Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V roku 72 pred Kristom nemalo Rímske impérium premožiteľa, keďže jeho moc siahala široko-ďaleko. Každá dobytá zem znamenala prísun nových otrokov do rúk rímskych pánov. Spartakus, otrok, ktorému zavraždili otca, mal odvahu sa vzoprieť rímskym generálom a politikom a stal sa vodcom obrovského povstania otrokov. Jeho boj za slobodu, ktorým ohrozil celé Rímske impérium, hlboko ovplyvnil mnoho ďalších generácií... Keď otrok Spartakus sleduje, ako rímski vojaci vraždia jeho otca, prisahá, že sa pomstí. Podrobí sa gladiátorskému výcviku a naučí sa bojovať. Svojou odvahou a silou si čoskoro získa rešpekt v radoch ostatných otrokov. Oddane ho nasledujú pri povstaní proti celému impériu. Dovtedy neporaziteľná rímska armáda narazí na odpor, ktorý nedokáže zastaviť. (TV JOJ)

(viac)

Recenzie (99)

adams89 

všetky recenzie používateľa

Novou verzi Spartaka jsem zatracoval ještě než jsem ho viděl, protože o televizních historických filmech si myslím své (vyjímkou je snad jen tv verze Kleopatry). Musím ale uznat, že mě film celkem příjemně překvapil! Nebylo by asi moudré srovnávat ho s dnes již legendárním velkofilmem s Kirkem Douglasem z roku 1960, protože tomu samozřejmě nemůže konkurovat. V té nové verzi má však větší prostor vztah Spartaka a jeho manželky, což vůbec není na škodu. Bitvy jsou natočeny v rámci možností, škoda toho nízkého rozpočtu, protože zejména počet komparzistů se mi zdál dost nízký. Goran Visnjic se hlavní role zhostil více než zdatně a přesvědčil mě. Už jsem si pomalu říkal, jaké vysoké hodnocení filmu dám, ale to jsem ještě netušil jaký bude konec. Zklamáním pro mě totiž bylo to, že Spartacus neskončil ukřižováním (jako v té staré verzi), ale že padl v závěrečné bitvě s Římany. Tím si myslím, že režisér přišel o mnohem dojemnější konec než jaký byl. Nicméně film se mi jinak dost líbil, byl to celkem slušný pokus napodobit slavný originál.60% ()

Dan9K 

všetky recenzie používateľa

K tomuto snímku jsem se víceméně (spíše více) dostal náhodou, jelikož jsem si nejdříve chtěl "pořídit" Kubrickova Spartaca a jeden neznámý inteligent označil tohoto nového za Kubrickovo, čili jsem po "dopořízení" v očekávání spustil soubor a moje naštvání neznalo mezí. Ale teď už k samotnému hodnocení: počátek filmu byl ve znamení mrzutosti nad tím, že se dívám na Spartaca od Roberta Dornhelma a ne na Spartaca od Stanleyho Kubricka. Na to jsem ale díkybohu brzy zapomněl, jelikož z počátku panovala snad 100% jistota, že snímek skončí tragicky a výborná první polovina mě doslova pohltila. Doba, kdy je Spartacus gladiátorem a i první chvíle, kdy je vzbouřencem, by se daly oznámkovat i pěti hvězdami...Co se ale stalo pak? Stále stejné scény, únavné hrdinské projevy, chabé vysvětlení na první pohled roztodivných spartacových pohnutek chodit stále sem a tam, dojem, že dnešní Itálie má rozlohu snad 10-ti kilometrů, někdy až průhledné zabíjení v bitvách, kdy bylo zřetelně vidět, jak meče zapichují za záda protivníka a především konec, ve který jsem, už mírně zklamán, vkládal své naděje, mě zklamal ještě o něco více. Zde totiž začaly v plné parádě padat věty, které by tamního Římana nikdy nenapadly. Slogany typu "aby na nás historie nezapomněla", nebo "stojíme na prahu veliké změny, konce Římu, jak jej známe" a podobné, se zdají být v pořádku dnes, kdy víme, jak a co bylo. V té době ale nemohli mít lidé o těchto myšlenkách ani potuchy. Nebo se mýlím? Dále jsem byl rozladěn samotným závěrem. Na začátku komentáře jsem psal, že od začátku je jasné, že příběh skončí tragicky, ani ve snu by mě nenapadlo, že by se mohl stát opak. Co všechno ale americké autory nenapadne, jen aby mohli jejich spoluobčané klidně spát? To je až k nevíře. Také je zde mnoho momentů, které vzbuzují historicky podivné skutečnosti. Například, jak protestují proti dvěma konzulům a že je to proti tradici. Já nevím, já se vždycky učil, že za Římské republiky bylo běžné několik stovek let, že za dob míru byli voleni na jeden rok 2 konzulové a za dob ohrožení 1 diktátor na půl roku. Byl jsem tudíž značně zmaten.... Jinak však nakonec vcelku spokojenost. ()

Reklama

Arius 

všetky recenzie používateľa

Vzhladom na to ze to bol len TV film som bol milo poteseny vysledkom. Medzi chyby by som zaratal azda len malo priestoru venovanemu talentovanemu Paulovi Telferovi. Inac sa tam nachadzali len lahko prehliadnutelne chyby. Masa hercov bola ohromujuca opat vzhladom na TV tvorbu. Cely film som zral,skutocne dalsi skvost medzi historickymi filmami. ()

Deimos 

všetky recenzie používateľa

TV/// Obsazení 7/10 Děj 8/10 Hudba 7/10 Efekty 8/10/// +slušně výpravné, věrně zpracované, -jen televizní/// Spartakus se stal Římskou hrozbou tehdejší doby, ale bylo by zlé mu nefandit. Snad jen můžeme litovat jeho osudu, o němž víme jak dopadne už na začátku filmu. Přesto bylo pěkné se na jeho cestu podívat znovu, tentokrát v moderním hávu. Ten se sice nemůže rovnat historickým filmům jako je Trója, Alexandr (alespoň co se rozpočtu týče) ale jako televizní produkt je to film velice solidní. I když film neoplývá hvězdným obsazením, pár známých herců se tu najde. Přesto předně jde přece o postavy a ty sou zajímavé a hlavně jsou čitelné (na rozdíl od některých filmů). Hudební a obrazová složka skutečně ostudu tomuto filmu neudělá, snad jen některé scény mohli být emotivnější, nebo snad drsnější. Trošku mi to přišlo s trochou velké nadsázky jako uhlazená pohádka o jednom hrdinovy. Ale to je jen takové rýpnutí./// Celkem 76%/// ()

flanker.27 

všetky recenzie používateľa

Tak po prvním díle, od kterého mě odradilo vyslechnutí věty "je to také boj za rovnost žen a mužů" jsem se na většinu druhého dílu podíval a ja to slabota na ntou. Od výbavy římského vojska a jeho taktiky (špatné štíty, zbroj, zbraně, zvláště poslední bitva, která by měla být vyvrcholením, je úplně nejhoprší ze všech) po obsah dialogů připomínajících slovutnou Rosalindu a jiné jihoamerické telenovely. Povstání je nesmírně idealizováno, při tažení krajem se neloupí (jen občas se něco naznačí), sám Spartacus vypadá skoro jako reformátor společenského zřízení, samozřejmě v zájmu vyrovnané genderové politiky přes rameno kontrolován Varinií. V prostředí Říma je to o nepatrný kousek lepší, proto taky nedávám odpad. Je to prostě jen celkem plochý televizní výtvor ani příliš historicky věrný, ani dramaticky zajímavý. ()

Galéria (4)

Zaujímavosti (6)

  • Keď Marcus Crassus (Angus Macfadyen) a Pompeius Magnus (George Calil) sú vyhlásení za spolukonzulov Rímskeho impéria, lenže Rím bol v tom čase ešte republikou a o impériu sa hovorilo až od čias Augusta po jeho vyhlásení za cisára. Crassus a Pompeius boli zvaní konzuli republiky. (Arsenal83)

Reklama

Reklama