Na cestě s mámou
Á Ferð með Mömmu
Roadtrip with Mom
Driving Mum
Réžia:
Hilmar OddssonScenár:
Hilmar OddssonKamera:
Óttar GuðnasonHrajú:
Þröstur Leó Gunnarsson, Kristbjörg Kjeld, Tómas Lemarquis, Arnmundur Ernst Backman, Björn Stefánsson, Pálmi Gestsson, Elva Ósk Ólafsdóttir (viac)Obsahy(1)
Jon je muž v strednom veku, ktorý žije so svojou staršou matkou v odľahlej časti Islandu. Jeho matka je žena, ktorá má vždy vo všetkom jasno. Keď matka zomrie, syn sa prirodzene riadi všetkými pokynmi, čo má robiť po jej smrti. Jon svoju mŕtvu matku učeše a oblečie, uloží ju na zadné sedadlo svojho starého auta, vezme so sebou svojho verného psa Bresnefa a začína sa cesta na druhý koniec krajiny, na miesto, kde mu matka povedala, aby ju pochoval. Sprevádzanie zosnulého na jeho poslednej ceste je prirodzene väčšinou smutná záležitosť. V tejto čiernej komédii je však veselo. (Film Europe)
(viac)Videá (2)
Recenzie (16)
75 %. Rozvleklé absurdní drama s bizarním humorem. Celý příběh je trpký a protkaný na jedné straně realistickou osudovostí, na straně druhé náznaky surrealismu. Až by jeden rozmýšlel, co vše je realita a co Jonovy představy... Každopádně hodně brzy pochopíte, s jakým filmem máte tu čest. Širokoúhlé záběry ve stylu „obdivujme krajinky“ vcelku atmosférické, dobře doplněné Kõrvitsovou křehkou hudbou. Snímek určitě není pro každého a sám bych v rámci žánru i regionální kinematografie sáhl po jiných kouscích. Uražený však jistě nejsem a nemálokrát jsem se minimálně pousmál. ()
Film má atmosféru i určitý poklid, krajina a hudba se na tom vydatně podílí. Líbila se mi nostalgická, retro atmosféra a postupné odhalování minulosti obou protagonistů. I ten černobílý materiál měl podle mne smysl a dobře doplňoval Jonovu zálibu ve fotografování. Možná bych čekala ještě více černého humoru, situace na to byla dobře nastavená a vtipných scén a nedorozumění mohlo být víc. Závěr ve vězení byl trochu překvapivý, ale zapadl do toho vlastně velmi dobře. Přes pomalost děje jsem se nenudila. ()
(Ne)zběsilá jízda s mrtvou matkou přes celý Island. Jon to s matkou nikdy lehké neměl, a to ani po její smrti. Jon se objevuje ve světě, který mu byl neznámý, a musí se v něm naučit žít. Očekávalo by se, že si Jon uvědomí, v jaké bublině žil, což se sice stane, ale jeho hodnoty se nezmění. A to je co mě na tomto snímku tak baví. Někdy se změna zkrátka nekoná. [Scandi 2023] ()
Cesta s mŕtvym rodinným príslušníkom v aute zas nie je tak neobvyklý námet. Tu to ale bolo o dosť pôsobivejšie, atmosféru dokresľovala drsná rozľahlá islandská príroda, čiernobiele spracovanie a minimum dialógov. Hlavný hrdina v hrdzavej kraksni, na ktorej STK už včera bolo neskoro, plní bizarným spôsobom posledné želanie svojej matky. Tá ho buzerovala nielen počas jej života, ale pokračuje aj po smrti a nikdy mu nedovolila vyrásť. Sledujeme jeho postupné odpútavanie sa od matky, obrazne aj doslova. Keď hlavný hrdina skončil v base napadlo mi, či celá cesta s matkou nebola iba jeho wishful thinking. Scéna s väzňami štrikujúcimi svetre zahriala a potešilo, že Brežnev to prežil. ()
Pekná islandská klubovina. Starý mládenec (v starej fordke), psíček a mŕtva matka na zadnom sedadle, ktorá ožíva podľa hrdinovej potreby, sa vydávajú naprieč krajinou za... veď viete, cesta je cieľ. Minimalizmus, absurdnosť a žánrový naratív road-movie pripomenú z väčšej časti Jarmuscha (a z menšej Akiho Kaurismäkiho) a magicko-snové prvky zasa Felliniho. Spomenúť musím tiež meditatívny, prevažne husľový soundtrack a uhrančivé, širokouhlé kamerové kompozície. ()
Reklama