anais

Skvělý film pohybující se na pomezí dramatu, gangsterky a komedie ve stylu Růžového pantera...do toho je přimíchána nepatrná dávka existenciální krize... Charles Aznavour je naprosto skvělý, udatně mu sekundují i oba zabijáci-dvojčata (kteří však nejsou bratři) a všechny partnerky, které se u milého pianisty vystřídají. Film se nadá moc popsat. Je vtipný i smutný. Taky se mi zdálo, že v některých pasážích možná ovlivnil Jeunetovu Amelii (třeba když se pianista dozví, kdo ho zradil, objeví se na plátně tři obrázky všeljak se pitvořícího barmana... nemám na mysli nic konkrétního, jen způsob míchání vážného s humorným). Nedovedu si představit, že by tento film nechal někoho chladným. Je jako skvělý panista, který rozezní mnoho tónů. Každý úpně jiný, ale dohromady tvoří skvělý celek.

Film je sice oslava mládí a lásky, ale dovolím si tvrdit, že krom scény, kdy jsou kluci v amfiteatru a střílejí po sobě (a následně padají k zemi), film nenabízí naprosto nic zajímavého. Je to sice příjemné zamyšlení nad dětským nepochopením principů dospělého světa, ale zpracování se pohybuje někde na pomezí českého bylo nás pět a domácího videa... I když je to Truffaut, tak nedokážu dát víc :-(

Opravdu krásný snímek o dospívání chlapce v problémové rodině. Spíš než originalitou Truffaut zaujme perfektním zvládnutím vypravěčské a obrazové formy. Scény, které jsou ve filmu k vidění jsme už mnohokrát viděli jinde, a Trufaut se k nim nesnaží postavit čelem, převrátit zaběhlá schemata vzhůru nohama... naopak se v těchto kliše pohybuje s příjemnou lehkostí. Poskytují mu prostor pro vyjádření vlastního, osobního příběhu. Pokud si ale odmyslím, že Truffaut měl problematický vztah s rodiči, a pokusím se vnímat příběh jako divák, který o režisérovy nic neví, nemyslím, že by Nikdo mě nemá rád byl něčím výjimečný. Podobný příběh se objevuje v mnoha filmech, ty mají ale tu smůlu, že jejich režiséři nemají tak barvitý život jako Truffaut, a divák si potom pod jejich obrazy nemusí představit víc, než co vidí.

Tenhle kousek patří mezi Disneyho filmy natočené na zakázku pro armádu. Je to tak trochu instruktážní filmek pro vojáky o tom, jak Donald coby výsadkář někde v Japonsku utíká před tamními snipery a přívalem vody, aby nakonec vtipně zničil nepřátelský tábor. Rozhodně se nejedná o film, který by z dnešního pohledu na druhou světovou válku a osud Japonska v ní, vyhlížel nějak sympaticky. Na druhou stranu, vše je pojednáno s lehkostí Disneyho studiu tehdy vlastní, takže film nikoho nemůže urazit, a jak tomu je u Donalda zvykem, maximálně pobavit.

Asi nejlepší krátká disneyovka vůbec!!! Dokonale zesměšňuje Hitlera a jeho poskoky. Silný protinacistický podtext se svým vyzněním dá srovnávat snad jen s Chaplinovým Diktátorem. Opravdu mě nenapadá film, který během tak krátké doby dokáže humorem vyjádřit tak dramatické emoce a názory. Tento snímek získal právem Oscara.

Jeden z nejlepších filmů s Myšákem Mickeym, které jsou založeny na hudební kompozici (Wilem Tell) která udává situace, jež se odehrávají na plátně. Je to celé naprosto krásné, nápadité a vrcholí to ve chvíli, kdy kapela pod myšákovým vedením hraje část Wilema Tella nazvanou Bouře. V tu chvíli se přižene opravdová Bouře a začne smršť všemožných vtipů, které dnes patří ke klasice žánru.

Jeden z Disneyho filmů založených na hudební kompozici, která je v podstatě podbarvená dějem na plátně a udává jeho vývoj. Jak je tomu v těchto filmech běžné, o nějakém ději se nedá mluvit. Jedná se o záběry jednotlivých muzikantů, (zvířáteK :) kterým se díky Goofymu pokroutí nástroje (spadne na ně výtah:) a oni potom musí zahrát svůj velký koncert s tímto nesouzvučným vybavením. Kdo má Dysneyovky rád, určitě se mu to bude líbit. :)

Svým dějem a hlavně téměř identickými gagy se Mad doctor velice podobá starší Disneyovce Haunted house. Rozdíl je v tom, že tentokrát to Disneymu vyšlo na výbornou a celý snímek je mnohem dotaženější než jeho předchůdce. Rozhodně doporučuji!!!

Jeden z nejranějších "myšákovských" filmů. Za shlédnutí stojí, pokud jste opravdový fanoušek všech Mickeyho filmů a nebo pokud máte rádi staré kreslené filmy. Pokud ale chcete své ratolesti pobavit a sami při tom trochu zábavi užít, doporučuji o pár let starší snímek The mad doctor, který obsahuje téměř ty samé gagy, které ale tvůrcům vycházejí mnohem lépe.

Na Gilliamově Prášilovy jsou vydět všechny peníze, které do něj byly investovány. Bohužel méně je někdy přece jen více a milý Terry to tentokrát se svou nespoutanou fantazií trochu přepískl. Možná je to tím, že jako Čech musím srovnávat se Zemanovým snímkem, ale Gilliam nedokázal filmu dát nějaký jednotící prvek. Všechno je to naprosto střeštěné a děj se v tom nějak ztrácí. Rozhodně nevyčítám nic scénáři, ale hospodaření s penězi, které někde působí naprosto úžasně (měsíční sekvence) a někde trochu lacině (velká ryba). Kdyby byly všechny scény natočeny jednotným stylem (jak to uměl třeba... Zeman:-) , byl by se tento baron Prášil zařadil po bok českého vzoru. Takto na něj zbývá druhé, leč stejně krásné, místo. Pozdější shlédnutí: na filmu je udivující to megalomanské měřítko dekorací a výtvarného zpracování. ..když člověk nesrovnává se Zemanem, tak vidí film, který se svou invencí vymyká drtivé většině současné produkce.