Suzume

Trailer. Po 5 centimetrech za sekundu nejlepší makotův film a současně aktuálně jeden ze dvou nejlepších filmů roku 2023 (druhý, neporovnatelný, je Tetris). Současně nejakčnější makotův film. Občasnou dynamikou mi připomínal Lupina od Miyazakiho, což je kompliment. Nápadité v mnoha okamžicích, propracované detaily obrazu, propracovaná atmosféra cesty (někdy doslova, viz "klapající" prahy na silnici), propracované narážky: "Vraťte se na hlavní cestu." Současně zajímavé, lehce mystické, truchlivé, pozitivní a lehce romantické. Samozřejmě krásná animace. A mimochodem, je zážitek, vidět film od Makoto Shinkaie na velkém plátnu (dosud jsem měl to štěstí jen u Zahrady slov). P.S. Zajímalo mě, komu propůjčil hlas Shota Sometani (jestli náhodou nebyl kočka - byl však Minoru Okabe - kolega z práce, zamilovaný do Suzume tety). (16.04.2023)

Kdo čeká klasickou fantasy miyazakovského formátu, bude krutě zklamán, Suzume prostě pokračuje v trendu nastoleném v Tenki no ko. Je jen lépe čitelná ve své vnitřní metarovině, protože ten fastasmagorický bizár je tentokrát rovnoměrně rozprostřen po celé stopáži filmu a závěrečná katarze poskytuje dostatečně osvětlující retrospektivní vhled do traumatu hlavní hrdinky. Protože o ničem jiném, než o vyrovnávání se s traumatem ze smrti, tahle útěková hříčka není. Ovšem osobní rovina se tu lépe překrývá s tou celospolečenskou - Suzume bojuje s nevyzpytatelným a neuchopitelným nebezpečím (prezentovaném spíš tou zlomyslnou kočkou, která otevírá portály, než samotným obřím červem) za všechny obyvatele Japonska, a zároveň se jí od všech, které potká, dostává až neuvěřitelné podpory. Absolutně dokonalý film pro psychoanalytiky, pro fanoušky klasické fantasy spíš noční můra. (20.07.2023)

Anime road movie o cestě Japonskem "od jihu na sever". O setkávání s lidmi a o pubertálním sebepoznávání holky, která tak úplně neví, co si sama se sebou, emocemi a blízkými počít. A jen tak mimochodem v druhém mytologickém plánu je to o boji s megachapadly způsobujícími zemětřesení. Což je největší problém snímku. V jedné rovině je melancholicky intimní a stavící na postavách a emocích. V druhé je přepáleně uřvaný; speciálně během monumentálního finále, které však stylem a podáním vůbec neštymuje se zbytkem filmu. A tak než boj nad ohnivými pláněmi, je ve finále mnohem působivější závěrečné emociální "předávání dřevěné stoličky". (28.07.2023)

Vizuálně překrásnej animák o tom, jak kočka promění týpka v židli, a holka, která má na něj crush, mu pomáhá zachránit svět před interdimenzionálním červem.... na papíře může tahle fantazijní zápletka, neméně podobná Miyazakiho poetice, znít víc než zajímavě. Jenže jak by řekla Simona Stašová: "Přitom taková blbost, co?" (16.08.2023)

Remeselne dobre natočený film s vynikajúcim grafickým vizuálom, ktorý je na dnešné pomery určite jeden z top filmov čo sa týka vizuálu samozrejme. Makoto Šinkai vo svojej podstate natáča filmy, ktoré sú si veľmi podobné a v tomto prípade Suzume no Tojimari za mňa vôbec nevybočuje z toho čo sme u neho videli, ale to rozhodne nie je nejaký veľký problém. Dalo by sa polemizovať či element toho, že sa cestuje po Japonsku dodáva filmu nejaké plusové body, ale za mňa vôbec nie, lebo hlavnou devízou je minulosť hlavnej hrdinky a prítomnosť čo sa týka jej nového "kamaráta" heh "stoličky". Je tam cítiť hlavne pokus vyvolať v divákoch emócie a tu považujem, že sa buď nepoužili tie najlepšie "zbrane", alebo ma to emocionálne, až tak nedostalo a film proste je vynikajúci pre iné veci ako tie, že by diváci boli zasiahnutý príbehom emocionálne. Preto ako som spomínal na začiatku film je remeselne dobre natočený a tým myslím nie len po grafickej stránke, ale aj po tej hudobnej, kde sa vynikajúco strieda rôzna hudba a to dodáva filmu dynamiku. Za mňa sa musí v emotívnych chvíľkach aj trocha spomaliť a nie vždy si udržiavať tú rýchlu dynamiku filmu, lebo divák si potrebuje vychutnávať niektoré situácie dlhšie. Makoto Šinkai rozhodne vie natočiť lepší film po emotívnej stránke Kotonoha no niwa a aj lepší film podobný ako tento Kimi no na wa. Čo by sme mohli spomenúť ako výrazný posun je zmysel pre detail a to nie len v grafickom ponímaní. Celkovo film hodnotím veľmi kladne napriek tomu, že ho neodporúčam ako to najlepšie dielo od tohto režiséra (po vzhliadnutí absolútne všetkých filmov od tohto režiséra), ale Suzume no Tojimari stojí určite za pozretie. (15.04.2023)