Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Horor
  • Dráma
  • Komédia
  • Akčný
  • Krátkometrážny

Recenzie (2 179)

plagát

Príbeh služobníčky - Season 2 (2018) (séria) 

2. série je kvalitativně velice blízko první sérii, takže úplně nejsem schopna posoudit, jestli byla z nějakého hlediska lepší nebo horší. Příběh je od začátku dost poutavý, tvář Gileádu je ještě temnější, než jak ji známe. Flashbacky osvětlují nové poznatky z minulosti a máme tu zde i několik twistů, které ovšem neměly tak velkou váhu na důležitosti a moc se bojím, že předvedeným závěrem bude mít The Handmaid's Tale tendenci se natahovat, protože už tak jsem četla o stížnostech diváků, kteří četli i předlohu, že se seriál začíná scénáristicky vymykat a dokonce jsem se doslechla, že pokud se mu bude dařit, mohl by dostat řad ještě víc, což by podle mě byla škoda a skončit třetí řadou by bylo optimální, abychom nedostali podobný případ jako u The Walking Dead, kde už se jen vaří z vody a propírají se ty stejné zápletky dokola. Na žánr Služebnice tři série a dost, protože nevím, jak dlouho bych zvládala tu tíhu a depresivní pocity.

plagát

Mníška (2018) 

The Nun si dělala reklamu skoro rok dopředu, nicméně informací o ní zároveň mnoho nebylo. To samé se dá říct o mém očekáváni, které bylo velmi neutrální až flegmatické. Řeknu sice, že to není ten typ hororu, který by byl tuctově komerční, nicméně klišovitosti a předvídatelnosti je zde až moc. Prostory jsou sice atraktivní, avšak nenabízejí moc rozlet co se scénáře týče. Každá scéna si je tudíž velmi podobná a když budu hodně rýpat, neustále sledujeme tu samou situaci, to samé strašení, ty stejné lekačky. Příběh originalitou nehýŕí, dějová linie nulová. Navíc se začne dost brzy, takže jsem se ke konci vcelku nudila a dvakrát mrkla na hodinky. Jsem hodně nejistá, jestli si to ty tři ode mě vůbec zaslouží, protože Wan tam cítit opravdu nebyl. Dvě a půl.

plagát

Pěst Ježíšova (2012) 

Škoda, že mi tohle dlouho unikalo. Zábava je to totiž nadmíru šílená, politicky nekorektní, absolutně nemyslitelná a tvůrci museli jet na dobrým matroši, když dali dohromady něco takového. Tento orgány nešetřící splatter ve mně evokoval bezkonkurenční Jacksonův Braindead. A to je hodně dobré znamení.

plagát

DaemonRunner (2017) 

Co o tomhle napsat. Nic neříkající jednohubka s velmi profesionálním vizuálem a krásnými efekty, nicméně bez větší teze nebo navození atmosféry.

plagát

Krvavá zátoka (1971) 

Trochu komičtější, než bych čekala. Krvavou zátoku bych si dokázala snadno představit i jako divadelní hru. V dnešní době působí scénář už trochu ošoupaně, nicméně snaha a například takové masky byly dokonalé. Vraždy byly dost urychlené a klidně bych uvítala pomalejší tempo, ale jinak je Bay of blood nadprůměrnou záležitostí, jež nemálo koho pobaví a donutí dumat nad rozuzlením. Zkráceně je to jízda, která nepolevuje a vyflusne vás až u parádního finále.

plagát

H2O: Stačí pridať vodu (2006) (seriál) 

Zdejší ukřivděné hodnocení mě docela mrzí, protože tohle je nejen seriál, který dlouho doprovázel mé dětství a kvůli kterému jsem si v bazénu hrála na mořskou pannu, ale je to i seriál, který si mile ráda pustím i teď a pustím ho i jednou svým dětem. Postavy jsou vtipné, zápletky se sice párkrát opakují, ale jsou pořád poutavé a druhou sérii považuji za tu úplně nejlepší, protože záporačka Charlotte je skvěle napsaná a hne každému žaludkem. Třetí řada sice naštve absencí Emmy, ale pořád je to jeden z těch seriálů, na které velmi ráda vzpomínám.

plagát

BlacKkKlansman (2018) 

Spike Lee má společensky kontroverzní témata rád a Blackkklansman je toho jen dalším důkazem. Dokazuje nejen to, že se rád dostává divákům do hlavy, ale tímto kouskem i to, že jeho režie je precizní, nepolevuje, pobaví, pobouří, ale hlavně vám dá food for thought. Herecky je tento „černobílý“ snímek obsazen skvostně (Adam Driver mě baví čím dál víc) a hlavní hrdina je až miloučce sympatický. Což tvrdím alespoň já, ale asi záleží na jakém stojíte břehu. Stopáž je sice lehce delší, ale při projekci mi to vůbec nepřišlo. Děj krásně plynul, často se čekání na finále zkrátilo nějakou tou humornou scénou, při které se publikum doslova chechtalo. Obecně hodnotím Blackkklansmana jako velmi nadprůměrnou záležitost na citlivé téma, které bylo zpracováno sice s objektivním přístupem, ale zároveň velkou myšlenkou. Závěr je úsměvný, ale co přijde těsně před titulkami mi ještě stihlo hnout žaludkem a to jest rok staré záběry z amerických protestů a kam až je lidský hyenismus schopen kvůli přesvědčení zajít a navíc následná lhostejnost prezidenta vůči těmto drastickým a krutým nepokojům. Ani jsem netušila, že tento problém je v tak velké míře stále aktuální. Ameriko, styď se.

plagát

Jazero Bodom (2016) 

Bodom je trochu jako pofidérní horská dráha, která divně vrže a vydává nedůvěryhodné zvuky, když na ní jedete. Začátek byl pro mě dost rozpačitý, už jen ty nesympatické postavy nevěstily nic dobrého. Twistů je v tomto filmu několik, ale nechci spoilovat, takže řeknu jen to, že moje názory a pocity při sledování téhle finské podivnosti se v průběhu stopáže měnily tak často jako kostýmy Lady Gaga a vůbec jsem nevěděla, co od toho v další minutě můžu ještě čekat. Každopádně díky finále jsem nakonec asi spokojená a převládají lehce pozitivní dojmy, takže na doporučení to asi je, ale každému to do noty opravdu padnout nemusí, to si troufám tvrdit skoro s jistotou.

plagát

Hagazussa (2017) 

The Witch je proti tomuhle Need4Speed, ale myslím si, že účel tenhle kousek splnil. Je to příjemně jiné, atmosferické, pocitové a když si to najde správného diváka, věřím, že se to dočká i vřelého ocenění. Mně osobně tohle pojetí nevadilo vůbec, jsem zvyklá na pomalé tempo a nevadí mi ho vyhledávat. Dějově je to sice prázdné v porovnání s The Witch, ale určitých nepříjemných a občas i nechutných scén se dočkáme, jen jsou prostě umělečtěji pojaté. Celé je to založené spíše na lyrice a titulkáři si s tímhle moc práce dávat nemuseli. Pochopím negativní ohlasy, ale když se té formě zkrátka dobrovolně poddáte, nemůže vás to úplně zklamat, protože některé výjevy stojí fakt za to a ne jednou jsem měla špatný pocit z toho, co vidím. Posílám do Německa (!) krásné velké tři hvězdy.

plagát

He's Out There (2018) 

Trailer k tomuto hororu byl fakt špica, což se už o celém filmu říct nedá. Je to celé moc klišovité, moc ohrané, moc předvídatelné a hlavně moooc uřvané. Yvonne Strahovski je sice v pohodě, ale její dvě filmové dcerky bych nejradši odstřelila už na začátku. Takže zatímco neustále sledujeme to, jak se je mamka snaží utěšit, záporák občas někoho odstřihne, párkrát zabouchá na dveře a sem tam vyhodí pojistky. V kompletu se teda nepředvedl, ale dávám plusové body aspoň za ikonickou masku a akčnější závěr, jinak nic.