Ramanam

Vesnická dívka Durga (Sridevi) je vlivem osudu donucena nastoupit krvavou cestu banditů, aby odčinila všechna příkoří, která byla napáchána na její rodině vinou místního vlivného muže a jeho nohsledů..... Vidět Sridevi celou v černé kůži s pásem patron okolo pasu, kterak s přehledem likviduje všechny padouchy, byl jedinečný zážitek. Právě kvůli tomu jsem „Sherni“ zhlédl a nelituji. Nutno si přiznat, že se při vší snaze jedná jen o solidně průměrný film. Leč užil jsem si ho, včetně hudby a tanců. Dozajista nenudil, jen měl pár slabších míst. Tři hvězdy.

Velmi příjemné a toliko potřebné překvapení. Jediné, co jsem o filmu věděl bylo, že se mu příliš nedařilo v kinech a o jeho průměrných ohodnoceních na jiných místech. V tomto případě musím plout zcela proti proudu. Příběh o pomstě mě dokázal vtáhnout s naprostým přehledem, až přímo nadchnout. O postavách mohu říci to samé. A. Kumar i T. Khanna (jeho budoucí manželka) vytvořili sympatický pár. Výborná hudba vše jen stvrdila. Samozřejmě, že to dokonalé nebylo, toho jsem si vědom. Já jsem však nadmíru spokojený. Čtyři silné hvězdy.

Vážně až příliš otravné po všech směrech a stránkách. Ze začátku se ty různé „souboje“ a slovní přestřelky mezi boháčem (K. Khan) a Rajuem (Govinda), chudým vlastníkem jedné zaplivané restauračky, snést ještě daly, ale všeho moc škodí, což pro tento případ platí dvojnásob. Přehršel bídných vtípků a jiných blbůstek nadobro pohřbila veškeré naděje, které jsem do toho vkládal. Když je navíc každá postava silně otravná a nesympatická... Co pochválit? Jednoznačně krásnou R. Tandon, hudbu a výtečnou skladbu „Akhiyon Se Goli Maare“. Dvě hvězdy.

Volné pokračování výborného filmu „Nagina“ (1986). Docela jsem se o výsledek obával, ale naštěstí zcela zbytečně. Příběh mě zaujal a dokázal oslovit, i když se vlastně jen opakuje zápletka minulá s novými nápady. Sridevi je stejně okouzlující jako vždy. Sympatický S. Deol je pro ni daleko přirozenější herecký partner než předchozí Rishi Kapoor („dobrosrdečný starší strýček“). A. Kher sice nemá tu šílenost v očích, jako Amrish Puri, ale jako padouch duší i tělem vůbec nezklamal. Písním i tancům nemám rovněž co vytknout. Jasné čtyři hvězdy.

Tato akcí nabitá podívaná nám lehce nastíní „o co v tom indickém Kašmíru vlastně jde“. Indové si chrání to své, což se Pákistáncům vůbec nelíbí a navíc využívají Kašmíru k útokům na indickou armádu. Mnozí místní mají toho přetahování již dost a chtějí pro sebe úplnou nezávislost, což je reálně nemožné. Ano, bylo to trochu naivní, stejně jako souboje a přestřelky, což vůbec neřeším. Sněhem zaváté hory a lesy jsou pastvou pro oči. S. Deol likvidující nepřátele po desítkách neomrzí, stejně jako charizmatická Tabu. Hudba i tance kvalitní. Čtyři hvězdy.

Vyprávění o „posledním hinduistickém císaři“ Indie je založeno na staré epické básni „Prithviraj Raso“ a zavede nás do 12. století, kdy útočící muslimské hordy počaly své úspěšné dobývání Indie, z které kousek po kousku ukrajovaly, až ji ovládly celou. Takže tam mají ty „věčné potížisty“ dodnes. I když snímek v kinech propadl, já o něm nemohu říci nic špatného. Kvalitní klasičtí herci, včetně nové tváře jménem Manushi Chhillar (Sanyogita). Historický příběh nenudil, byl plný barev, krásného oblečení a akce. Hudba dobrá, tance pěkné. Čtyři hvězdy.

Cenami Filmfare ověnčený snímek. Za mě hrůzně vyumělkovaný aktivistický příspěvek, vedený až nestydatě tendenčně. Chlapi jsou čisté zlo, které požírá „ženské štěstí“, ahá! Kdyby byl někdo zvláště nechápavý, tak je to „vysvětleno“ rovnou na několika případech. Amrita (T. Pannu) dostala jednu facku a zhroutil se jí svět, s otázkou, proč se jí nikdo nezastal? Ale s přehledem přehlížela domácí násilí u své služebné. Amritin manžel byl jasný sobec, ona ne? Což takhle zlepšit každodenní komunikaci? Hudba průměrná a jen „z musu“. Tři silnější hvězdy.

Levná, neumětelsky splácaná verze „Robina Hooda“, vz. Costner 91, do toho je včleněn příběh vlastní a postřehl jsem i souboj z „Šíleného Maxe“, vz. Gibson 85. Nářez vážně jen pro silné povahy. Ovšem má to i své klady. Charizmatického A. Kapoora, skvělého N. Shaha ve dvojroli (zvláště zženštělé dvojče pobavilo a stejně tak i jejich kostýmy ve stylu „drsný vs. teplý upírský lucifer“) a hlavně úchvatnou, krásnou a jedinečnou M. Dixit. Již jen kvůli ní stojí tuto ujetost vidět. Hudba je výborná, včetně tanců, ve kterých dominuje již zmíněná Madhuri. Tři hvězdy.

Cena Filmfare za nejlepší film, plus další ocenění k tomu dají tušit, že se bude jednat o něco vyjimečného. Popravdě, jsem si od toho sliboval více, což ovšem vůbec neznamená, že jsem si nepřišel na své, to vůbec. Jen mě to zpracování, včetně osudu a osobnosti hlavního hrdiny, nedokázalo patřičně vtáhnout. Takže jsem si s odstupem vychutnával tento akcí doslova nabitý válečný film. Škoda, že tu nebyl přítomen Sunny Deol. Hudba dobrá, ale jen ve formě doplňku. Dobrý Pákistánec je mrtvý Pákistánec a o Madhuri se nežertuje! Čtyři hvězdy.

„Nenápadně nápadný“ zástupce osvěty a agitek (pro mne již trochu otravných), které se nyní v Indii množí, jako houby po monzunovém dešti. Snad se to nezvrtne jako u nás na Západě. Nyní na téma institutu náhradního mateřství a druhotně i adopcí. Ale v tomto případě se to podařilo zpracovat velmi solidně. První polovina je tradičně v duchu humorném, v druhé převládá drama, které mě místy dokázalo dojmout. Hudba dobrá, příběh spíše jen doprovází. Tři ceny Filmfare za herecké výkony (K. Sanon, P. Tripathi, S. Tamhankar). Silnější čtyřhvězda.