honz

Příjemný dětský snímek z prostředí vodáků a vůní léta.

Jedna hvězdička za zdařilé záběry Santiniho skvostných staveb. Jinak mi film až nechutně připomínal Šifru mistra Leonarda, která urážela a zesměšňovala historii a církev, nebo ten další blábol Andělé a démoni o vraždách duchovních. Velmi výstižné komentáře Mariin a fragre.

Když jsem to vydržel do 14. dílu, podívám se i na ty dva poslední. Z herců mi přijde nejhorší Pavel Zedníček, ale o to tady vůbec nejde. Celkově z toho čiší pesimismus, bezmoc a beznaděj, ale to je prostě dobou. Stačí si pustit zprávy...

Skvělý válečný snímek, při kterém chvílemi mrazí v zádech, je jakousi apokalypsou hrůz, zkázy a útrap při obsazování Běloruska fašisty. Zvláštní a prudce působivá je vizuální stránka filmu, hlavně díky bezchybné kameře.

Zdařilý český western o osudech dospívajícího chlapce mezi zlatokopy. Nádherné exteriéry se povětšinou natáčely v Pamíru.

Výborně obsazený film se odehrává v poválečných letech na okraji Prahy. Nosným motivem je lyrizující zobrazení dětství malého Edy Součka. V roli jeho starostlivé maminky Libuše Šafránková, tatínka všeuměla si s evidentní chutí zahrál Zdeněk Svěrák. Blýskl se zde i Jan Tříska jako učitel Igor Hnízdo. Zajímavé jsou i "okrajové" postavičky, např. manželský pár Ondřej Vetchý - Irena Pavlásková.

Film socialistické éry zobrazuje problematiku sociálních vztahů na hornickém učilišti, kde jako vychovatel pracuje hlavní hrdina Mezek v podání výborného Jiřího Hálka. Svou profesi vykonává s příkladnou pečlivostí a zapálením, což se však mnohdy negativně odráží do jeho soukromého života. Je zde téma šikany, rodinného zázemí některých učňů, jejich soužití na internátu. Film se i lehce dotýká ekologie na Ostravsku - když Mezek chodí běhat a kolem něj se valí hustý černý dým z továrních komínů.

Moc hezká tradiční ruská pohádka, pro nejmenší diváky asi dost pochmurná, ale samozřejmě s dobrým koncem, kdy zvítězí dobro a láska Vasilisy a Ivánka. Zajímavé pojetí slovanské mytologie, uctívání přírodních sil a zažehnávání zla.

V osmdesátých letech kultovní horor L. Fulciho. Na tu dobu jsou některé scény opravdu naturalistické, nicméně poetika žánru zůstala zachována dodnes - farář, který se oběsí na hřbitově, zaživa pohřbená žena...Celkový dojem kupodivu nenarušuje ani poněkud nekompaktní děj.

Čaroděj druhé kategorie Rumburak je ve světě lidí, kde je v noci člověkem a ve dne krkavcem. Díky počítači nalezne zapomenuté zaklínadlo, lstí pronikne do rodiny ředitele Trojana, kde se dvoří jeho dceři Helence... Oproti nápaditému a vtipnému seriálu Arabela opravdu dost chabé.