Na cestě s mámou
Á Ferð með Mömmu
Roadtrip with Mom
Driving Mum
Réžia:
Hilmar OddssonScenár:
Hilmar OddssonKamera:
Óttar GuðnasonHrajú:
Þröstur Leó Gunnarsson, Kristbjörg Kjeld, Tómas Lemarquis, Arnmundur Ernst Backman, Björn Stefánsson, Pálmi Gestsson, Elva Ósk Ólafsdóttir (viac)Obsahy(1)
Jon je muž v strednom veku, ktorý žije so svojou staršou matkou v odľahlej časti Islandu. Jeho matka je žena, ktorá má vždy vo všetkom jasno. Keď matka zomrie, syn sa prirodzene riadi všetkými pokynmi, čo má robiť po jej smrti. Jon svoju mŕtvu matku učeše a oblečie, uloží ju na zadné sedadlo svojho starého auta, vezme so sebou svojho verného psa Bresnefa a začína sa cesta na druhý koniec krajiny, na miesto, kde mu matka povedala, aby ju pochoval. Sprevádzanie zosnulého na jeho poslednej ceste je prirodzene väčšinou smutná záležitosť. V tejto čiernej komédii je však veselo. (Film Europe)
(viac)Videá (2)
Recenzie (17)
Film, fungující jako smuteční řečník, jenž se snaží minulost nebožky i pozůstalého zrekapitulovat co nejjemnějším a nejcitlivějším způsobem, aby vyhovoval všem, tedy té mrtvé a jejímu synovi, naráží na překážku. Ti dva si toho mají stále co říct...možná víc než před tím. Hmatatelná realita se mění v imaginární a pokecat si lze prakticky s každým, kdo nám běhá v naší mysli. Vlastně jen další skandinávská klubovka, která je tak trochu o ničem, a zároveň o všem, co považujeme za nutné, zábavné a lidské. [Filmový klub Citadela] ()
Tenhle hořkosladký mix Kaurismäkiho a Felliniho artovou scénou neotřese, ale příjemnou, nápaditou i promyšlenou podívanou v příběhu o jednom nešťastném mamánkovi nabídnout dokáže. I díky nekontrastní černobílé kameře a jímavé, leč nepatetické hudbě se na film hezky dívá, i když se přece jen vkrádá myšlenka, že by z námětu šlo vytěžit trochu víc. Více zde. ()
Tak trochu (ale opravdu jenom tak trochu) bizarní road movie... Kdesi na samotě na severozápadních fjordech Islandu žije syn s matkou. Když matka zemře, chce jí syn splnit poslední přání a tak ji posadí na zadní sedadlo svého starého auta a veze ji na jih, do její rodné vesnice, aby ji tam nechal pohřbít. Cestou je čeká pár více či méně bizarních setkání s domorodci, cizinci i sebou samými (selfie u Gulfossu je to nejmenší), protože pár věcí je pořád ještě potřeba si říci. A to všechno viděno s láskou a pochopením, černobíle a v milém odéru let, kdy se svět ještě točil tím správným směrem... ()
(Ne)zběsilá jízda s mrtvou matkou přes celý Island. Jon to s matkou nikdy lehké neměl, a to ani po její smrti. Jon se objevuje ve světě, který mu byl neznámý, a musí se v něm naučit žít. Očekávalo by se, že si Jon uvědomí, v jaké bublině žil, což se sice stane, ale jeho hodnoty se nezmění. A to je co mě na tomto snímku tak baví. Někdy se změna zkrátka nekoná. [Scandi 2023] ()
Cesta s mŕtvym rodinným príslušníkom v aute zas nie je tak neobvyklý námet. Tu to ale bolo o dosť pôsobivejšie, atmosféru dokresľovala drsná rozľahlá islandská príroda, čiernobiele spracovanie a minimum dialógov. Hlavný hrdina v hrdzavej kraksni, na ktorej STK už včera bolo neskoro, plní bizarným spôsobom posledné želanie svojej matky. Tá ho buzerovala nielen počas jej života, ale pokračuje aj po smrti a nikdy mu nedovolila vyrásť. Sledujeme jeho postupné odpútavanie sa od matky, obrazne aj doslova. Keď hlavný hrdina skončil v base napadlo mi, či celá cesta s matkou nebola iba jeho wishful thinking. Scéna s väzňami štrikujúcimi svetre zahriala a potešilo, že Brežnev to prežil. ()
Reklama