Obeť

Michal Blaško je rozhodně jedním z režisérů, které je dobré sledovat. Asi si umím představit výraznější konec tohoto psychologického dramatu, ale to je jediná výtka. Obsazení ukrajinských herců do hlavních rolí sice vypadá strašně aktuálně, ale přišlo ještě před válkou na Ukrajině. Vita Smačeljuková je každopádně jako matka řešící bezvýchodné dilema dokonalá. (18.01.2023)

Irina je jediným propracovaným charakterem (typově přesná Vita Smačeljuk), všechny ostatní postavy (včetně syna) působí neživotně a zkratkovitě (co může fungovat v rámci žánru krimi, tak u psychologického dramatu nemůže stačit na vybudování uvěřitelného fikčního světa). Onen fikční svět je vůbec velkou záhadou. Většina exteriérů působí jak normalizační dobovka (vybrané lokace ze Znojma, Ústí nad Labem a Litvínova), čímž značně podporuje stereotyp evropského sociálního dramatu "z východu." S neutěšenými reáliemi současného Česka pracovali daleko lépe například Staříci, zde padla realističnost za oběť obrazové stylizaci. Po dlouhé době je u českého filmu znát práce s více plány ve zvukové stopě, což ovšem naráží na nepříliš povedené herecké výkony. Takže sice slyším, co si v autobuse lidé mezi sebou šeptají, ale ta nepřirozenost tahá za uši. Vedlejší a komparzní role jsou vůbec velký problém, vysoká míra strnulosti se tu vydává za civilní herecký projev. Mediálně známý případ z Břeclavi je velmi atraktivní, protože nabízí drama až skoro antických rozměrů, proto je však o dost těžší ho zpracovat tak, aby nepůsobilo tezovitě a pateticky (reklamně přehnaný kraťas Strach z roku 2013, zpracovávající stejný příběh). Oběť nenabízí patos, jen jednostranné neživotné konstatování postrádající nějakou míru ambivalence, kterou by si takové téma zasloužilo. (26.03.2023)

Tato cíleně multikulturní detektivka (cílená v tom, za co ji považuje rivah) mi rozhodnně - po vánočním Columbovi a jiných - nepřišla až tak špatná, rozhodně ne tak, jak jsem tušil. Téma týkající se lži, jež se drží člověka jako hovno podolku, je nosné samo sobě;  i bez multikulti-přesahu. Zde se lež sice netýkala jen jedince, nýbrž určitého společenství, které bylo jejím nositelem, a to sestávalo jak z Ukrajinců, tak z Čechů. Jak do toho ale zapadli Rómové, kteří se ničeho neúčastnili (pár oken, na to si tak ještě troufnou), ale dopadli nejhůř? Na druhé straně se Irina stala předmětem zájmu a tím i poskytovaných výhod dvou českých opozičních "stran", konzervaticů a alternativců, jejichž představy naplnila jen částečně, a tím i od obou může očekávat jistých represivních opatření. Samozřejmě nepodezírám autora, že by chtěl vymezit Čechům oblast politiky, Ukrajincům podnikání a Rómům kujónství. A i kdyby, za pokus to stálo. (05.01.2024)

Pozoruhodný snímek. Herecké výkony nic moc, kamera nijaká, střih jakbysmet… Námět je však zajímavý. Nejzajímavější na filmu bylo pozorovat, jak se se nepřiznaná lež rozrůstá a nabírá na intenzitě a roste jako sněhová koule, jako lavina. Jak z toho ven? Přiznat se a zastavit tu mašinerii nebo tu káru táhnout dál? (05.01.2024)

jádro příběhu nepřináší nic převratně inovativního a i ten "zvrat" už sem někde viděl, ale jelikož jde o docela silné téma, které je dnes navíc ještě aktuálnější než v době natáčení, bez větších problémů přimhouřím obě oči. Z počátku mi to celé přišlo sice takové nijaké, nicméně od určitého momentu, po němž už tenhle příběh nemá žádné úplně dobré řešení mě to dost chytlo. Vita Smačeljuk je jako bojující matka, která následně musí minimalizovat škody výborná a docela škoda, že se všech těch postaviček které se tu objeví je ona jediná propracovaná. Konec je takový jaký je a v tomhle případě mi to nijak nevadí...70% (27.03.2023)