Súperi

Že byli tihle dva v dobách dospívání nejlepší kamarádi, se při startu finále challengeru (okruh nižší kategorie turnajů) hned nedozvíme. Že oba zatraceně zajímá elektrizující divačka na tribuně, pochopíme hned. Čeká nás časový skok (a rozhodně nebude jediný), abychom si potvrdili, že se oba do někdejšího tenisového zázraku dokonale zabouchli. A zase po chvíli se utvrdíme, že blonďáček Art si šel díky svému zápalu a profesionálnímu přístupu krůček po krůčku za svým, zatímco živočišný Patrick měl hlavně velký talent, ale s pílí a disciplínou si nikdy moc nerozuměl. Zatímco první se druhořadým turnajem hodlá po několika špatných výsledcích nakopnout, druhý je bez peněz, zázemí a v posledních letech zřejmě bere cokoliv. Rivalita na kurtu a hlavně o náklonnost oné ženy v publiku. Tou je pochopitelně Zendaya a nutno zdůraznit, že je totálním magnetem nejen pro miliony sledujících duší na sociálních sítích. Ona a kamera, to je absolutní symbióza. Zejména díky ní na kurtu i mimo něj panuje neustálé napětí, celé je to dynamické, nápadité, osvěžující… výkladů může být nakonec víc, protože její motivy zůstávají krapet otevřené, kroky nejednoznačné (holt holky vždycky přitahovali hajzlíci). Luca Guadagnino je pak za kamerou suverénní, moc dobře věděl, kam umístit kameru, jak naložit s tou či onou scénou. Líbilo se mi, jak si pohrával s křehkým sebevědomím obou pánů. Každopádně každému z ústřední trojice se mohl (respektive měl) dostat hlouběji pod kůži, ostré koučce/manželce/milence nejvíc. Nicméně oceňuju divácky přívětivou (přehlednou) podobu, nápaditou kameru a tepavý elektronický soundtrack. A pochopitelně herce. (27.04.2024)

Luca Guadagnino ve svém nejnovějším filmu přirozeně kombinuje sportovní drama s romantikou, přičemž jednotlivé aspekty obou žánrů do sebe postupně zapadají s až neuvěřitelnou precizností a nabízí nečernobilý náhled na přátelství, vztahy či ztracenou motivaci. Celou stopáž rámuje finálový zápas, do kterého režisér vkládá různé útržky z minulosti, čímž elegantně utváří v podstatě příběhovou mozaiku. Pro ještě větší dynamičnost by se zejména ve druhé polovině nejspíš dalo krátit, ale každá scéna má pro danou postavu svůj význam. Tři hlavní herci předvádí fenomenální výkony, zvládají intimní i několik překvapivě odlehčených scén, a naplno prodávají emoce ústředních aktérů. Jednotlivé zápasy jsou díky tomu neskutečně živelné, čemuž pomáhá i hudba s kamerou, jež tu snímá detail, tu celek a někdy učaruje záběry „z pohledu míčku“. Vyvrcholením všeho je pak dechberoucí finále, které má jednak až strhující tempo, ale zároveň vše skvěle uzavře a současně ponechá prostor pro vlastní úvahy. 9/10 (06.05.2024)

Naprostá pecka ze sportovního prostředí, které tedy nehraje tu hlavní roli, ovšem skvěle dokresluje to hlavní oč tu běží, love-triangle mezi 2 bývalými nejlepšími kamarády a Tashou, které ale hádky právě o ni, malinko rozhádají. Tahle trojka si opravdu sedla a v průběhu celého filmu chápete úhel pohledu všech zúčastněných a zároveň se chvílemi přikláníte spíše k Ahsově straně a chvílemi zas k Patrickově. A právě tohle balancování, které funguje ještě o to lépe díky dílčímu retrospektivnímu narativu, vás bude po celou dobu držet na okraji sedačky a napínat až do poslední sekundy, jak bude důmyslně gradovaný příběh završen. Skoky do "současnosti" fungují i díky callbackům z těch minulých let, díky kterým i nějaké souvislosti secvaknou a tím největším je konečné, a až nepříjemně oddalované, zasazení tenisového míčku do středu rakety! (Kdo viděl, pochopí:)) A nesměl bych opomenout ani hudbu, bez které by tenhle love-triangle nebyl to pravé ořechové, jelikož to ždímání atmosféry je její velkou zásluhou. Nakonec doplním už jen neuvěřitelně hot záběry z tenisových zápasů a jejich skladbu v kombinaci s tou hudbou, které by ve filmech ze sportovního prostředí určitě neměly chybět. (12.05.2024)

Ak nie ste fanúšikom Zendayi, nikdy by som tento "film" nikomu neodporúčal. Chýbalo mu úplne všetko okrem občasných krásnych scenérií. Zendaya je inteligentná a krásna žena s nepopierateľnými hviezdnymi vlastnosťami, ale jej herectvo ma nikdy nepresvedčilo. Vždy sa perfektne postaví do záberu, má potrebný pohyb či výraz, no vždy je to viac prepojené s kamerou ako s postavou (aj v Eufórii). Milostný trojuholník, ktorý nám režisér Luca Guadagnino servíruje je plný klišé postáv plochých ako palacinka. Som sklamaný!!! 6/10 (02.06.2024)

Film nie je vôbec o tenise, ale o ženskej hypergamii a o tom, ako je každý muž blízko toho, aby ho žena opustila, keď k nemu stratí rešpekt. Je to vynikajúca sonda do ženskej duše a do toho ako ženy fungujú, nedostatok sily a rešpektu vyvoláva presne toto čo je v tomto filme. Ukazuje to jasný dôkaz toho, že viac lásky z mužskej strany k žene nerozhoduje to či s mužom žena rada je, ale práve naopak nedostatok lásky v seba samého. Žena nepotrebuje vôbec žiadnu lásku od muža, muž potrebuje všetku lásku, žena potrebuje muža rešpektovať a vidieť niečo v ňom čo nikto iný nevidí. Ďakujem za takúto sondu je to poučný film. (24.04.2024)