Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Akčný
  • Komédia
  • Horor
  • Krimi

Recenzie (1 683)

plagát

Oni - Strach (2024) (séria) 

Ve výsledku celkem zklamání. Rozjezdové díly byly skvělé, měly atmosféru, děs, zajímavě rozehraný děj a vtáhly mě solidně, ale s přibývajícími díly se dost přešlapovalo na místě, hororové prvky pomalu utichaly až vyhasly a v samotném závěru ani nedostaneme vysvětlení “JAK” k tomu všemu vůbec mohlo dojít a co se za tím vším skrývá. Velkým pozitivem jsou pro mě relativně krátké díly, takže je jednodušší u nich vydržet, ale v téhle sérii mi do atmosféry drasticky chybí Peele a jeho vložení svého rukopisu a celý děj je ve výsledku dost zvláštně působící, bez sofistikovanějšího nápadu či čehokoliv, co by mě vyloženě lákalo. V závěru pak dostaneme alespoň nějaké propojení s postavami z 1. série, nicméně nám to vlastně nic neřekne a těžko říct, jestli nám to tvůrci předhodili, protože chtějí budovat franšízu dále, nebo jen tak, aby to “nějak” spojili. Z mého pohledu a soudě dle čisté “průměrnosti” této série je to spíše ta druhá možnost…

plagát

Oni - Bojíš se? (2024) (epizóda) 

První díl je zatím takový nic moc neříkající rozjezd, nicméně už v této chvíli jasně ukazuje, že technická stránka bude precizní a budovat atmosféru se filmařům daří taky slibně. Natěšenost na další.

plagát

Kaskadér (2024) 

Pokud bych film měl charakterizovat jedním slovem, je to ENERGICKÝ. Kaskadér je totiž dokonalá směsice pozitivní feel good pohody, precizně podané interakce mezi hlavní dvojkou a akce zabalené v osvěžujícím motivu ze světa tvůrčího filmového týmu a kaskadérů. Má to sice “jen”  nějaký základní příběh, “jen” průměrnou akci a vlastně ani humor není tak úderný, jak jsme u Leitche zvyklí z Bullet Trainu, ale celý tenhle obyčejný balík je prostě tak odlehčeně podán a podtržen hereckým uměním sladké Emily Blunt a charismatického Goslinga, že by byl hřích nehodit tu 4. hvězdu navíc. Jasně, akce mohla být údernější a nápaditější a hlavně humoru mohlo být více, mohlo se víc hláškovat a trochu se v tomhle ohledu utrhnout z řetězů, ale i tak je film jako celek stále dost uspokojující zábava s pěkným, barvitým a drahým vizuálem.

plagát

Háveď (2023) 

Objektivně silná 4*, ale tady nemůžu jinak, než pálit plnou, jelikož kvalitní pavouci tady nebyli tak 20 let a tohle je tak strašně úderný, ale přesto nedoceněný a (z nějakého důvodu??) zapomenutý žánr, že každý přírustek všichni fandové vítáme s otevřenou náručí. A že se toho Sebastien Vaniček zhostil fakt neskutečně, protože Vermines je top shit po všech stránkách, a to od drahého vizuálu přes nekončící napětí až po výbornou hlavní pětici, která umí hrát, umí se bát a jejich emoce jsem jim plně sežral. Vizuál pavouků je nechutný a arachnofobici můžou na film rovnou zapomenout, jelikož tohle je fakt dost nepříjemná záležitost a dokáže nahnat hrůzu i otrlejším, dále musím pochválit jistou "nadsazenost" celého konceptu evolvujících se pavouků, protože to tvůrcům otvírá dveře k nekonečné rozmanitosti co se týče pavoučího vývoje během pár hodin, takže dostáváme všechny různé velikosti potvor najednou, což je velkým plusem. Má to spád, má to solidní tempo a má to drahý vizál - co víc chtít. Abych jen nechválil, taky musím kriticky říct, že film má i dost much - někdy se lidi chovají hloupě, trochu mě mrzí, že jsme nedostali více infarktových scén, kdy by třeba vymazleně pavouci lozili více po postavách a my jako diváci si mohli užít větší tělesnou nechnutost sami na sobě a cítít je i za obrazovkou a taky je velká škoda, že samotné finále vlastně nijak moc neskončí, nevysvětlí celou záležitost a neukáže nám, jak se situace vyřešila. Avšak díky absolutnímu suchu v tomhle (sub)žánru je tohle plná pětka jak vyšitá a absolutně nechápu, že se pavouci netočí víc, jelikož když se k tomu přidá solidní budget, je z půlky vyhráno a fanbase si tenhle typ filmu vždycky najde. Kdo po filmu nebude pár dní cítit pavouky všude, kde jej něco zasvědí, ten si ho asi nepustil správně a měl by proces zopakovat se sluchátky a zatemněným pokojem. Pecka.

plagát

Boy-Kills-World (2023) 

Tleskám! Na to, že i režisér i kameraman nejsou žádné ostřílené hvězdy ve svém oboru, tohle se jim teda povedlo! Boy Kills World si bere z Wicka akční one-man řežbu, z Kingsmana určité svižné meme sekvence v ní, ze Scotta Pilgrima občasný geek vizuál a z Kill Bill Tarantinovské vyprávění a musím říct, že pokud se divák odprostí od jakési "uvěřitelnosti" a čistě si užívá akční Rkový nářez, bude spokojen víc než dost!  Tohle je totiž nonstop brawl s rozstřílenýma hlavama, hektolitry krve, fajn příběhem i hlavní postavou a s dostatkem humoru a jako celek to funguje perfektně. Dojde i na závěrečný final boss 2v1 fight a ten završuje tuhle jízdu víc než skvěle. Musím říct, že nemám tušení, s čím mají všichni takový problém, protože já se bavil úžasně a celý tenhle barvitý masakr s PERFEKTNÍ a přehlednou kamerou bych doporučil všem žánrovým příznivcům naprosto bez výčitek.

plagát

Humane (2024) 

Bodíky za ústřední nápad, obstojný cast a hlavně za asi 3 twisty, které změní směřování filmu o 180 stupňů a které si šikovně dokáží udržet divákovu pozornost, a to i přesto, že celek se nese vyloženě v průměru a že se postavy v druhé polovině chovají jako nehorázní idioti. Celý tenhle motiv by si zasloužil určitě lepší zpracování a hlavně údernější konec (který zde bohužel vyšuměl do ztracena), ale jako rychlá a odsýpající jednohubka na nudné odpoledne film vyloženě nenudí. Obyčejný (pod)průměr.

plagát

Opičí človek (2024) 

První polovina si mě šikovně zaháčkovala, jelikož napětí a čekání, kdy konečně Dev Patel začne ty boháče řezat, bylo obstojně vybudované, ale celá druhá půlka jakoby byla úplně jiným filmem a ta si mě teda nezískala vůbec. Celé je to takový John Wick z Wishe, kterému chybí jakákoli kreativita v akčních sekvencích a vlastně úplně cokoliv zapamatovatelného či “svého”. Takhle je to jen čistě průměrná revenge žánrovka s celkem chabým backgroundem hlavní postavy a bez čehokoli navíc. Overhyped

plagát

Kolaps (2024) 

Tohle je neskutečně hutný kino zážitek. Garland je frajer, dokáže totiž natočit věci od scifi robotů, přes Anihilaci, mind-fuck Men až k postapo Civil War a musím říct, že i tak "všední" námět dokáže rvát koule. Příběh se zaměřuje na partu novinářů, kteří se vydají na cestu do Washingtonu s touhou být první, co udělají rozhovor s prezidentem a sklidit credit, a tak se vydáváme na putování Amerikou skrze několik nástrah. Největím tahounem je naprosto precizní vizuál, který je barvitý, na pohled nádherný a realistický zároveň a stejně tak musím vyzdvihnout jakousi odtažitost celého filmu, který se nesoustředí na všechny postavy, co ve filmu dostaneme, jako na středobod celého snímku, ale spíše jen jako jedny z mnoha postav v onom světě, čímž se do popředí nedostávají herci a charaktery samotné, ale spíše celá spoušť okolo, takže si divák může vychutnat příběh naplno a dumat, "co že se to asi stalo". Líbila se mi rozmanitost všeho kolem, kdy dostaneme základní náčrt hlavních postav a pak už jdeme rovnou na cestu, na které nás překvapí několik situací od snipera, rabování či scénu s vojáky, kdy jakmile přijde na scénu Jesse Plemons, tak věřte, že se budou dít sakra věci a tady musím přiznat, že v tomhle momentě jsem na 5 minut nedýchal a po skončení celé situace mi bylo vnitřně úzko a nevolno, jak už opravdu dlouho ne. Dojde i na akční finále naplněné bojem ve městě, takže i tohle si film může škrtnout ze seznamu. Co je ale největší síla, je audio stránka filmu, protože tohle se tady povedlo naprosto bezchybně - tyhle kontrasty mezi naprostým tichem, zvláštní hudbou a pak extrémně hlasitými výstřely dělají z filmu naprostý záhul na všechny smysly diváka a za mě jde o jeden z NEJLÉPE nazvučených filmů současnosti a pro tenhle faktor si budu Civil War pamatovat. Zajímavostí pak je, že ve filmu byly všechny výstřely "opravdovými slepými" náboji, což se ve filmu běžně nepoužívá a místo nichž se používají o třídu méně zvučné slepé náboje, což si Garland odůvodnil tím, že chtěl mít herce v akci a v pozoru. Neskutečné. Abych jen nechválil, určitě bych viděl raději seriálovou podobu, jelikož jsme zde vlastně vůbec nedostali důvod "proč se to děje", "jak dlouho se to děje" a vlastně ani "kdo proti komu" to tady stojí, což by mi za normálních podmínek dost vadilo, ale tím, že si mě film naprostou upoutal vším okolo, nemám ani potřebu tohle řešit a prostě jsem jen seděl zavrtaný v sedačce a hltal tenhle audio-vizuální masterpiece okořeněn o dechberoucí finále a scénu s Plemonsem, u které se mi málem zastavilo srdce. ŠÍLENOST.

plagát

Abigail (2024) 

Jako obstojná popcorn zábava do kina je Abigail dostačující, ale jako cokoliv výše nikoliv. Režisérská dvojka už u svých posledních Vřískotů a Krvavé nevěsty ukázala, že řemeslo jim není cizí a fajn thriller jsou schopni natočit bez problému, ale taky ukázali, že na cokoliv lepšího, šokujícího nebo zkrátka kvalitnějšího vyloženě ještě nemají, a to stejné platí i pro Abigail. Ta těží zejména ze své originality (banda bad guys zamčená v domě s upírkou, která si je jednoho po druhém loví - to tady ještě nebylo) a taky z přijemného hereckého obsazení, jelikož skupinka Kevin Durand - Kathryn Newton - Angus Cloud jsou všechno známé tváře a rozhodně potěší. Zábavu film nepostrádá, humor taky občas zafunguje a vlastně jsem se v kině celkem dobře bavil. To vše ale do doby, než přišlo "finále" a tvůrci doslova vyndali mozek z hlavy a měli z nějakého důvodu potřebu završit film totálním shitfestem, kde už NIC nedávalo smysl a tahali si "upíří" pravidla z klobouku jak se jim zachtělo (jednou někdo jde zabít, podruhé ne, jednou se někdo "nakazí", jindy zase ne...). Objektivně čistý průměr, kterému trochu sráží kvalitu fakt špatně zakončený závěr, kde jak kdyby tvůrci neměli vůbec tušení, jak završit celý film a vyloženě vařili z vody. Škoda.