Pokrvní bratia

Bowling for Boston pro mladé křesťany.. Strašně rád bych hodnotil lépe, ale nejde to. Duffy tápe v dialozích, sebeurčujícím stylu i vypointování scén, zatmívačky jsou otravné a ani jedna postava nevzbuzuje sympatie (byť třeba zvrhlým způsobem). Výjimkou je možná Dafoe, obzvláště když formuje kolegu policistu na zaměstnance v oblasti cateringu, ale potenciál je něco, čím by se ve filmech podobného ražení nemělo mrhat. U závěrečné snahy o významový přesah jsem se nad dezinsekcí metropole Nové Anglie od Rusů a italských švábů už jen pobaveně pokřižoval.. (31.12.2014)

Fantastický film, u kterého bych stahoval hvězdy jako Kulínský podkolenky dorostenek. Avšak jen za nevydařený dabing. Nebudu, kolotoč událostí roztočený pseudomafíky, v jehož středu jurodivě tančí Mistr Defoe, mi to nedovolí. Prosím snažně, přehryzněte prvních deset minut a pak mi snad dáte za pravdu. Původně jsem chtěl vypíchnout větu, kterou Wilda pronese v postelové scéně směrem ku svému milci, ovšem česofuda mi dnes prostřednictvím posla sdělila, že již nemohu. K tomu mám jediné - jděte i se svou vypípávací cenzourou do pípele, vy pípy vypípený! Napípám vám na vaše pípy. Píp píp, pípalové vlastních matek! Pardon, oprava - neschopní pípalové vlastních katolických matek. Mamči se musej dopípávat ve sprchách, proto vás pak frustrují pindy o slušné mluvě, co hříchu brání. (25.09.2015)

Debut jako hovado a Přání smrti pro 90. léta. Vigilantský multi-kulti náboženský akčňák, ve kterém dva pobožní irští bráchové čistí Boston od ruské a italské mafie za zvuků nádherné náboženské, irské a klasické hudby. Troy Duffy, evidentně fanoušek Tarantina i Wooa, s nadhledem i roztomilou naivitou chrlí jeden nápad, gag a silnou scénu za druhou a zábavně čachruje s chronologií vyprávění. Nejdřív několikrát vidíme policejní rekonstrukci masakru a teprve potom jak to bylo doopravdy, pak se ve skvělé scéně přestřelky bratrů s Ducem rekonstrukce a masakr protnou (Dafoe komentuje) a závěrečná akce už valí v přítomnosti a bez rekonstrukce. Dobré obsazení v čele s okouzlujícím Willemem Dafoem, zjevně si užívajícím roli homosexuálního Sherlocka Holmese. Mimochodem když jsem tenhle film viděl poprvé, strašně jsem zatoužil po tetování obou bratrů a rodiče mi ho tenkrát jen horko těžko vymluvili, za což jim dnes patří můj dík. (01.11.2005)

Na kanadskou produkci jsem se vždy díval poněkud skepticky + když vidím neznámého režiséra, důvěru v jeho debut to ve mě rozhodně nezvedá. Naštěstí Boondock Saints jsou velice příjemným překvapením a ukazují, že i z mála jde vytřískat nečekaně hodně. I přes nízký rozpočet jde o velice svěží podívanou, založenou na jednoduchém (ale účelném) komiksovém nápadu, rozjetou v nikterak komplikovaném scénáři a korigovanou Tarantinem inspirovanou režií. Dva bratři doslova na život a na smrt bojují za dobro světa... Má to akci, má to styl, má to drive, co víc chtít? 8/10 (04.06.2008)

Niečo na štýl Pulp Fiction (nie až tak drsné) alebo Lock Stock and Two Smoking Barels (spleť situácií) alebo Killing Zoe (scénka s mačkou). Skvelé to filmíky, ktoré dokážu zaujať absurdnými scénkami a tak treskúcimi dialógmi že fanúšik takýchto filmov jednoducho musí byť spokojný. Možno ani nevadí, že o postavách a ich pohnútkach sa toľko nedozvieme, sú jednoducho načrtnuté a hotovo. Ako čerešnička na torte musí potešiť skvelí Wilem Dafoe. No mňa rozhodne zaujal fakujúci „Funny man“. Zvláštne, že to je jeho jediný film. (31.07.2006)