La casa dalle finestre che ridono

Svojho času to musel byť totálny shocker a minimálne čo sa atmosféry týka, má tento snímok čo ponúknuť aj dnes. V natoľko absurdnom psychu je skutočne nemožné hľadať akékoľvek nedostatky ohľadne deja, divák je veľmi skoro prinútený odhodiť i to najmenšie racionálno a bezmocne sa nechať viesť do najčiernejších zákutí zlotrilých duší, ktoré sa po celých sto minút pramálo starajú o akékoľvek pravidlá a v priebehu päťminútového finále ich nie len vysmejú a pochovajú do najhlbšieho zabudnutia, ale nadôvažok tak urobia s notnou dávkou zvráteného šarmu - skoro až neodolateľne... Dokonalé dielo! (02.04.2007)

Neuvěřitelně zajímavý film, jehož atmosféra mi na první pohled paradoxně nejvíc připomíná Roegovo Don't Look Now. Ale ty dva filmy jsou si prostě podobné - 110 minut, překvapivý závěr, giallovsky tíživá atmosféra jednoho města a precizní režie. Don´t Look Now neanglicky mysteriózní, House with Laughing Windows negiallovsky zakončené. A jelikož nedoceňuji genialitu Deep Red, je House with Laughing Windows mým nejoblíbenějším giallem a ztělesněním dokonalé pomalosti. (09.09.2007)

Po první projekci zatím tohle giallo jen za 4. Na můj vkus byla prostřední čast filmu dost rozvleklá a utahaná, navíc mi tam chyběly nějaké ty vraždy. Naštěstí konec filmu byl fantastický a ikdyž jsem všemu úplně neporozuměl a nepochopil jsem chování a cíle některých postav, tak na mě film zanechal dobrý dojem. PS:Už se těším na drouhou projekci, ta mi to snad objasní:-) (09.02.2009)

Stejně jako u L´ Arcano incantatore, kterého jsem od Avatiho viděl prvního, mám pocit, že on by to zvládnul natočit ještě lépe, především co se vizuálna týče. Některé pasáže jsou úchvatné, jiné připomínají německý dokument o plachetnicích. Tahle výtka ovšem neznamená, že by La Casa dalle finestre che ridono byl špatným filmem, jen mu k dokonalosti chybí ta pověstná špetka. A možná ještě vystřihnutí nějaké té čtvrthodinky. Nicméně i tak jde o zážitek, jaký se naskytne jednou za dlouhý čas, vyznačující se vynikající gradací až k úžasnému závěru. Minimálně bodík navíc dávám za muziku a perfektně nereálný dům s úsměvy na oknech, tam je největší síla filmu. (03.03.2009)

Tento film má bezpochyby, jak zde všichni píší, skvělou atmosféru, ale i vcelku spletitý děj, což zachraňuje fakt, že i přes nedostatek „akce“ a dlouhou stopáž film příliš nenudí. Jenž pokud začnete nad filmem trochu přemýšlet, abyste odhalili všechny dějové kličky, vytane najednou značný počet nelogických věcí. Dalším nešvarem je to, že lekačky, mající podporovat atmosféru, jsou díky režii odhaleny těsně předem a vzhledem k průhlednosti ve mně vzbuzovaly spíše smích nežli úlek a ke všemu nemají žádný smysl (nic po nich nenásleduje). Po zhlédnutí filmu doporučuji přečíst si fórum k tomuto filmu na IMDB, které vám odhalí něco, co bez znalosti Italů prostě nemáte šanci pochopit. Chtěl jsem dát čtyři hvězdy, moc chtěl, ale nejde to. 60 %. PS: Nevím, proč se jmenuje film Dům smějících se oken, když tam nehraje žádnou roli. (06.03.2009)