Třináct životů

Ron Howard to má pořád v paži, když se mu chce. Film vypadá vizuálně nádherně a na to, že má 140 minut (čistého času bez titulků), tak i když jsem jej u něj kvůli osobní indispozici usnul a nakoukal to nadvakrát, krásně plyne, dokáže navázat atmosféru i vyšponovat napětí. I tak za mě nakonec "jen" silná osmička, jelikož mě úplně neodrovnal a za tvůrce mě mrzí, že nedostali nakonec příležitost v kinech (kvůli koupě MGM Amazonem). PS : Nečekal bych Vigga v takovéto hodně fyzicky náročné roli, doufám, že se bude objevovat častěji ve větších filmech. (07.01.2023)

12 thajských školáků, jejich fotbalový trenér a detailně zpracovaný příběh, který kdysi přes televizní obrazovku sledoval celý svět. Obří záchrannou akci v kilometry dlouhém jeskynním komplexu, který se po vydatných monzunových deštích postupně zaplavoval vodou, asi netřeba představovat. Samozřejmě i divák ví, co přijde a jak to dopadne, je nicméně nesmírně zajímavé sledovat, jak mravenčím a komplikovaným úkolem v až nemožných podmínkách bylo dostat chlapce z jeskyně ven. Napínavý závod s časem ve stísněných tunelech ostřílený Ron Howard (který v pro něj netypické látce „zůstal“ příjemně vzadu) pojal jako dynamické drama, zdůrazňující kolektivní úsilí hrstky odvážných potápěčů a místních (mnohdy chaoticky rozhodujících) úřadů. I když se ve výsledku objevují opakující se prvky, uchopené je to nesmírně autenticky a bez strojených emocí. A i když Howard neměl tolik příležitostí být „originální“, jakmile ale třeba jeden z potápěčů ztratí lano nebo jeden z chlapců na chvíli přestane dýchat, diváka napne ještě víc. (25.08.2022)

Everest v jeskyni. Se zcela jinými kulisami a rozhodně ne dobrý film pro klaustrofobiky. Procedurální, napínavý a velmi autentický. Nevypadá to jako typická tvorba Howarda, ale některé pro něj typické prvky Thirteen Lives obsahuje a velmi dobře s nimi pracuje. Bez jediné známky patosu, či přehnaně strojených emocí. Nervák první třídy a další film podle skutečné události, který se Ronu Howardovi povedl. Tentokrát mnohem méně filmově a mnohem více dokumentaristicky než nějaké jiné, ale nijak to ve výsledku nepřekáží zážitku. (13.08.2022)

Ron Howard si odskočil od potížemi pronásledovaného a studiem ovládaného Solo: A Star Wars Story of the Ages k „relativně skromné produkci“. Relativně skromné je myšleno sarkasticky, protože tahle produkce musela být peklo sama o sobě. Hrozně se mi líbilo, že tohle nebyl příběh o hrdinských hollywoodských hvězdách, ale většinou jsme naprosto logicky sledovali, jak k problému přistupují thajští rodiče, děti, policisté, NAVY SEALs atd. Ano, Mortensen a Farrell mají ve skutečnosti status megahvězd, ale tady působí jako obyčejní lidé a taky se tak chovají. Howard je na tenhle typ survival příběhů v podstatě expert, takže dostáváme opět dávku napětí, emocí a radosti v krásném balení pod vedením thajského kameramana Sayombha Mukdeeproma. P.S.: Nic pro klaustrofobiky. (09.10.2022)

Kdybych byl encyklopedie filmařskýho řemesla, posháním po světě všechny moje kamarády výtisky a jdeme hromadně zazvonit na Rona Howarda. V životě už bych totiž nechtěl ležet na jiným stole než na jeho, protože jestli tu encyklopedii nenapsal on, tak kdo proboha jinej?!? Famózní filmařina, až mě to skoro nutí napsat, že jsem rád, že kluci do tý jeskyně vlezli... Příběh silnej jako Viggo plešatej, tohle ve mně bude rezonovat ještě hodně dlouho. (20.09.2022)