HiddenDragon

"Blair Witch" jsem uz pri vzniku videl v kine a nijak zvlast me to nenadchlo. Pokud jsou cisla pravdiva, tak vyjadruji obdiv k fin. zisku, ktery se snimku podaril. Jako nizkorozpoctovy nezavisly film za par dolacu udelal ve vysledku diru do kin, to ano. Ale nikdy jsem nechapal vlastne proc. Nevim, jestli to byl prvni "found footage" pocin (pochybuji), nebo cim je vlastne tak extra, ale podle me se jedna o vcelku normalni, prumerny horor. Zajimavy je mozna ten "amatersky" styl, jakoby domaciho videa. Obraz je casto nestabilni, barvy trochu mdle nebo jen cernobila. Hned na zacatku je chytre nastolena mysticka atmosfera - uryvky z dobovych knih, historky starousedliku. A nasleduje zpocatku obycejny vylet do lesa, ktery se zmeni ve slusne psycho. Herecke vykony jsou vyborne, to uznavam, protoze opravdu ma clovek pocit, ze kouka na tri obycejne studenty. Prirozene, nijak uhlazene dialogy a stoupajici nervozita. Bohuzel podle me film ztraci tam, kde se snazi byt nejsilnejsi, a to ve zvuku (na ktery si dost potrpim - proto mam rad originalni zneni). Na DVD je jen stereo stopa (coz je si zamer, aby to cele prave pusobilo jako amaterske video) a to tomuto filmu neskutecne skodi. Tam, kde by mely zaznit zvuky "za uchem" apod., je jen nejake vzdalene sumeni neurciteho smeru. Asi je to jediny film, u ktereho tedy silne doporucuji SLUCHATKA, protoze i na dosti zesilenem domacim kine jsou ty radoby "strasidelne" zvuky dost zakrnele a nestrasi. Zkratka to nejdulezitejsi, krome hysterickych scen, tenhle film technicky nezvlada. Myslim, ze poradne 5.1 by tomu trochu zvedlo grady. Nijak vyjimecny "Blair Witch Project" tedy neni. Taky je to tim, ze horory v klasickem slova smyslu moc nemusim, spis me bavi thrillery, kde je nejaky lidsky vrah apod. Fakt ale je, ze kdyz jdu lesem, na tenhle film si vzdycky vzpomenu :)

"Lepsi byt stastlivcem nez dobrakem." Necekal jsem, ze se Allen zmuze na tak vazne tema, ale sedi mu to. Zadne forky, zadna jeho role, ale cistokrevne socialni drama s mrazivym koncem. Raskolnikov ala Woody v dramatu Shakespearovskeho stylu. Skvely vyber hercu i prostredi, ladna britska anglictina - Allena uz mnohokrat po "Everyone Says I Love You" (1996) lakali k nataceni do Evropy (kde ma mozna vic fanousku nez ve Statech), ale dle ruznych interview tomu neni tak naklonen, jelikoz to hodne leze do penez, takze me snimek odehravajici se cely v Londyne (resp. Anglii) docela prekvapil. Zobrazeni bohate vrstvy, a jejich lezerniho pohodoveho zivota divaka opravdu vtahne. V druhe pulce mne trochu zacalo vadit, ze jsem vedel, co se stane. Bylo to tak zrejme, logicke. Dokonce vycvicen detektivkami jsem presne odhadl, co Chris udela v dalsi scene. Ale ta dokonala pointa, uzavirajici kruh a cely tento "match" zapocaty jiz uvodnim proslovem, me fakt dostala. A cim vic jsem nad ni premyslel, tim vic me mrazila. Stesti muze byt osudove a zhoubne....ale i nehorazne drze a dokonale...

Zkouknul jsem prvni trilogii "X-Menu" vpodstate najednou, takze nemuzu souhlasit, ze by zmena rezisera byla znat. Kdybych to nevedel, neuvedomim si to. Ten rozdil neni vubec tak markantni, jak tu ostatni podavaji. Trojka opet primo navazuje na predchozi snimek a tvori tak se zbyvajicimi dily velmi kompaktni celek. "Stari X-Meni" jsou vpodstate jeden dlouhy film, rozdeleny na tri casti. V kazdem dile se lide nejakym zpusobem snazi o kontrolu nad mutanty - ve trojce prisli primo s lekem, ktery ma mutaci lecit absolutne. A Magnetovi uz to ocividne opravdu leze krkem, takze buduje svuj vlastni ultimatni odboj - Bratrstvo. Problem tretiho dilu je snad jen to, ze uz tu vpodstate vsechno tak nejak bylo. Takze nicim neprekvapi. Jedine poctem. Cili se nekonaji bitvy jeden na jednoho, ale vzdy ve vetsich skupinach a konci to docela solidni bitkou temer vsech proti vsem. Hl. ulohu zde hraje Jean Grey, z ktere se po udalostech na konci 2. dilu stal mocny mutant nekontrolovatelne energie - Phoenix. Tahle postava je ale ze sve podstaty tak nevyzpytatelna, ze vlastne ani neumoznuje zadny rozvoj deje - kdykoli se objevi, zpusobi jen destrukci. Takze story neni vylozene spatna, jen jaksi doplaci sama na sebe, protoze svuj hlavni trumf proste nemuze dostatecne vyuzit a nabizi se tedy jedine reseni, ktere muze dovest do konce jen Wolverine se svou regeneracni schopnosti. [spoiler! V teto casti filmu je jediny, zato poradny FAIL jak vrata, ktery strihacum a reziserovi nevimproc vubec nedelal vrasky. V jednu chvili, kdy Magneto vyzdvihne most a leti s nim nad Alcatraz, je pomerne slunecny podvecer a minutu na to je tma jak v pytli... To se tedy vazne nepovedlo a jen za toto bych mel chut dat 3*.] Jako celek je to ale vkusne a logicke zakonceni trilogie i Wolverinovy "lovestory", i kdyz pri tom tvurci nechali umrit vlastne vsechny stezejni postavy. Na druhou stranu to dava prostor novym mutantum, kteri se objevili uz v minulem dile. Jmenovite Pyro, Iceman, Colossus, nebo nove Beast, Shadowcat a Angel. Podle me trojka nijak nevybocuje z rady a "X-Meni" zustavaji velmi vyrovnanou serii. [po titulcich je jedna dotacka, ale vzhledem k tomu, ze se tvurci s "First Class" (2011) rozhodli o naprosty restart X-Menu, nema prilis vyznam]

"Tohle je profesor Logan." :)) Druhy dil X-Menu navazuje presne tam, kde skoncila jednicka a pokracuje kvalitativne i herecky ve stejnem duchu. Vlastne ne tak uplne, je prece jen o neco lepsi a zdokonaluje par veci, ktere na zacatku nebyly tak propracovane, takze nemam temer co vytknout. Kontaktni souboje uz nepusobi tolik "na lanech" a jeste vic dava prostor vsem postavam a interakcim mezi nimi. Coz je docela um, jelikoz charakteru je v X-Menech spousta a ukocirovat jejich linky, aby nebyla jedna preferovanejsi, neni urcite snadne. Dari se to. Opet pokracuje lidska snaha zakrocit proti mutantum a hl. padouch Stryker je opravdu fajnovej hajzlik. O to vic, ze jedine on muze Wolverinovi osvetlit tajemstvi jeho puvodu. To by ale nebyl Magneto, aby se o post padoucha nepopral s gracii sobe vlastni, a jeho unik z vezeni je stylovy jaksepatri. Trochu vice prostoru dostava i "nova krev" - Iceman, Nightcrawler, mihne se tu i Colossus, a hl. Pyro. Posledni jmenovany se objevil jako nedulezita postava (ztvarnena jinym hercem) uz v jednicce. Tady dostava dulezitejsi roli a pokracuje pak hl. ve tretim dile. Pribehove je "X2" na pomery komiksu opravdu slusny, dej odsypa a divak si uzije souboju jeden na jednoho v ruznych variantach (Wolverine je opet best), ale i vaznejsi a smutnejsi momenty. Dokonce i ten hud. motiv je vyraznejsi a osobitejsi, takze druhemu dilu davam lepsi hodnoceni.

Serie "X-Men" je podle me jedna z nejvyrovnanejsich a drzi si svou kvalitu od zacatku. Jejich prvni debut, kterym defacto odstartovala rada vsech novodobych hranych komiksaren, je vyborny pribehove i castingem. Na tom zalezi nejvic, protoze tyhle komiksy vetsinou maji nekolik dalsich pokracovani (uz to bude 16 let!), a divak potrebuje hned od zacatku herce, kteri se na sve postavy hodi, aby se s nimi ztotoznil, fandil jim atp. U X-Menu je to dvojnasob dulezite, protoze je tu postav mnoho, kazda necim zvlastni, a jejich interakce, pohnutky a vztahy jsou zakladem toho, co je na tomto komiksu specificke. Je to vpodstate takovy dalsi univers, uz v tak rozsahlem marvelovskem vesmiru. Jednicka privadi na scenu hlavniho padoucha - Magneta, ktery chce s nekolika stejne naladenymi mutanty zabranit lidem v diskriminacnich snahach o registraci, pripadne izolaci mutantu. Proti nemu stoji jeho davny pritel Xavier se svou partou "hodnych". Uz od zacatku byl v tomto celkem cernobilem pojeti zajimavou postavou Wolverine, stejne jako v papirovem komiksu. Jeho syrovy, osobity postoj bez pretvarky ke vsemu z neho udelalo i v teto serii nejpopularnejsiho X-Mena a vyzadal si tak pozdeji "svoje vlastni" filmy. Presto vsak neprebiji dulezitost ostatnich postav v pribehu, takze celek pusobi dobre a kompaktne. Z dnesniho pohledu prece jen existuje par dalsich komiksovych adaptaci ("Dark Knight" trilogie, "Avengers"), ktere cloveka jaksi vic "posadi na zadek", takze X-Menum maximum dat nemuzu, ale trikove jsou na urovni i dnes - vpodstate jen na soubojich a skocich je znat, ze jsou herci jisteni na lanech, jinak jsou efekty stale koukatelne. Plusem take je, ze je to typ filmu (pribehu), ktery divaci (minimalne fanousci) muzou videt vickrat, a vzdy pobavi. Navic je vse dobre rozvedeno do kompaktni trilogie (+ Wolverinuv origin).

Tvurci se vratili "ke korenum" a touto vyrocni "Godzillou" (60 let) vzdavaji hold puvodnimu monstru i Japoncum. Objevuje se tu dr. Serizawa (jako v prvni "Gojire" z r. 1954) a monstrum samo o sobe je vpodstate tvarove totozne, samozrejme s o tisic radu lepsimi triky. Bohuzel dejove je to vpodstate strasna slatanina napadu, ktere jednotlive moc nedavaji smysl. Napr. jsou tu dve podobna monstra, ktera se ale nepochopitelne vyvinula dost odlisne. Nijak se neparili a presto maji potomstvo. Lidske veleni vydava rozkazy, ktere musi pak tretinu filmu napravovat atd. Nastesti to vsechno zachranuje samotna Godzilla, ktera je opravdu monumentalni, skvele texturovana (a opet oplyva "horkym dechem" jako v originale) a jeji souboj na ferovku s odlisnym druhem je zajimava novinka. Minimalne proti Emmerichovi (Japonci uz neco podobneho zpracovali davno). Narozdil od nej ale tahle verze nema zadny nadhled, zadny smrnc. Nejsou tu forky, je to vsechno mineno vazne. To by nebylo az tak spatne, ale clovek by cekal, ze s takovym pristupem to bude vetsi drama. Jenze postavy jsou bohuzel uplne nepotrebne a plytke. Jedna umre zahy, Aaron Taylor-Johnson (Kick-Ass/Quicksilver) ma furt stejne vykuleny kukuc, Watanabe zas vyraz "mam zacpu a furt to nechapu" a pricmrndava Olsenova (Scarlet Witch), ktera sice place, co muze, ale stejne to v divakovi emoce nevyvola. Hudba neni spatna a vychazi z tech uplne puvodnich motivu, ale taky jsem cekal "neco navic", nebo alespon zajimavou skladbu do titulku - nic. Kdyz to vemu kolem a kolem, jsou mi blizsi Spielbergovi dinosauri. Gojira (Godzilla) sazi na vizualni megalomanskou destrukci a ze to divakovi bude stacit. Neco jako tuctovy "Pacific Rim". Navic co se tyce technicke stranky, doporucuju 4K HDR zdroj. Napodruhe jsem koukal HDckovou verzi na HBO Max a vypadalo to strasne. Neostre, pixelovate, malo prokreslene. Ve filmu, kde je pulka zaberu ve tme, kouri nebo bource, to bez HDR na dnesnich TV nevypada hezky.

"Uz jste nekdy tancil v mesicnim svitu s dablem?" Vahal jsem jestli nedat i pet hvezd, protoze jeste pred par lety bych to udelal. Burtonuv Batman je klasika a prvni opravdu kvalitni zpracovani Batmana a komiksu vubec. Vizual je spravne v retro stylu filmu noir a gangsterek 30. let 20. stol. Elfman mu k tomu vytvoril skvely soundtrack, ktery Prince opepril nekolika skladbami. Herecky je to taky bez chyby. Keaton mi svym vzezrenim (oboci ma jak netopyr :) na Bruce Waynea pasuje, i kdyz mi uz dnes pravda prijde trochu maly a malo nabuseny - coz je prave opak toho, jak dnes vypadaji napr. hry z Arkham serie, ale i Ch. Bale byl vic osvalenejsi. Keaton ma proste zrejme pusobit jako samotarsky intelektual - v tomhle "Batmanovi" vlastne o nem nikdo nic nevi. Neni to ten slavny proflakly sef Wayne Enteprises a "princ Gothamu", nybrz muz v ustrani a zahadny. Kim Basinger je nadherna, co vic rict, a Nicholson si Jokera primo vychutnava. Vsechno by tedy bylo fajn, kdyby neprisel Ch. Nolan. Ten zvedl latku jeste vys. A i kdyz byly zpocatku hlasy, kterym se nelibilo, ze Batmana umistil vpodstate do soucasnosti (i kdyz vymyslene). Ukazalo se, ze to byl dobry tah a opravdu jeho serie s Dark Knightem pusobi jeste realneji, fyzicteji a monumentalneji. A dokonce i ten Joker byl prekonan Heathem Ledgerem (budiz mu zeme lehka). Takze abych reflektoval ten rozdil, ze se mi prece jen jeste vic libi Nolanovy filmy, davam o hvezdu min, i kdyz Burtonovi patri dik za to, ze se nebal z tohoto komiksu udelat plnohodnotnou noir story se skvelym superhrdinou v cele, dabelskym padouchem proti nemu a.....bozackym Batmobilem :) [Oscar 1990: Vyprava]

"K cemu ty zvykacky?" "Vypada to americky." :)) Japonci si libuji v monstrech, to je videt z jejich manga serialu i videoher, a jak tak koukam na pocet "Gojir" terorizujicich Tokio, je to u nich jesterka popularni a defacto narodni, asi jak u nas Krtecek. Od r. 1954 jich natocili nespocet. Presto asi az tahle Emmerichova je prvni, kterou lze brat vazne, protoze uz ma koukatelne efekty a hollywodsky blockbuster styl. Samozrejme, ze jako reziser uz mel docela snadnou praci, nebot mu tento zanr uz predtim slusne vyslapal Spielberg se svymi "Jurskymi parky", takze kdo je videl, nektere sceny (honicka s autem, ocuchovani hl. hrdiny, monumentalni rev, mladata...) mu prijdou minimalne povedome, ne-li primo zkopirovane. Z pohledu r. 2014 je sice na tricich misty znat klicovani pocitacovych monster do realneho pozadi, nebo nektere modylkove demolice a exploze, ale neni to nic hrozneho a jako celek to pusobi kompaktne a uveritelne. Doplaci to jen na jakousi plytkost pribehu. Tam, kde puvodni "Gojira" (1954) upozornovala na nebezpeci hl. jad. zbrani nebo na dulezitost novy druh prozkoumat, Emmerich sazi na primocarou akci "zabit jesterku stuj co stuj". Nastesti se asi sam nebere moc vazne, takze je tu par hodne vtipnych hlasek a situaci. Jean Reno se svym malym tymem, ktery se snazi cistit pro franc. vladu jeji neprijemne "dedictvi" (ano, Godzilla je tu mutant jako vysledek testu zbrani v Pacifiku), se ukazi jako solidni nahrada americke megaarmady bez mozku, ktera vpodstate znici z New Yorku vic, nez samotny jester. Takze tam, kde nestaci hruba sila a desitky vrtulniku, nasadi svou delikatnejsi franc. pracicku :) V tom mu pomaha sympaticky Broderick, ktery ma chytrych napadu vic nez cele vojen. veleni. Film jako takovy presne naplnuje, co od takoveho zanru divak ceka. Efekty, monstrozni zvuky, demolice Manhattanu...ale jina "pridana hodnota" tu neni. Podobnych filmu uz je rada, navic je tahle "Godzilla" docela dlouha, coz bylo znat hl. ve scenach s mladaty v Madison Square Garden. Jako oddechovy popcornak je ale fajn.

"Pokud budeme pokracovat v testech jadernych zbrani, je mozne, ze se jinde na svete objevi jina Godzilla." Asi nejvystiznejsi myslenka tohoto filmu, ktery je paradoxne spis varovnym povalecnym snimkem, nez vylozene katastrof. sci-fi filmem. Tedy, presneji receno, tehdy to mel byt horor/sci-fi. Ale to je samozrejme v dnesni dobe passe. A mel jsem misty dokonce chut jit do "odpadu", protoze tomu, co zde divak uvidi, se ani triky rikat neda :) To je totiz tak straslivy rozdil tech 60 let filmovych efektu - asi jako kdybych srovnaval papyrus s flash pameti, pro uchovani informaci. Dokonce mi prijde, ze jen o rok mladsi Zemanova "Cesta do praveku" vypada trochu lip. Godzilla samotna je jakysi herec v obleku, ktery vypada jak halda shozeneho hnoje, ktery ve studiu pak ztuhnul do pevne podoby. Beze srandy. Oci se nehybou, pohyby jsou horsi nez u loutky, kuze visi a nadouva se, z tlamy dsti jakysi "horky dech", mozna protoze se potvurka nadlabla palivych papricek, kdovi. Ne, tohle vazne neni desive ani monumentalni. Spis me to v druhe pulce zacalo bavit jako zabavny vecernicek na dobrou noc. A jen jsem si uzival ty legracni modylky hasicskych vozu, tanciku, letadylek. Vzdy, kdy uz jsem myslel, ze nic dalsiho nevymysli, opet se vynoril nejaky plastikovy model lodicky nebo vrtulniku, ktery me pobavil :) Herecky je to takovy ten retro nezkuseny, skoro az trapne amatersky styl (navic Japonci - omg ty jejich emocni projevy vzdy byly a jsou tak strasne jine nez americko-evropske). O zenske hl. postave ani nemluve, ta prehrava totalne a furt jsem se modlil, at ji ta Godzilla sezere :-D Bohuzel, to se nekonalo :) Presto jednou hvezdou ocenuju "filmove prukopniky" tohoto zanru, a nakonec jeste pridam jednu, za tu zavaznou myslenku, ktera tam v skrytu je, a je mnohem dulezitejsi nez ta trapna jesterka. A to, jakou moc maji obecne zbrane. At uz ty jaderne (v te dobe je meli Japonci jeste v zive pameti), nebo ty nove, ktere tu predstavuje ten vsemocny "Likvidator kysliku" a ktere bude chtit urcite opet nekdo zneuzit. Je to svym zpusobem takove memento, neco jak Capkuv "Krakatit". Jen je to holt zabaleno do strasne archaickeho havu.

Znatelne slabsi nez jednicka. V prvnim dile byl dej jeste vcelku originalni a adaptace zdomacneleho Booga v divocine, nebo zaverecny boj proti lovcum, napadite motivy. Dvojka vlastne z "lovu" nema nic. Zachovava pouze hl. postavy. A zatimco se Elliot chysta rict "ano" na svatbe s lankou Giselle, "unesou" jezevcika (ci co to je) Burtika - v jednicce puvodne domaciho mazlicka, ktery se rozhodl zustat s divokymi kamarady. Nyni ho ovsem opet nasla jeho panicka, a bere ho s sebou. Ostatni se vydavaji na zachrannou "akci" a tot vpodstate vse. Koukat se na to da, ale je to zatracene unyle, misty trapne, nic moc se vpodstate nedeje, jen se hodne zvatla. A to jakoby ruznymi narecimi. Takze z Burtika je nevim proc "Nemec" a kachny jsou (tusim ze jak v minulem dile) "Francouzi". Do toho se primota parta domacich psu a kocek, ktere "nahodou" jedou s lidmi kolem na vylet do divociny. Tyto mazlicky vede natupirovany zakomplexovany pudl (v CZ dabingu s kupodivu zenskym jmenem Fifi??), ktery divocinu vylozene nesnasi. Cele to pak pusobi, jak to zni. Jako takovy gulasek pejska a kocicky, kam se vrzlo par zviratek, ktere behaji, natlucou si nos a vlastne nic vylozene vtipneho nedelaji. V porovnani s jinymi animaky zde neni nic "extra" - zadne narazky, alegorie, ani skvela hudba nebo animace. Mne se osobne tyhle zviratka ani vzhledove moc nelibi a kvalita vizualu mi prisla skoro srovnatelna s "Toy Story" (ktere je ale o 13!! let starsi). Ke konci v parku Pet Paradiso konecne prisli s par vtipnejsimi napady a celkove se to detem libit muze, ale mozna ze v budoucnu dam jeste o hvezdu min.