U Petrovovcov zúri chrípka

Typický obraz o Rusku a Rusoch, čiže tu nechýba alkoholizmus, bieda, beznádej, zároveň voľný život nestavajúci na morálke. Horúčka je o ruskej spoločnosti, ktorá je v delíriu. Toto nie je film, skôr taký súbor obrazov s nejasnou zápletkou, ktoré majú podporiť túto hlavnú myšlienku. Napriek tomu nuda, nič, čo by ma rozpálilo. (04.12.2022)

Serebrennikov ve své horečnaté halucinaci o současném Rusku a jeho vazbách k minulosti vrávorá mezi altmanovskou mozaikou, festivalovou exploatací a okázalou předváděčkou vlastních režijních schopností. Rozhodně je třeba smeknout před košatě propracovanou a při tom přirozeně působící mizanscénou v kombinaci s komplikovanými dlouhými jízdami kamery. Jenže v momentě, kdy pochopíte, že horečka je zde ospravedlněním k tomu, že je možné naprosto cokoli, bere to vítr z plachet premise o kontrastu bezmocných a bezcílných životů obyčejných lidí vůči jejich zhmotňujícím se představám, kde svou frustraci ventilují v silových eskapádách. Zůstává tak především velkolepě delirická formální exhibice a pojednání o Rusku, které příznačně přebublává přes jakoukoli snahu je nějak celkově pojmout. (09.12.2021)

Ruský mindfuck snímok, ktoré základnou pridanou hodnotou je fakt, že vám ukáže miestami apokalyptické zmýšľanie bežných ľudí v tejto krajine. V zásade to bol ukážkový film, ktorý ja nemusím a len sa mi potvrdilo, že Rusáci nevedia spraviť ani poriadny film - česť Serebrennikovi. Snaha bola. Postavy nesympatické, dejovo kostrbaté a emočne prázdne. Za mňa ozaj podpriemerný snímok a nemá to nič s politikou. 40 % (04.08.2022)

Musím přiznat, že jsem Salnikovův román (který se mně líbil o něco málo více než film) považoval za nezfilmovatelný, ale Kirill Serebrennikov odvedl dobrou práci, rozhodně se mu látka nerozpadla pod rukama, ani se nejedná o otrocký přepis, i film má svůj rozeznatelný rukopis, a jako takový nemůže být odmítnut. Přepadla mě reminiscence na Woodyho klasický film (jelikož i zde se můžete zasmát; i když se bude jednat o smích, při němž zamrazí) - všechno, co jste kdy chtěli vědět o současném Rusku a jeho nezvedené transformaci (ale báli jste se zeptat). 75 % (12.01.2023)

Velký ruský epos o nekonečnosti absurdity, byť ukryté v horečnatém přeludu, roztříštěné fabuli do několika vrstev, která se však až nebezpečně cyklicky propojí v závěru. Ze všech těch karikatur/postav však prosvítá paradoxně emoce a cit, touha žít, byť mnohdy však nenaplněná dle vysněných představ. Děda Mráz volá svou Sněhurku, ta je však pod nablýskaným kostýmem niterně prázdná, Petrovov se zase zacyklil v nekonečné smyčce, a nedokáže přinést dokonalý život svému synovi, jelikož opakuje totožné chyby, kterých se na něj dopouštěli rodiče v dětství. A tak zbývá pouze snaha a víra v to, že se vše jednou změní... (24.03.2022)