Bebacek

„Vy ženy. Věčně to vzdychá, žárlí, bečí, jedním slovem opice!“

„Ta panenka vypadá tak živě! Se skoro stydím před ní převlékat!“ - Ferbasová rozhodně nebyla dřevo.

Věra Ferbasová, nejhezčí Moravanka jakou kdy svět spatřil! „To ti byla živá mlátička!“

„Jsem dospělá žena! Za 11 let mi bude 30 a nevěřím už v pohádky!“ -- Věra Ferbasová, umírněná a počestná.

Vývoj postav a jejich nahodilé charakterové lámání se nedávají smysl a dokola omílané téma vdavků a naivní zamilovanosti nic nového nenese, ale ty perly, co tady zase padají... „Prosím tě, Petříčku, odpusť mi to, já jsem takové ubohé lidské telátko. Já už to víckrát neudělám.“ Ferbasová, "žena démon, ďábel, bestie a upír", je slunce prvorepublikových braků prorostlých dekadentními incesty a dvojsmysly. „Petříčku, prosím tě, našupej mi. Namel mi, namel mi, co se do mě vejde!“ - Fenomenální!

"Představ si, že dostaneš takové hloupé, nevědomé štěňátko a vypipláš si ho v pejska, jakého si přeješ.“ - Když si odmyslím ten machismus, tak jsem se bavila královsky! Ferbasová je geniální.

To by člověk nevěřil, jak je to těžké dělat zanedbané dítě! - Geniální, co věta, to perla.

"Jednou jsme si spolu hráli v koupelně. Ona byla Rusalka a já zamilovaný vodník. Musel jsem vlízt do vany a toužebně kuňkat." - Dekadence První republiky nezná mezí!

Tak tihle malí černošští ozbrojenci mě totálně odzbrojili a rozsekali svými mačetami. Tady cítím hereckého Oscara.

A pak že už všechno bylo natočeno. Tohle ve mně zůstane snad navždy. Skvělé vyprávění zvukem. Rozhodně z best of tohoto roku.