Simon Birch

„Pán Birch bol veľkým zástancom žuly. Skoro všetko v ich dome bolo z kameňa. Vrátane pána Bircha.“ Ťažko povedať, aký by bol môj vzťah k tomuto prekrásnemu nostalgickému chlapčenskému filmu, keby som čítal románovú predlohu ceneného Johna Irvinga. Každopádne film sa napriek hŕstke (ale skutočne len hŕstke) mínusov (finále s autobusom mi pripadalo zbytočne vycucané z prsta) vydaril na chvályhodnú. Režisér Mark Steven Johnson (pred DAREDEVILOM a GHOST RIDEROM) výborne buduje „stratenú atmosféru“, herci sú bez výnimky skvelí (okrem Iana Michaela Smitha, na ktorého maličkých pleciach zostala najťažšia váha, podáva sústredený výkon určite ešte i Joseph „Tim z JURSKÉHO PARKU“ Mazzello, rozkošný Oliver Platt, cnostný kňaz David Strathairn a odvážna Ashley Juddová... a cameo Jima Carreyho riadne poteší), výprava či hudba detto, dialógy vtipné, scény, ktoré majú rozosmiať rozosmejú a dojímavé scény dojímajú. A celé to má zvláštnu poetickú atmosféru o detských huncútstvach a všetkom, čo k nim patrí (smrť, sexualita). Ak sa vám páčilo toto, toto, toto, toto, toto, toto, toto alebo toto, bude i mainský SIMON BIRCH. (28.11.2009)

A tak, čtyři hvězdičky, to je přeci moc! Bylo to určitě pěkné, potěšila pidirole J. Carreyho, nicméně emoce z toho kapaly už od začátku, stejně jako od začátku bylo jasné, jak to dopadne (myslím tím úvodní scénu filmu). Jinak ještě rychle odbočím, zde se ani nemusím pozastavovat nad tím, jak byla zpracována literární předloha - já to tak nepoznala, že mě to ani neuráží. A souhlasím s komentářem tricky, naprosto. (28.11.2009)

Námětově dojemný příběh chlapce, který se narodil s růstovou vadou zvaného nanismus, mající touhu pochopit jednu pro něj zásadní věc. Jaký je s ním Boží plán. Ví, že vše, co se děje, má svůj důvod, takže věří, že Bůh s ním naplánoval něco, co z něj jednoho dne udělá hrdinu. Scénář byl inspirován románem Johna Irvinga, který byl vydán i u nás, pod českým názvem  'Modlitba za Owena Meanyho', který si pro svou režisérskou prvotinu napsal Mark Steven Johnson. Dle svých vlastních slov se zaměřil pouze na první část románu kvůli výraznějšímu tahu na branku. Není to nic jiného než příběh chlapce Simona, sice abnormálně malého vzrůstu, ale mající srdce hrdinských rozměrů. A v tom je právě jádro pudla. Jeho prostřednictvím se tak zkoumá témata o přátelství, rodiny a víry a to pohledem velmi bystrým a s jemným humanistickým dotekem. Vznikl tak film mající hloubku i úsměvnost. Simon je kluk jako každý jiný. Má své záliby i sklon k lumpárnám, ze kterých všichni dospělí kolem něj doslova šílí. Dětští herci se před kamerou předvedli jako naprostí profesionálové, čímž dali svým postavám ohromný sympatický obraz, takže vzniklo naprosto skvělé emotivní filmové dílo.  “Věci se změní, když ze mě udělá Bůh hrdinu.” “Musíš přestat takové věci říkat, Simone.” “ Proč, když je to pravda.” “Nemáš žádný důkaz.” “Já ho nepotřebuji, mám svou víru.” Osud je sviňa a Simona zasáhne víc, než by si přál. I tady by se dala použít věta - těžký život dobrodruha - a v tom je právě celé to emotivní kouzlo jednotlivce, které míří tam, kam zřejmě Boží vůlí měl.  “ Simone Birchi, je nějaký důvod, proč sedíš v rohu?” “Přemýšlím o Bohu.” “V rohu?” “Cesta k Bohu není jen středem místnosti.” Sice to není přímo artový film, ale určitě se jedná o malé filmové mistrovské dílo s filosofií života prostřednictvím víry a Boží vůle, aniž by to jedinkrát spadlo do nějakého náboženského fanatismu. Nic než obyčejný příběh dětského světa s etudami, které moc dobře známe, avšak přeci jen poněkud jiným pohledem. (25.03.2022)

Simon je jedna z těch postav, které si zamilujeta a i když víte, jak to skončí, stejně mu držíte palce Smutný film, zároveň ale vtipný. Irwingův přístup k příběhu se v tomtoefilmu nezapře - bizadní náhody/nehody, nečekané zvraty a originální hlavní hrdinové. Navíc herecké obsazení skvěle odpovídalo charakterům postav. Byla jsem nadmíru spokojena. (01.04.2012)

,,Z GULÍ MÁM SUŠENÉ SLIVKY!“ ,,A JA Z NICH MÁM HROZIENKA.“ __ Pred XY rokmi som zo ,,Simona Bircha“ videl náhodne iba poslednú tretinu a v mysli mi samozrejme utkvel záver v autobuse, ktorý následne dokáže vniesť slzu do oka citlivého diváka. Potom som z neho opäť čosi videl, ale kompletne až teraz, preto hodnotím s plnou objektívnosťou. Nejde vyslovene o citové vydieranie, ani o vypočítavý kalkul, čo sa najmä podpisuje na konečnom hodnotení. Skôr sa mi nepáčilo prílišné tlačenie na kresťanský podtón, cez ktorý vníma Simon svoje predurčenie a skutočnosť, že dospelí sa v prítomnosti vzrastovo maličkého Simona často tvária detinsky. V postave Olivera Platta vidím citovo vyrovnanú a sympatickú osobu , narozdiel od Jima Carreyho v asi najzbytočnejšej úlohe svojej kariéry. (1734. hodnotenie, 99. komentár k filmu) (20.04.2020)