Azurose

Oh ano! Konečně všestranný seriál, který je sice vyšperkovaný milými animacemi a filtry, ale totálně odpustil od explicitních scén a drog. Je to hrozně milý a opravdu výborně obsazený seroš, který jsem zhlédnul za jeden večer. Třešničkou na dortu je Olivia Colman, to byl pro mě šok, když se poprvé objevila. Rozhodně doporučuju, protože je tento seriál opravdu pro každého a ukazuje to, čím si vyvolení teenageři musí procházet. P.S. Pevně doufám, že bude druhá řada!

Jsem v celku mile potěšen. Tato reality show prezentuje tělocvik jako zábavnou formu výuky a moc dobře se na to kouká. Je to vtipné, funkčně sestříhané a sem tam se tam mihne zajímavý host. Akorát kromě klasických her z hodin tělocviku to nemá co víc nabídnout...

Au, tak tohle byla pekelně bolestivá podívaná. Film je přehlídkou křesťanského fanatismu, tance a plytkých dialogů bez informační hodnoty. Mám pocit, že 90% z toho, co bylo ve filmu řečeno, byly křesťanské "motivující" proslovy, které ani neposouvaly příběh dál, ani neřekly nic o ději a postavách. Režisérovi bych do ruky strčil knihu o filmové řeči a kameramanovi o záběrování a rámování, protože z vizuální a technické stránky je film naprosto otřesný. Mluvenému slovu nebylo rozumět a spíš jsem mohl rozluštit, co říkají postavy okolo, než hlavní dialog. V závěru ani vlastně nevím, o čem snímek je. O tanci? O náboženství? O hledání sebe sama? O dospívání? Fakt nevím. Posledních 15 minut jsem přeskákal, protože jsem na to opravdu už neměl sílu. Tenhle film je obrovským paskvilem a nerespektuje ani jedno pravidlo stavby dramatu a filmové řeči.

Wow! Tak toto je ohromná emoční jízda. "Film je složen z nepoužitých záběrů při natáčení...", naopak! Tento film je ohromně povedený a výborně funguje. Poklidný filmový plac se mění na hororový film, kdy po 10 minutách filmu nevíte, co je realita a co je "film" - a v tom je právě to kouzlo. Připadá mi to jako mix filmů Mrtví neumírají (2019) a Život (2017).  Mimořádná technická práce, zvukový design a černý humor, to jsou hlavní přísady tohoto snímku, který vám nedá ještě týden spát. Dennis Storhøi je ve své roli natolik výborný, že bych ho jako chodící zombie mohl sledovat celé dny. Všem moc doporučuju - a to nejlépe v kompletně prázdném kinu, jako se poštěstilo mně - to je teprve zážitek!

Zábavná a velice stylizovaná komedie o chlapíkovi, který chce být mimo rodinu, práci a své problémy. Film nepřímo konfrontuje společenské problémy, kdy jsou muži vychováváni, aby byli tvrďáci a přitom ve skrytu duše ani neumí se svými vnitřními problémy bojovat a tak se jim jednoduše snaží utéct. Snímek se přitom nesnaží nikomu nic vnutit a nikoho nepoučovat. Na film se moc dobře kouká, prostě to baví. Každá postava má cíl, který je ve skutečnosti úplně jiný, a tak si každý ve filmu najde to, co ho zajímá. Třešničkou na dortu jsou naprosto spektakulární záběry na norské fjordy a krajinu.

Ach, tento snímek pro mě je obrovským zklamáním. Film je nízkorozpočtový, což se do něj promítlo tak moc, že by vlastně bylo lepší ho vůbec netočit - nebo alespoň až by na něj bylo více peněz. Hercům jsem jejich výkony téměř vůbec nevěřil - buďto selhal režisér, nebo by bylo fajn celý film přeobsadit. Celý příběh pro mě byl obrovskou vykrádačkou snímku Lola, ve kterém se také na cestě sbližuje trans dcera se svým otcem. U tohoto filmu je problém ten, že se stejný problém omílal stále dokola a nejen konec, ale i některé části byly předvídatelné. Největším kamenem úrazu je zvuk - zvuk, který postrádá basy a kvalitní mix. Byl až tak špatný, že jsem se po východu z kina musel personálu ptát, zda je to jejich chyba, nebo je ten film opravdu tak špatně vyrobený... Režisér se neobtěžoval využívat smyslu filmové řeči a řešil to duchaprázdnými dialogovými okny a záběry na moře. Film absolutně nedoporučuji - je nudný, nedá se mu věřit a technicky naprosto selhává.

Výborný film o lásce, nepochopení a jinakosti. Naprosto chápu, že se mnoha lidem snímek líbit nebude, a to hned z několika důvodů. Hlavní protagonistka si prochází těžkým obdobím, přičemž se ji nedostane podpory ani pochopení. Její vztah ke kolotoči Jumbovi je velice bizarní, ale nepůsobí groteskně, k čemuž by nebylo zas tak snadné spadnout. Celý příběh funguje velice dobře a je vidět, že spolupráce se ženou, která se vdala za Eiffelovku příběhu jen pomohla. Film si na nic nehraje, nesnaží se divákům nic vnutit a divák si z něj sám vezme, co potřebuje. Moc mile mě potěšila práce s mystičností, kterou Jumbo, ale i protagonistka nesli. Uznávám, že film je povedenou prací všech složek a vyloženě doporučuji ho zhlédnout v kině, máte-li možnost.

Vizuálně zajímavý film, který kromě krásných observačních záběrů nemá co nabídnout. Sledujeme tři mladé dívky užívající nočního života a řešení problémů současných teenagerů. To je právě problémem, jelikož jsou jejich problémy dnes již všem známé a jsou tak běžné, že nikoho nepřekvapí. Dívky nejsou příliš sympatické a tvůrci to zachraňují emotivními scénami. Film mě ale potěšil moderní hudbou a úchvatnými záběry na americké prostředí. Celkově bych film shrnul jako příjemný film k posezení, který může posloužit jako vhled do života mladých Američanů.

Příjemný film o tom, jak si dvě ženy snaží splnit sen, na který se společnost moc dobře nedívá. Snímek se rozjíždí pomalu, avšak po první třetině jde vše velice rychle a poté se tempo děje opět zpomaluje. Z kinematografického hlediska je film velice slabý. I přesto ale nadchne a probudí emoce. Především nejzajímavější je vhled do konzervativní východní společnosti a života dvou žen, které boří mýty právě této společnosti.

Režisérka se rozhodla pro kombinaci dvou rozdílných témat, smrti matky a drag queens, která spojuje tanec. Ovšem tady tvůrci narazili na řadu problémů. Ani jedna tematická linka není pořádně dokončena, takže to celé působí zmateně. Hlavní hrdinka je nezajímavá, její osobnost se v příběhu nevyvíjí a vlastně se ani nesnaží dosáhnout svého cíle... Na závěr se ji její cíl vyplní, avšak s pomocí jiných postav, které jsou mnohem zajímavější. Tvůrci evidentně ani neví nic o drag queens, protože mají šablonovité chování a úplně chybí typické rysy této "kultury". Rovněž tvůrci rezignovali na základní pravidla vazby záběrů a nějakou obrazovou dramaturgii. Smát jsem se začal až v posledních deseti minutách, což je na komediální snímek poměrně sebe sabotáž. Film je určitě nejen pro mě ohromným zklamáním...