Reklama

Reklama

Sedm studentů gymnázia v německém městečku pěvně věří v jasné vítězství Německa i na jaře roku 1945. Když obdrží povolání do Volkssturmu, je to pro ně vytoužená možnost, jak projevit odvahu a stát se hrdiny v boji za vlast. Jejich úkolem je ubránit most, do čehož chlapci vloží veškerou svou mladickou energii a ideály. Jejich sen o dobrodružství a kamarádských zážitcích ale záhy začne požírat krutost a bezvýchodnost války... Legendární pacifistický snímek Bernharda Wickiho nese zcela nadčasové poselství o lidskosti a morálce. Most byl oceněn nejen v Německu, ale výrazný úspěch zaznamenal i v zahraničí – byl nominován na Oscara v kategorii nejlepší neanglicky mluvený film a získal prestižní Zlatý glóbus za nejlepší zahraniční film. Oceněn byl i v několika kategoriích Německých filmových cen a uveden na řadě zahraničních filmových festivalů. (Česká televize)

(viac)

Recenzie (101)

UncleG 

všetky recenzie používateľa

Velmi hutná "coming of age" výpověď o marnosti, fanatismu a síle společenského tlaku. Kromě úvodního (trochu uondaného, leč pořád zábavného) vyprávění, jak se z dětí stávají muži, je stěžejním bodem filmu dost zajímavý moment neschopnosti uvědomit si očividnou zbytečnost plněného rozkazu. Především z důvodu absence velícího důstojníka se zkušeností a selským rozumem. Dobrý je i panoptikum vedlejších postaviček, líčených většinou ve zkratce, nicméně velmi efektivně. Poražený německý národ sestávající z nejen pitomců, hulvátů, ignorantů, fanatiků a zelených mozků, ale taky z relativně normálních lidí, vzdělaných a jemných duší nebo obyčejných strejců a tetek. Prostřednictvím nich, jakoby Wicki v roce 59 říkal světu: "Hele, všichni nejsme zfanatizovaný zmrdi." A docela se mu to povedlo. ()

Reklama

MrPierc 

všetky recenzie používateľa

Německo je u konce s dechem a válka se blíží nezadržitelně do Německé říše. Lidé se bojí, už nemají sílu bojovat a ani co k jídlu. Bojovná nálada odezněla a už se čeká jen na to nejhorší. Mladí kluci, plní ideálů a nadšení, otevírají ruce přicházející smrti. Jsou ideově naivní a válku berou jako zkoušku dospělosti - sice ještě ani nepolíbili dívku, ale už by chtěli bránit vlast a hrdině zabíjet. Při slově válka jim planou oči a nemohou se dočkat až budou moci ve jménu národa zabíjet, aby na ně byly matky patřičně hrdé. Nechápou své rodiče ani okolí, že se bojí umřít. Německý film bez příkras a bez zbytečné hrdosti ukazuje malé kluky, jak se ocitli ve válce. Najednou se klepou, pláčou a pocit strachu narůstá stále víc a víc. Chtěli by za maminkou a nechápou, že jejich představy o válce nejsou jako tvrdá realita. Zápletka obrany mostu je tragikomická a smutná hlavně díky boji dětí a dospělých. Zbytečné lidské oběti kvůli vymývání mozků a propagandě. Nemohl jsem se ubránit pocitu smutku při sledování tohoto dramatu právě kvůli obyčejnosti celého vyprávění. Žádné hrdinské superlativy, jen obyčejná smrt, strach a bláto. ()

sullafelix 

všetky recenzie používateľa

.... tak budú poslední prvými a prví poslednými ... niekedy poslední a podceňovaní kontrastujú svojím príkladom odvahy a statočnosti so zbabelcami a darebákmi a rovnako tendenčne preceňovanou elitou národa, ktorá ich obetu nedokáže pochopiť a ani oceniť....alegoricky použiteľné pre všetky časy..povinnosť pre každého milovníka dobrej filmáriny.... ()

Snorlax 

všetky recenzie používateľa

Na západní frontě klid filmového světa je obžalobou války především díky konfrontaci bezstarostného života gymnazistů s životem čerstvých rekrutů, kteří se vlastně shodou okolností dostanou do své první bitvy. Výborně zpracovaný film, který však díky českému dabingu dostal pořádně na frak (téměř nulové ruchy, totální absence úpravy dialogů a i několikasekundová nesynchronizace). ()

Galéria (25)

Zaujímavosti (5)

  • Most, o kterém film pojednává, je známý jako Most Floriana Geyera. V roce 1994 byl stržen a nahrazen novým. Nyní je na něm umístěno několik kovových plaket se scénkami odkazujícími na tento film. (Mr.Hudson)
  • Závěrečné titulky naznačují, že se příběh vztahuje ke skutečným událostem, které se údajně staly 27. dubna 1945, ale tento konkrétní příběh je fiktivní, zatímco použití dospívajících chlapců jako vojáků v posledních dnech Třetí říše je pravdivé. (sator)
  • Žádný z filmových tanků není skutečný. Jelikož německá armáda v roce 1959 stále ještě nesměla být vyzbrojena tanky, musel Bernhard Wicki vyrobit dřevěné modely a ty umístit na podvozky nákladních vozidel. Pod "tělem" tanku si tak můžete všimnout kol klasických náklaďáků. (Mr.Hudson)

Reklama

Reklama