Ako zabiť vtáčika

Natáhnout, zamířit, vypálit. Je to tak snadné. Jako zabít ptáčka. Nejenom v tomto významu používá Harper Leeová titul svého slavného autobiografického románu. Jde rovněž o stěžejní poznání hlavní hrdinky, Čipery Finchové. Zabít sojku a zabít drozda není totéž. Filmové zpracování strhující knihy již tak strhující není. Vůči černochům (a komukoli, kdo táhne s nimi) nepřátelská jižanská atmosféra je přítomna předně zásluhou jedné postavy, vskutku ďábelského burana Boba Ewella (= evil). Z filmu ovšem není cítit, že „to“ je v lidech, v naprosté většině z nich. Téma rasismu je přitom ze všech témat v knize obsažených filmaři upřednostňováno, čemu odpovídá vystřižení poučné epizody s morfinistkou Duboseovou i naprostá nepřítomnost dalších postav (teta Alexandra), jež ovlivňují smýšlení dětí. Dlouhá scéna u soudu a následná rychlá dohra (knižní dění tří let bylo vměstnáno do cca jednoho roku) vytváří dojem, že by dokonce mělo jít o soudní drama. Pomohly by přidané minuty? Ne, dvě hodiny dostačují, akorát se dle mého mínění nezabývají tím podstatným. Chybí temná magie dospělého světa, jenž jsme jako děti toužili objevit, matně tušíc, jaká nebezpečenství s ním souvisejí. Přesně to vystihnuje název celovečerního dokumentu o filmu: „Fearful Symmetry“. Jiný, slabším příběhem vybavený film, zrovna svou „děsivou souměrností“ září do všech stran. Lovcova noc. Apendix: k alternativnímu pohledu na Jako zabít ptáčka a jemu podobné mainstreamové filmy vybízí Arnoldův zábavný experiment Passage á l'acte. 75% Zajímavé komentáře: mm13, agathon (19.12.2011)

Ďalší slávny film (74. miesto v IMDb), na ktorý som sa tešil a ďalší, ktorý ma sklamal. Prvá polovica bola neskutočne rozvláčna a dejovo prázdna, samotný proces to ako tak oživil, ale bolo to ako podľa šablóny, potom prišiel koniec v štýle deus ex machina a bolo po všetkom. U filmov, tak ako u ľudí vnímam ich fyzický a mentálny vek. A tento film je oveľa starší než by nasvedčovalo polstoročie od jeho nakrútenia. (23.01.2014)

Hmm zajímavá záležitost i když po pravdě jsem čekal něco trochu jinýho. Ta první polovina věnovaná převážně malým parchantům mě moc nebrala i když nepopírám, že to má originální strukturu vyprávění a místy celkem hutnou atmosféru. Samotný přesun k soudnímu procesu je pak ještě o dost zajímavější. Gregory Peck exceluje a už jenom za něj a za zpracování hodnotím jak hodnotím i když mi ne úplně všechno sedlo.75% (20.12.2015)

Nádherný film nejen o rasových předsudcích, ale především o pohledu na Americké maloměsto 30. let dětskýma očima. Lyricky a přitom bez příkras a na tvrdo vypráví příběh o právníkovi Atticu Finchovi, který se dobrovolně ujal obhajoby nespravedlivě obviněného černocha. Gregory Peck ho zahrál znamenitě. Velkou pochvalu si zaslouží také představitelé dětských rolí a Robert Duvall v jednom ze svých prvních představení za kamerou. Robert Mulligan mě dávno přesvědčil o svých režisérských kvalitách, jenomže tímto mě zasáhl nejvíce. Celý je natočen tak nějak nadčasově a novátorsky (například úvodní titulky tohoto typu se hojně začaly využívat až o dost později). Celý film je vlastně takový mladík, mezi těmi staršími filmy. Okouzlující silné drama, které by pro mne ohodnotit méně než maximem bylo jako zabít ptáčka. (25.08.2007)

Ak je film z právnického prostredia kvalitne obsadený, má dobrý základ v procese, nebol by som povedal, že je treba rozvíjať ešte rozsiahlu dejovú líniu mimo súdnu sieň. Tá mi mierne vadila, no v závere, keď sa dostala do finálneho spádu som to neľutoval. Takže konečne 'iná' súdnická dráma, ktorú určite treba vidieť. Gregory Peck je znva zárukou kvality, akurát to spracovanie mohlo byť ucelenejšie. 80%. (06.09.2007)