Kodaňský kovboj

Režisér vo svojej celovečernej i seriálovej tvorbe pokračuje v balansovaní medzi brakom a umením. Kým jedni označia jeho dielo za pózu až onaniu, iní za šťavnaté fetišistické hody, na ktoré sa tak tešili. Áno, je to raj pre milovníkov štylizovaného násilia, stoicizmu, mystiky, neónov a Cliffa Martineza. Refn si urobil druhú vlastnú neo(n)-noirovú sériu, ktorá je rozhodne len pre pripravených! V Kodanskom kovbojovi nájdete všetko z jeho esencie: od realistickej surovosti Dealera, cez ikonický Drive a ultra-štylizovanosť Only God Forgives, až po prepálenosť a kontroverziu The Neon Demon. Moja recenzia. (08.01.2023)

už jen to, že jde o nového Refna by mělo být dostatečnou referencí zda se Kodaňskému kovboji vyhnout a nebo ne. Jak už bývá (ne)dobrým zvykem, NWR si opět dělá co chce, příběh tu hraje standardně druhé housle a všemu vévodí audiovizuální stránka. A to je opět parádní a neznám jiného tvůrce, který by takhle geniálně ovládal tohle neoniorvé neonové vizuální porno (výborný soundtrack samozřejmě nechybí). Stejně jako jiná díla NFR i Copengahen cowboy dokáže být neúnosný k nevydržení, stejně jako naprosto fascinující a uhrančivý - a velmi často to zvládá v rámci jednotlivých epizod/scén/záběrů. Osobně patřím k těm, kteří mají Refna stále ještě rádi i přesto, že jsem mu stále ještě nedopustil Neon Demon a vzhledem k tomu že kovboj mi nejvíc připomínal Only God Forgives, což je můj nejoblíbenější Nicolasův film, nějaké ty drobné v hodnocení přihodím. Každopádně bude muset dojít na ještě jedno shlédnutí, abych si trochu víc srovnal to co sem právě viděl. Kdy k němu dojde je ovšem ve hvězdách...70% (+ 5% za Kojimu) (11.01.2023)

Nicku, seš blázen. Ale můj blázen. Tvoje naprostá posedlost módou, modely, modelkami, neony, synťáky je neustále stejná a od dob Drivu točíš naštěstí pořád to samé. Říkám naštěstí, protože si snad jediný, kdo drží žánr neo-noir při životě. Tvé záběry jsou jak statické obrazy, titulní strany časopisu Vogue, vizuální umělecké žrádlo. V práci s tichem seš pořád mistr. Škoda, že si tentokrát opustil pro tebe tak typické násilí, které tomu dávalo vždycky šťávu. Copenhagen Cowboy je bohužel jedno z tvých slabších děl, protože neumí tak šokovat jako předchozí počiny. Tak snad zas někdy příště v nezměněné podobě. NWR bejby, love it or hate it. (14.02.2023)

Nicolas Winding Refn je vizuálny mág, je to hotová symfónia farieb, každý záber niečo skrýva, žiaden tu nie je len tak, tá podmanivá hudba a skvelý sound design, ktorý vie byť uchu lahodiaci, ale aj nepríjemne skľučujúci a k tomu úžasná kamera. Zo začiatku ma to tým pomalým tempom dlhšie namotávalo, ale keď som sa do toho dostal, tak už som si to užíval. Hlavná postava mi zo začiatku neprišla najsympatickejšia, ale postupne som si k nej cestu našiel, čomu pomohlo aj poodhalenie jej minulosti, ďalšie postavy boli fajn, ale určite niektoré z nich mohli byť lepšie vykreslené, ale aj tak pár z nich vo mne zanechalo slušný dojem. Neo-noirové umelecké dielo, ktoré nie je pre každého, ale komu to sadne ten tento autorský počin ocení. 8/10 (09.01.2023)

Nicolas Winding Refn se vrací ve svých stopách a přes mystického Neonového démona, Jen Bůh odpouští dojdede až zpět k Pusherovi. Kodaňský kovboj sleduje Miu, šťastnou minci (za prachy nosí štěstí), kterou si jedna bordelmamá zaplatí, aby konečně mohla mít dítě, jenže skrblí a nechce jí dát celou gáži. Tím roztáčí bizarní kolečka celého hodinového strojku plného laciných děvčat, lidožravých prasat i asijských a východoevropských gangsterů. Vrací se i oblíbený Zlatko Burić a jeho škemrací scéna je až mrazivě děsivá. Metakomentáře, citace mistrů za zvuků fantastického soundtracku Martineze & Juliana Windinga. Nic pro normální lidi. ;) (22.01.2023)