Umění musí bolet

Terry je prostě svůj a ne každého tahle komedie nadchne, ale má své kouzlo a plno skrytých ale i odhalených paradoxů, pravd, ironie a já nevím čeho všeho ještě. Umění je holt umění a umělci jsou všeobecně známí svou originalitou, bohémským životem a velmi často i zajímavými kresbami. Když přihodíte pár hereckých es, tak můžeme očekávat jen záruku kvality, viz souběžné natáčení se škrtičem nemá chybu. Jdu si koupit malířský stojan, barvy, plátno atd. a myslím, že do roka budu vystavovat v těch nejprestižnějších galeriích světa:-) (27.05.2015)

Tenhle film je geniální pouze pro malou skupinu lidí. Široká veřejnost jeho myšlenku nedocení, kdo bude ovšem nadšen, jsou studenti výtvarných škol. Tedy... alespoň někteří. Krutá, syrová, cynická ale stoprocentně pravdivá výpověď o tom, jak to skutečně chodí na uměleckých "vejtvarkách". Art School Confidental je kvintesence současného světového školství a pohledu na umění. Pokud studujete výtvarku a máte pocit, že 90% vašich spolužáků jsou totálně vymaštěný kreténi bez špetky nápadu, neumětelé nebo ubohé trosky, které svou nemohoucnost maskují za "konceptualismus" nebo "minimalismus" a ještě kolem toho dokážou donekonečna "zasvěceně" plkat, pak vás Terry Zwiggoff a Daniel Clowes přesvědčí, že máte pravdu. Je to film, u kterého řvete smíchy a komentujete "jo, přesně tak to je" a zároveň vás takzvaně "komická" situace naplňuje nejhlubším smutkem. "Umění je mrtvé," říká smutně pan Švankmajer. A Clowes se té živoucí mrtvole směje z vysoka do ksichtu. (06.12.2010)

Zprvu celkem příjemná a pohodová komedie, i když se teda nedá říct, že by to bylo něco extra, ale jak řikám působilo to na mě příjemě a celkem sem se do toho filmu zakoukal. Jenže tak trošku problém filmu je, že děj moc nepostupuje tim sprváným směrem a když už to konečně na konci vypadá, že se příběh ustálil a jde se na typický zakončení, tak se stane děsná kravina a hlavní hrdina se chová děsně nelogicky a nepochopitelně, zřejmě nějaká speciální myšlenka Zwigoffa, jenže tak pěkně zahalená, že to je o ničem a moc mě to neoslnilo. No škoda, určitě se z toho dalo dostat daleko víc (13.05.2007)

Nastastie som ziadnu komediu neocakaval, len na par scenach som sa pousmial. Film ma dokazal vtiahnut do deja, ktory bol celkom zaujimavy. Chlapec v podani Maxa Minghella je zalubeny do dievcata, ktore je zalubene do ineho chlapca. Nic originalne, ale zaujimavym sposobom natocene, pretoze sa do deja zapletie vrazda. Len to spravanie Minghellu na konci filmu sa mi zdalo byt nepochopitelne. 70%...... 24.04.2008 (24.04.2008)

Prvotní důvod, proč jsem si film pustila, byla Kate Moenning. Na filmu mě nejvíc zaujalo prostředí umělecké školy, kdy bylo pro děj umění využito mnohem lépe, než třeba v novějším Boogie Woogie. Co mě nejvíc pobavilo byla kupa hereckých es v menších rolích. A co mě nejvíc dostalo, byl ten konec, který vyznění filmu prostě sedl. Takže to máme za 4, ale Katherine tam byla tak málo, že musí bod dolů. Ne nemusí, je škoda, že jejího charismatu nevyužili pro film víc, ale já si ho i bez ní užila natolik, že dávám za 4, ikdyž poněkud slabší 4. Navíc mě tenhle Zwigoff nudil nejmíň a to se počítá. (26.12.2010)