Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Animovaný
  • Akčný
  • Dráma
  • Dobrodružný

Recenzie (827)

plagát

Let's Pollute (2011) 

Miluji tu stylizaci, ostatně jako pokaždé, když je snímek vizuálně svůj, ale zároveň se nesnaží o originalitu i za cenu estetiky. Jenže co s tou satirou? Útočil snímek na všechny strany? Určitě. Byl dost zábavný? Snad. Donutil mě se zamyslet nad mým vztahem k životnímu prostředí? Vůbec! A to mě vážně mrzí. Satira by se měla trefovat přímo do jádra problému, ale tenhle filmeček udělal jen to, že svoje poselství úplně otočil a spoléhal, že ironie se postará o zbytek. A u mne to selhalo. Šlo více méně o sumarizaci všeho, co o znečišťování víme. Čekal jsem víc, když jsem si přečetl anotaci. Každopádně bych si přál, aby byl snímek lépe napsán - buď aby mě ekologicky vzbudil, nebo alespoň dostal do kolen.

plagát

Kontakt (1997) 

Právě jsem ohodnotil modrou Kouli pěti hvězdičkami a v komentáři jsem se zmínil o tomhle filmu. Obvykle se mi oba vybaví v souvislosti. A je hrozně zvláštní hodnotit červený Kontakt hůře, ale mám k tomu několik důvodů. Kontakt byl pro mě vždycky možná až příliš dospělý a tak nějak tichý, bez tempa. Atmosféra pro mě rozhodně není tak dobrá, jako u Koule a třeba mimozemšťan převlečený za otce mi přišel hodně zvláštní. Na druhou stranu, jak si tak snímek vybavuju, naskakují mi všechny ty pěkné nápady filmu, jako Hitlerův projev, sabotáž prvního stroje, několik hodin šumu na záznamu a další. Film je dobrý k zamyšlení, ale sci-fi mám radši plné xenomorfů, vesmírných bitev s lasery a počítačových triků.

plagát

Sféra (1998) 

Možná jsem ve svém hodnocení hodně ovlivněn sentimentalitou, kterou ke snímku chovám. Film jsem viděl poprvé dejme tomu tak před osmi lety (sám vážně nevím) a od té doby nesčetněkrát v repríze. Pamatuji si ho, společně s Kontaktem, jako nejreprízovanější sci-fi na našich obrazovkách. Takže, když se řekne Koule, vybaví se mi tísnivý pocit modrého prostředí podvodní stanice. Děsivá představa zhmotněných snů ve mně dosud, i po tolika shlédnutí, vyvolává úděsný strach. Ať už je to hejno hrozivých medúz, obří oliheň a její vajíčka nebo jen mimozemšťan Jerry. Chápu, proč má film takové hodnocení, jaké má, ale pro mě je prostě spojen s příliš emocemi abych mohl dát horší hodnocení. Jó, kdybych ho poprvé viděl dnes, asi by to bylo jinak...

plagát

Pre vtáčikov (2000) 

Filmeček o to krásnější, že v něm figurují elementy tak skvěle zachycující společnost: ptáčci se nejprv hádají o místo na drátě, ale sjednotí se proti někomu, kdo je odlišný. Ten velký pták pak ty malé štve už pouhou existencí, přitom se jen snaží zapadnout. No a pak přijde karma, a všechny malé ptáčky připraví o peří. Navíc je film vtipně roztomilý a tvůrci se vyblbnou i s věcmi, jako přidání unikátního charakteru ke každému ze skoro totožných ptáčků. Celé to pak rámuje (třebaže neúmyslné) modrooranžové téma.

plagát

Únos (2006) 

Každý Pixarácký kraťas obvykle přichází s nějakou technologickou novinkou. U tohodle tomu tak prý nebylo. A je to poznat - jde čistě jen o krátký vtipný snímek o hodně nepovedené UFOškole. Trochu jiný pohled na mimozemské únosy.

plagát

O sexu (2008) 

Předpokládám, že jde o docela důležitý dokument. Osvěta mi nikdy nevadila a nikdy jsem si také neuvědomil, že by byl potřeba snímek o sexu zaměřený na postižené. V tomto ohledu hodnotím jednoznačně kladně. Na druhou stranu jsem nepochopil jednoduchost celého projektu. Totiž, teď nemyslím srozumitelnost, protože ta je důležitá, to ano. Ale musí být u takového snímku i tak jednoduchá animace? Ondřeje Mohylu omlouvá jen, jestli je to dítě. Vím, o nic nejde, zvlášť u snímku s úplně jiným záměrem než uměleckým. Ale tak se snad snažím, ať dělám cokoli, aby to mělo nějakou mou vizitku. Pavel Liška je skvělý co se týče mentálně retardovaného herectví, sem to dost sedí. Dokonce i Gaislerová zněla duševně prostěji, pořád ale byla zřejmě ta bystřejší. Hudba byla podivná. Za nápad, za myšlenku a hlavně za cíl hvězdičky. Za provedení hvězdičky nedám. Tak.

plagát

Austrália (2008) 

Přemýšlel jsem o třech, protože filmu nevěřím, že byl natáčen v Austrálii – kape z něj Hollywood. Klišé, vytušený konec, morální poselství, obvyklá romantika – to vše tomu hrozně nahrává. Osobně mi ty věci tak moc nevadí, rozhodně ale žádnému filmu vyloženě neprospívají. Mnohdy mám radši špatné filmy, které se těm hollywoodským taktikám, jak přilákat diváka, vyhýbají. Takže proč jsem nakonec průměr nedal? Překvapivě to není anti-rasistickým založením vedlejší zápletky, i když tyhle věci obvykle miluju. Tady v tom filmu je to částečně komika, ale hlavně ta nenápadná víra v kouzla uprostřed pastelově krásné divočiny. Tak za tenhle kousek přirozené originality hvězdičku a čtvrt navíc.

plagát

Zlaté dno (1942) 

Film byl skoro skvělý. Burian dokázal, že je zaručeně naším nejlepším komikem, role mu samozřejmě slušela. Nad čím jsem však děsivě žasnul, byla ta hrozná kapitalistická podnikatelská agitka. Nemám nic proti pracantovi, který se na vrchol vypracuje a má tedy plné právo si pobyt tam užít. Ale tenhle snímek na mě trošku působil jako pravicová obdoba socialistického budovatelství. Přijdu si v tomto státě hlavně jako pravičák, ale tohle na mě prostě působilo příliš imperialisticky. Možná jsem si to vsugeroval, ale nemohl jsem se toho pocitu zbavit.

plagát

Revizor (1933) 

Gogola jsem nikdy nečetl a srovnávat s předlouhou by bylo stejně zbytečné. Už jen fakt, že jde o adaptaci, asi filmu s Burianem v hlavní roli nesvědčí. Ten člověk potřebuje větší prostor ve scénáři napsaném o něm a nemůže ho zřejmě dostat ve hře od ruského dramatika. Neříkám, že byl film špatný, ale ničím pořádně nenadchl.

plagát

To neznáte Hadimršku (1931) 

Prvorepublikový film o... zlatokopkách? Na mou duši a stále vlastně docela platný. Ta přetvářka většiny postav byla naprosto překvapivě fungujícím prvkem. Přesto je to opět hlavně o Burianovi. Ale že by to snad mělo být špatně tvrdit nebudu.