Vzpomínka v mlze

Poľský profesionálny alkoholik má také okno, že si už ani nepamätá, že pil. Že si niekto nepamätá, kde bol, čo robil a ako prišiel tam, kde sa prebral, to ešte pochopím, ale keby tak pil a fetoval non-stop dvadsať rokov či koľko, tak by mu pravdepodobne zlyhali vnútorné orgány, alebo by dostal mŕtvicu. Čiže pochybujem o tom, že by riešil iba niečo s pamäťou. Ale seriál je dobrý, Po treťom diely predvídateľný výsledok, ale mne to neprekážalo. Najviac mi asi prekážali tie litre vyhodeného drahého alkoholu, ktorý v snahe spamätať sa vyhadzoval do smetí, či hádzal o stenu. Mohol ich dať radšej mne:)) (16.11.2023)

Velmi uvěřitelný herecký výkon a to mám fakt ráda. Líbilo se mi,že zde není obvyklé klišé,že alkoholik nemá peníze a tudíž se nachází v nějakém brlohu. Má to tak větší výpovědní hodnotu a ti kteří mají pocit,že se jich tento problém netýká tak třeba zpozorní. Devastace osobnosti totiž ovlivní i finančně zajištěné rodiny. Skvělý závěr. (27.11.2023)

Martin je bývalý rocker a současný alkoholik. Když zmizí jeho syn, má totální okno a z poslední společné schůzky se synem si pamatuje jen útržky. Po 5 dílů se snaží vypátrat, co se s jeho synem stalo a kdo za to nese odpovědnost. Celkem zajímavý příběh s nepřekvapivým rozuzlením, který by mohl sloužit jako instruktážní video na semináři o rozkladu osobnosti alkoholiků. (29.11.2023)

Je to do jisté (možná že do značné/zásadní) míry osobní, ale tenhle seriál mnou totálně otřásl, totálně mnou prostoupil a vháněl mi slzy do očí. Fakt, až tak. Kromě toho, že mě zaujal tematicky, se mi po celou dobu líbil i po formální stránce. Přesně takhle si představuju bývalýho rockera a nepřestalo mě fascinovat, že ho stvořili z obtloustlýho, proplešlýho chlápka, kterýho jsem naposledy viděl coby stejně přesvědčivě ztvárněnýho kněze v Kléru. Mrzí mě jediná věc- že z té ničivé finální síly nemá ani zbla úvodní díl. Obávám se, že spoustu lidí odradí od dalšího sledování. Málem se to stalo i mně, čímž bych se připravil o mimořádnej, nejen kulturní, ale i sociologickej zážitek. Za mě jasných 100 procent. (03.12.2023)

Tvůrci kašlou na vytváření nějaké temné atmosféry, umělecky pojatých flashbacků, dojení emocí, ohromující lokace, záběry z dronu nad ujíždějícím autem uprostřed lesa či barevné filtry a podobné nástroje, které sice vytvoří takový ten “world visual standard”, ale jsou někdy jen na překážku k tomu, aby se příběh mohl dotknout okoralého srdce přežraného diváka (já). Jeden efekt si ovšem ujít nenechali a tím je doprovodný voice over hlavní postavy, která tu a tam komentuje rekonstrukci vlastního chování. A jde spíše o funkční mateník než o klíč k pochopení. Střih, kamera, režie - vše pokorně slouží hercům/postavám. A u toho se pozastavím. Polská herecká škola je už po desítky let vynikající. Podobně je na tom v posledních letech celá polská kinematografie. Výběr herců je perfektní. Všechny herecké typy slouží scénáři, který mě bavil od prvního záběru, kdy nacamraný představitel hlavní role vstoupí na anonymní alkoholiky. A není to legrace, ani patos. Samotní herci předvádějí mimořádné výkony. Jsou naprosto přesvědčiví, protože pečlivě připravení. Žádná rychlokvaška. Poctivá herecká práce. A za to patří dík především režisérovi, že na to dbal. Protože takových výkonů jsou schopni samozřejmě i herci u nás, jenže produkce tlačí na točení téměř bez zkoušení. Pak je tu samozřejmě nosné téma a odpovídající závěr. Možná to však bylo až příliš komorní, protože z toho nemám takový ten ze židle zvedající zážitek s pocitem, že jsem byl svědkem ojedinělého kusu za který dávám pět hvězd. Sám nevím. Takže 85%. (Ke sledování této minisérie nepijte alkohol. Nechutnal by vám.) (30.11.2023)