Tsuki

Zpracovat příběh pražského povstání do filmové podoby je sice záslužné, ale v roce 1949, čerstvě po událostech, to očividně nešlo jinak než včetně vsuvek, které nepravdivě vyzdvihují účast Rudé armády a komunistické strany, což je dost okaté. Ne že by těchto překroucených scén, kde se manipuluje s pravdou, bylo moc, ale rozhodně to tvoří znatelné zabarvení děje filmu. Dále, když tedy odhlédnu od těchto drobných manipulací, je také znát, že naše česká kinematografie ještě tehdy nebyla navyklá na točení takového žánru filmu. Film rozhodně nemá patřičný spád a napětí, jaké by mu slušely. V to smyslu musím říct, že „němá“ barikáda je vlastně taky trochu „hluchá“ – obsahuje množství „hluchých“ a zdlouhavých scén, které narušují poutavost filmu. Kratší stopáž by v tomto případě určitě byla vhodnější. Jak jsem na to koukala s vědomím toho, že obsahově je to vlastně námět hodný vyprávění, nemohla jsem se nakonec ubránit myšlence: Jak to, že do teď se tohoto historického námětu nikdo nechytil znovu? Pražské povstání by si určitě zasloužilo nové a kvalitní filmové zpracování s dobrým scénářem, tentokrát hezky popravdě, bez lživého zvyšování zásluh a úlohy Rusů a komunistů (což opravdu tomuto původnímu filmu dost ubírá na hodnotě). Bylo by fajn vidět tento příběh v novém moderním pojetí. Jen se toho někdo ujmout… ~(2,7★)~

Nepříliš známá, ale přitom dost povedená osmdesátková komedie, kterou Michael J. Fox natočil mezi Návratem do budoucnosti jedna a dvě, tedy v době jeho velkého vzestupu. Mladíček Brantley Foster jakožto čerstvý absolvent vysoké školy přijíždí do New Yorku s odhodláním získat prestižní práci a uspět na korporátním poli. Jenže věci nejdou ani zdaleka tak, jak si představoval. To ho však neodradí a s neutuchajícím sebevědomím a vírou ve své schopnosti se po hlavě vrhá do naprosto šílené akce, ve které díky předstírání, že je někým jiným, pronikne do nejvyšší sféry velké korporace. A během toho se stihne i zamilovat a usilovat o ženu svých snů. Nakonec je to film plný záměn, omylů a bláznivých eskapád… skoro jako nějaká shakespearovská komedie :) Ovšem s uvolněným osmdesátkovým nádechem. V dnešní době už by možná tak dobře neprošlo to agresivní svádění (snad až znásilnění) ze strany šéfovy manželky, ale v kontextu komedie z 80. let a v odlehčeném zábavném podání vlastně i tohle funguje. Celkově tedy povedená oddychová komedie, u které se obzvlášť v druhé polovině opravdu zasmějete. O vtipné a bláznivé scény rozhodně není nouze (už jen ta vyhrocená přestřelka na začátku, nebo třeba přistižení při převlékání se ve výtahu :D). ~(4,3★)~

Zatímco trilogie o Caesarovi jakožto moudrém vládci mě přesvědčila o tom, že opice v tomto příběhu vítězí nad lidmi, s odstupem několika dalších generací už věci nejsou tak jasné. A je zajímavé sledovat, že i opice můžou mít v touze po moci, pokroku a ovládnutí planety zcela podobné tendence jako lidstvo, a stejně tak zneužívat a překrucovat myšlenky a ideologie, jako to dělávají lidé. Nicméně nic není černobílé a právě v tom je tento nový příběh poutavý a zajímavý. Nejsou tady „dobří“ a „špatní“, jsou pouze opice a lidé a mezi nimi různorodí jedinci a skupiny. Opice z většiny převzaly vládu nad planetou Zemí, zatímco někteří pozůstalí lidé, kteří si ještě předávají lidské znalosti a mluvu, stále pamatují na zašlé časy nadvlády lidského druhu a nárokují si to i nadále. Jenže mají opravdu nárok? Film je dobře napsaný a mnoho z toho je skutečně k zamyšlení (palec nahoru za orangutana Raku, ale i jiné postavy jako původce některých myšlenek filmu). Rozhodně jsem zvědavá, jak bude příběh pokračovat v dalším díle. ~(4,2★)~