Dom hrôzy

Fakt by mě zajímalo, kde se vzal Rush v takovéhle sra*ce. Pokud by se autoři drželi příběhu o původním sanatoriu a natočili retro film v tomhle stylu, mohla by to být hororová bomba a velice svěží vítr v tomhle zatuchajícím žánru. Místo toho jste ale nuceni přetrpět zoufalou partičku ztrapňujících se kvalitních herců v naprosto stupidním filmu a jednu ukázku velice špatných digitálních triků. (28.10.2005)

To už je roků, co jsem to viděla prvně (možná tak deset let)... a musím říct, že jsem z toho byla v té době slušně podělaná a bála jsem se jít spát :). Před nějakou dobou jsem to viděla v televizním programu a rozhodla jsem se, že si to zopakuju. Můžu říct, že sice to na mě ani zdaleka nepůsobilo tolik jako tenkrát, ale pořád to byl nadpůrměrně dobrý hororový zážitek. Což o to, herecké výkony nepatří do té nejvyšší kategorie a herci místy i dost přehrávají, ale sakra, ta stará nemocnice je opravdu děsivá. Napětí zde rozhodně nechybí, nějaký vývoj vztahů mezi jednotlivými postavami zde také probíhá a občas je to i takovým zvláštním způsobem nechutné (v pozitivním slova smyslu, samozřejmě). Škoda jen, že závěr jim trikově moc nevyšel, ale i tak mi celkovej "feeling" z tohoto blázince způsobuje husinu... (16.06.2011)

Předně: od snímku jsem toho moc nečekal. Když se tedy následně mé očekávání naplnilo, tak mě to vlastně ani nemrzelo. Na filmu mě zaujalo: pár příjemně propracovaných detailů, některé dobře natočené sekvence, (povětšina) zajímavých interiérů domu (nikoli exteriéry) a k zahození nebyla ani cover-verze skladby „Sweet Dreams (Are Made Of This)“, kterou nám (místo Annie Lennox) tentokrát nazpíval Marilyn Manson. To, v čem film značně ztrácí jsou především: podprůměrné herecké výkony, nijak výjimečný scénář, závěr filmu, kde jakékoliv a jakkoliv udržované napětí přechází v nudu etc. Shrnuto a podtrženo: pokud chcete vidět kvalitní horor, pak na DŮM HRŮZY nekoukejte. Pokud však chcete vidět nenáročný „klasický béčkový horor“, pak DŮM HRŮZY není (zas tak) špatnou volbou. (16.09.2003)

Keď dáte solídny námet do rúk fušera, takto to dopadne. Pár takmer Áčkových hercov, sľubný začiatok, solídny rozbeh a potom fádnosť, klišé, zlé digitálne triky, žiadny strach. Oproti starej verzii Williama Castla s legendárnym Vincentom Pricom pribudlo trikov, pochopiteľne, odbudlo napätie, (ne)pochopiteľne. Subžánrová cielene komerčná jednohubka pre extra nenáročných, nič viac. 3/10 (03.06.2018)

Strašidelná pohádka o Hill House z téhož roku od DeBonta je o mnoho levelů výš. Dům hrůzy je zmatený, prapodivný, a místy, co se vysvětlení týče, dost abstraktní a nelogický. Nic sem nečekal a taky jsem velice nic nedostal (mimo fajn coveru Sweet Dreams a půvabné Famke Jenssen). Námět měl potenciál, a taky zůstal nevyužit. 28% (24.06.2016)