Venuše

Dle zdejších kladných recenzí od hororových kolegů jsem čekal parádní hororovou jízdu a logicky jsem tak byl natěšenej jak malý děcko. O to větší přišlo zklamání. Samozřejmě, že velkým plusem filmu především pro pánský diváky bude obsazení fešné Ester Expósito. Čekal jsem ale, že se rozdovádí daleko víc. Většinu filmu se toho moc záživnýho neděje a já se tak převážnou část stopáže spíš nudil. Alespoň částečně to zachraňuje poslední třetina. Vše ale zabíjí(pro mě) stupidní konec. Pár povedenejch scén se tu sice najde ale jako celek mě to neoslovilo. V tomhle případě musím jít proti proudu a dát Venus jenom 2 hvězdy. (05.02.2023)

Když na ten film začala před časem lákat na svém Instagramu Ester Expósito, zpozorněl jsem, a rovněž jméno režiséra znělo slibně. Bohužel ale už od samotného rozjezdu, který je jak dokonale přes kopírák ohraných klišé, je postupně čím dál víc zřejmé, že jakákoli očekávání zůstanou v tomto případě nenaplněna, a přišlo mi to takřka nesnesitelně nudné. Výsledný dojem se trochu spraví v závěru, kdy se tam konečně děje něco zajímavého, ale celkově mi to bohužel přišlo jako slabota. (06.03.2023)

Mysteriózna kriminálka s krvou, ale horor pre mňa určite nie. Film je v podstate bez strachu. Od tej nadprirodzenosti, ktorá mohla nejaký údes priniesť, sa postupne ustupuje. Chaotická a rozprávačsky málo pútavá záležitosť nasiaknutá krvou, pri ktorej úzkosť zažijete len pri paralelnom sledovaní nejakej relácie s Matovičom. (05.02.2023)

Tanečnice šlohne tašku plnou extošky a před rozzuřenými gangstery se ukryje u své sestry. Jenže kromě ní a její dcery bydlí v paneláku uprostřed španělského sídláku i akkadská bohyně, která má v plánu tady tomu začít šéfovat. Pokud bych něco vypíchnul, tak je to atmosféra. Nejedná se o žádnou temnotu, ale připadalo mi, jakoby byl film prakticky celou stopáž ve stresu, což udělalo koukatelné i ty sekvence, ve kterých se nic moc nedělo. A že jich bylo. Pokud jde o samotné démonické blbnutí, tak to se pořádně rozjíždí vlastně až v závěru. Do té doby je to občasných halucinacích, které sice měly něco do sebe, ale bylo jich málo. Herecky to celkem ušlo, ačkoliv na místě hlavní hrdinky bych si dokázal představit jinou herečku. Samotný závěr to celé trošku pokazil, ale zase ne tak výrazně. Nicméně Balagueró udělal z mého pohledu krok dozadu. 60% (07.02.2023)

"Grázl jak vůl klečí... divák vzteky brečí." Já taky. Krásně se rozvíjející filmová květinka a tak zbytečně pohnojená, chlévskou scenáristickou mrvou. Viz čtyři komparzisti, kteří přišli, sedli a jen čuměli, nikdo neví proč, či naprosto nesmyslná scifi odbočka s planetou Lama-su/nésu a záhadou, kde se vzala, tu se vzala, kde se asi ukrývala (v prdeli scenáristy, řekl bych). A humornou scénou, kdy mafiánský macho pochopil (na rozdíl ode mně) a pokleká před zlodějskou go-go kikinou, řečenou Břichopižla nesmrtelná. Tuto korunovanou koninu bych škrtnul a do krásně vybydleného a vykydleného paneláku Venus poslal i zbylé zfetované badass, zablbnout si. Nikoli s letlampou, ale se zubatou. S pošahanýma matrónama a s k čemusi (nevíme k čemu) vyvolenou Albou. Njn. Kdyby si film vystačil jen s čajovou párty kolem naftalínové madam, dobře rostlou služebnou (kříženec maminky z Barbara a pramáti všech čarodějnic ze Zugarramurdi) a půdou, kam sektářky chodily věšet prádlo, čili vlezlé a prolhané psychopaty, mohlo to být i za čtyři obětovaná děťáka. Takhle s bídou za tři. (12.02.2023)