Kompromat

Konspirace/Lov/Útěk. Výborný špionážní Thriller dle pravdivých událostí z Francie ala Uprchlík po Francouzsku od režiséra parádního Zulu. Gilles Lellouche se ocitne ve velmi nepříjemné situaci. Je falešně obviněn z pedofilie své dcery a prsty v tom má mocná organizace KGB. Přesunutí do Ruské věznice s paragrafem č.42 to nechceš. ( Škoda, že se ve vězení neodehrává větší část filmu, tam by to bylo správně syrové). Nárok na obhajobu žádný, francouzské úřady bezmocné, jediným východiskem je útěk a modlitba. Tohle mě bavilo. Gilles Lellouche podává jako obvykle svůj standardně kvalitní herecký výkon ( připomíná mi Liama Neesona), výborná je hudba a povedlo se i napětí, které je v pár scénách hmatatelné. Jeden z těch filmů, kde se otvírá kudla v kapse. Situace, ve které se nikdo ocitnout nechce. Kdo rád konspirační Evropské Thrillery, rozhodně doporučuji. 8/10. (16.02.2023)

Kompromat = formu vydierania, ktorú ruské úrady používajú na získanie vplyvu na jednotlivcov. Teda klasické kompro, ktoré sa využíva nielen v zlom Rusku, ale aj u nás či všade inde na svete. Ale tak desivá forma nie je celkom bežná a ani tie ruské väzenia nestoja za veľa. Z filmu sa stal strhujúci thriller, ktorý nemal vždy akčné pasáže, ale samotná nosná línia obvinenia niekoho za nič, zatvorenie, sledovanie, uväznenie, šikana a následný útek, to všetko stačí na to, aby sa z toho stal film hodný pozornosti. Snaha prežiť kombinovaná so zúfalstvom. Niekomu ale bude vadiť trochu prehnaná dĺžka. (05.02.2023)

Jak dobrá je Francie v komediích, tak stejně dobrá je i v drsných thrillerech. Kompromat je excelentní, bezvýchodná napínavá jízda od začátku do konce. Útěk francouze žijícího v Rusku před KGB, která jej z neznámých důvodů falešně obvinila z pedofilie je sama o sobě poměrně dobře uchopitelná látka a ačkoliv je trochu obyčejná a všední, režisér je dostatečňe zkušený na to, aby z ní udělal dostatečně poutavou jízdu v čele s výbornou hlavní tváří. Film má grády, je napínavý a po celé dvě hodiny diváka nepustí ze svých spárů. Dojde na akci, špionážní kličky, trochu politiky i velkolepý útěk. Tohle se prostě povedlo a já nemám výhrady. (19.02.2023)

„Vieš, Ruská mentalita je iná ako naša Francúzska (našťastie svätá pravda).“ A pri tlmených svetlách  dvaja vytrénovaní baleťáci odhadzujú plášte a len trencle zachránili ani neboli ako ich Pán stvoril. Začnú sa po sebe váľať, hladkať a prečo nie, ani dlhý bozk nechýba. Tak to asi milovníci Irkutskej kultúrnej scény neočakávali v novo- rekonštruovanom divadle. Hľadisko onemelo, podaktorí sa nekultúrne zdvihli a odišli, sponzor sa radšej vyparil. Ešte že to nebolo v   Čečensku, Razman Achmatovič má túto otázku dááávno vyriešenú, LGBTI v Čečni totižto neexistuje. To by sa čudoval čo to za kúsky chlapci stvárajú a aj banderovskí šajtani by ho asi nevytočili viacej.  No a potom nastal hon na Žabožrúta. Najprv Ruský loch aj so vzorkou Vagnerovcov (to stojí zato) ale Ruská FSB, milícia, pohraničníci aj s  vlkmi dokopy nemajú na Žabožrúta. A to mali všetci šťastie lebo v močarinách na Rusko/Estónskej hranici zamordoval náčelníka FBS-ákov holými rukami. Všetko dobre dopadlo, bolo to radosti v Paríži ! ПИЗДЕЦ... блядь. (09.03.2023)

Nejprve bych rád kapku zapolemizoval, co vlastně znamená takový „nevinný rodinný moment po sprše“, a o tom, jestli je ten skutečný Barbró, podle jehož trampot byl film natočen a zobrazuje jej jako liliovitého lidového hrdinu bez bázně a samohany, opravdu jen nevinná oběť odporné zvůle ruské kompromitující mašinérie. Říkejte mi klidně šosácká konzerva, ale jsem toho názoru, že pokud si frajer cíleně pořídí takové nahé selfíčko se svou čtyřletou dcerou (reálná komprofotografie), pak ho pečlivě uloží do komplu, dozajista do rodinného alba a možná i jako tapetu na plochu, a jakmile mu jej nějaký „údajný“ ruský fuj fuj hacker „údajně“ ukradne a zveřejní, tvrdí na svoji obhajobu, že to byl jen takový „nevinný rodinný moment po sprše“, čti „čili si nahý nechává od své nahé čtyřleté dcery ve sprše vydrbat záda“, nebudou možná všechny sovy tím, čím se zdají být! Ale jak už to tak na tom světě v postinformační době chodí, po sedmi letech je skutečnost dávno utopená v balastu oboustranné propagandy politického obchcávání patníků, v nějaké té čupr bestcelerní knížce, v níž se náš „hrdina“ jasně označuje za nevinného, tudíž to musí být pravda pravdoucí, a v oslavném filmíku zcela dle jeho verze. A i kdyby ta pravda byla náhodou na straně rudých, Bardó nikdy nepřizná, že prcá děti, žabožroutská garnitura nikdy nepřizná, že kryje pedofila a Rusáci si můžou mlít, co chtějí, protože v dnešním klimatu je přeci cokoliv, co prohlásí, a to například včetně údajů o momentálním počasí v Irkutsku, přeci a priori jasná lež, neboť skrz naskrz prohnilý je dozajista i Federální meteorologický ústav. Ovšem vypnete-li jako správný neomarxista kritické myšlení, abstrahujete od výše uvedeného podhoubí a tupě to sežerete jako obvyklou otrávenou pralinku od Netflusu, jedná se o nadstandartní, veskrze svižný a poměrně temný napínač a mile syrový exkurz do ruských bas, který trochu kazí pouze osazení krajně nesympatickým zbuznělým jelimanem a velmi diskutabilním (ne)hercem Lelůšem a kýčovitě násilná, nechutně zakrvácená romantická vložka. Takže kdo ví, možná jsem právě očtyřkoval ódu na pederasta. (27.02.2023)