Cyrano z Bergeracu

Depardieu skvělý, ale Mirek Donutil jako jeho dabér mi zprostředkoval druhou polovinu skvělého zážitku.  Ač nejsem zrovna duše divadelní, tak minimálně repliku "Svůj širák odhazuji v dál"  bych si s Cyranem dokázal i spojit. Filmová adaptace ve verších by mne možná kdysi i děsila, dnes jsem si tenhle krásný romantický a tragický příběh opravdu užil a vychutnal.   A v samotném závěru se i na tváři mé slza dojetí zatřpytila.... (04.08.2023)

Nespravodlivosť si krutá, Gérarda Depardieua sa týka, Svedomitý herecký výkon vzniká, ktorý rázom rozhodnutím zaniká, To rozhodnutie na svedomí majú, tí nepolepšiteľní akademici oddaní, nominovali ho na Glóbus, Oscar a ďalšie, a tak netreba dodávať inšie... Cenu tak získal férovú - Glóbusovú, ale vytúženú plešatú, Bohužiaľ. Vidím výkon hodný velikána, z ktorého urobia, tak pelikána, Piati sedia večer v sále, jeden z nich sa bude tešiť stále. Spravodlivosť predsa musí byť, aby som sa nemusel hanbiť, Čo mám teraz robiť? Nič, len sa s tým zmieriť, Z piatich nominácii od Akadémie, sa ušla len jedna na poznanie, V mojom srdci miesto má, výkon, na ktorý sa nezabúda, Stávajú sa aj horšie veci, ale v tomto prípade, úplne od veci, Každý správny znalec vie, že takáto chyba, nie je pre zdravie, Tak už je zreteľné, čoho vyvarovať sa, je preukázateľné, Keď sa bližšie zamyslím, poviem si, aj tak mu ho udelím. (18.07.2014)

Velká sračka to byla, dlouho jsem se tak nenudila. Zachtělo se mu sestřenky, vyprázdnit si svoje kulky. Třásl se na ni fest, asi měl chuť na incest. Vymyslel tak dokonalou lest. On bude srdceryvně psát, sok s ní bude sexovat. Ten však bohužel nestačil, strčit Roxaně do dírky svůj pyj. Cyrano ještě před smrtí, svou kládou jemně zavrtí. Roxaně řekne pravdu, ona odpustí tu křivdu. Omlouvám se za své verše. Nejde ale bez rýmu, mluvit na svou rodinu. Rýmy přítel sází, většinou však dobré, asi. Hvězdičku dám s lehkým srdcem, přítel byl však velmi zdrcen. Rýmy už mi neříká, smutek se mě dotýká. (02.10.2023)

Gerard Depardiu, jedna z posledních stále dosti hrajících legend fr. filmu. Cyrano z Begeracu, klasický kus, který i na našich jevištích s oblibou stále nastudovávají různé divadelní spolky. Tahle hra patří mezi ty divadelní hry, které se řadí mezi velké. Pro film není většina divadelních her psána a je to vždy znát. Nicméně hlavní je charakteristika postav, jejich projevy, proto také v každé generaci se najdou diváci, které tyhle klasické kusy zaujmou. A zajímavé na nich je právě to, že jsou o člověku a mezilidských vztazích na řadu způsobů. Pokud má některý z dnešních dramatiků pocit, že na trhu dramatického umění je velká mezera, tak může sednou a napsat něco lepšího. Ale to se neděje. Ale může se to stát. To se vyloučit nedá. K samotnému zpracování - zaujme to asi nejvíc toho, kdo tuhle hru nezná, ale nic revolučního to není. Nejlepší je, aspoň pro mě, vzít si nějakou divadelní hru, a přečíst si ji sám. A těch skvělých her zase není tolik. (19.09.2010)

Přiznám se, že Cyrano z Bergeracu je jedním z mých nejoblíbenějších divadelních představení, které jsem kdy viděl. Před lety ho výborně na prknech, která znamenají svět hrál Boris Rösner a od té doby je tato tragédie mojí srdcovou záležitostí. A musím přiznat, že se Gérard Depardieu ve filmu Jeana-Paula Rappeneau Borisu Rösnerovi vyrovnal. Jeho podání jsem doslova hltal i s udicí a vychutnával si každý rým jeho ústy pronesený. I ona chemie mezi Cyranem, Christianem a Roxanou funguje na výbornou a byť jsou zde oproti divadelní předloze jisté změny, ke škodě celku rozhodně nejsou. Celé to působí přesně jako na divadelních prknech a já za to vše dávám jasný palec nahoru. Tento film si moc rád kdykoli zopakuji. 85% (01.03.2014)