Súperi

Zajímavý a velmi stylově natočený film. Mám rád filmy Luca Guadagnina, protože mají fantastickou řemeslnou stránku. A jeho nejnovější film to znovu potvrzuje. Guadagnino si opět s filmem vyhrál a je radost koukat na konkrétní scény a momenty. Výborná práce s kamerou, zvukem, střihem a neskutečně skvělou hudbou od Reznora a Rosse. Režisérovi se povedlo vytvořit vynikající erotické dusno a napětí, které si postavy přenášejí z osobního života do toho profesionálního. Hodně moc se mi líbilo, jak postavy spolu komunikují jen svými pohledy. Tyhle pohledy dokáží říci více, než tisíc slov. Osobně se mi velmi líbilo, jakým způsobem je film odvyprávěný. Guadagnino si diváka vodí, tak jak potřebuje, a doslova si s ním hraje. A tady se ukáží z mého pohledu dva problémy. První je ten, že po příběhové stránce se to po čase se okouká, a ukáže se, že je film zbytečně dlouhý a překombinovaný.  A ten druhý problém je v tom, že je těžké si oblíbit nějakou postavu, protože jsou to velmi nesympatické a sobecké postavy. Naštěstí je jejich představitelé zahráli výborně. Zendaya je velmi talentovaná herečka, a zde mi to znovu dokazuje. Její scény v sobě mají náboj, napětí a to správné sexuální dusno. Ani se klukům nedivím, že se do ní zamilovali. Josh O'Connor svou postavu zahrál velmi dobře a jeho výkon se mi líbil. Mike Faist má dobře napsanou postavu a zahrál jí s přehledem. Jeho herecký projev nejvíce funguje ve scénách s O'Connorem. Určitě musím pochválit všechny tenisové scény. Je vidět, že si s nimi Guadagnino vyhrál a zkoušel je pojmout nějakým originálním způsobem, který by fungoval i jako metafora k tomu, co se děje v hlavách postav. Rivalové jsou řemeslně precizní podívaná, u které mě mrzí, že jsou po příběhové stránce natahovaný a místy se opakují. (29.04.2024)

Na tenhle film jsem se těšil hodně dlouho a jsem nadšený, žádné zklamání se naštěstí nedostavilo. Jako příznivce krátkých stopáží jsem se přitom ani chvíli nenudil, snímek je úderný, správně udává tempo stejně jako vynikající povětšinou pulsující doprovodná hudba. Zendaya podává vedle Euforie dle mého mínění svůj nejlepší herecký výkon. Tasha v jejím podání je ostrá, ledová, dominantní a zatraceně sexy. Dominuje svým výkonem celému filmu, avšak ani pánové se nenechají zahanbit. Zvláště stejně dominantní Josh O´Connor si získal mé sympatie. Konec korunuje celé dílo, už díky Dej mi své jméno víme, že pan režisér závěry fakt umí. V tomto případě to byla nádherná umělecká tečka za zatím nejzajímavějším snímkem tohoto roku. (29.04.2024)

Filmu dominuje opravdu překrásná Zendaya, ale právě proto zamrzí, že tvůrci nemají odvahu jít víc na dřeň. Film tak působí až příliš sterilně. Milostné scény by při větší odvaze (absence nahoty je zde doslova nepochopitelná) mohly mít daleko větší emoční dopad. A následné konflikty mezi postavami by také fungovali lépe. Pokud by film byl syrovější a možná o něco údernější měl by na mě jako na diváka o dost větší dopad. Takto se jedná jen o solidně natočené drama, které mě ovšem nechalo ve finále v podstatě chladným. (18.05.2024)

Nejsem vyloženě fanoušek filmů se sportovní tematikou, Rivalové si mě ale dokázali získat díky svému příběhu, v jehož střebodu se nacházel dynamicky a plasticky ztvárněný milostný trojúhelník, jehož jednotlivé vrcholy mezi sebou živelně interagovaly rychlostí tenisového míčku. Chválím strukturu děje, kde byl rámec tvořen rozhodujícím zápasem, zatímco výplní bylo to, co k tomuto lítému mači vedlo. Vlastně se mi nakonec líbila i ona sportovní rovina filmu - rychlé záběry mezi tvářemi, odpaly míčku a raketami mě opravdu vtáhly do děje, dalo by se říct takřka na tenisový kurt. V neposlední řadě musím vyzdvihnout nepřeslechnutelný hudební doprovod, jehož elektronické tóny skvěle pasovaly do příběhu. (16.05.2024)

Luca Guadagnino ve svém nejnovějším filmu přirozeně kombinuje sportovní drama s romantikou, přičemž jednotlivé aspekty obou žánrů do sebe postupně zapadají s až neuvěřitelnou precizností a nabízí nečernobilý náhled na přátelství, vztahy či ztracenou motivaci. Celou stopáž rámuje finálový zápas, do kterého režisér vkládá různé útržky z minulosti, čímž elegantně utváří v podstatě příběhovou mozaiku. Pro ještě větší dynamičnost by se zejména ve druhé polovině nejspíš dalo krátit, ale každá scéna má pro danou postavu svůj význam. Tři hlavní herci předvádí fenomenální výkony, zvládají intimní i několik překvapivě odlehčených scén, a naplno prodávají emoce ústředních aktérů. Jednotlivé zápasy jsou díky tomu neskutečně živelné, čemuž pomáhá i hudba s kamerou, jež tu snímá detail, tu celek a někdy učaruje záběry „z pohledu míčku“. Vyvrcholením všeho je pak dechberoucí finále, které má jednak až strhující tempo, ale zároveň vše skvěle uzavře a současně ponechá prostor pro vlastní úvahy. 9/10 (06.05.2024)