Malý televizní kabaret

Jednoznačně plný počet hvězdiček ... jako malá jsem se těšívala na Štěpánku, Pepu, Jitku a další. "Tak čau a příště zase všichni sejdeme se jako obvykle ... já příjdu s kytkou, tumáš čichni a kytka bude vonět nezvykle .... Mě poznáte neboť jediný budu mít eee v kapse noviny .... já na hlavě budu mít čepici, kravatu a v ruce krabici ... Tak čau!" :-) (08.04.2013)

Člověk, který je autorem tohoto pořadu pro děti je absolutní Bůh mezi Bohy, protože něco tak geniálního už se kromě Studia kamarád na obrazovkách pro děti neobjevilo a pochybuju, že se ještě někdy objeví. 😀 Ta znělka mi momentálně začala hrát v hlavě a já nejsem a nikdy jsem nebyla schopná se jí nějakým způsobem zbavit. Nejlepší série za mě byla rozhodně „Frkačky za kačku“, zaručeně nejlepší scénky, nejlepší sestava (Molavcová, Havelka, Lábus, Zedníček, Dvořák) a hlavně TA ZNĚLKA omgg. 👉🏻 „My máme každý za kačku, kouzelnou novou frkačku.“ 👈🏻 I když se to v dnešní době nedá moc objektivně zhodnotit, protože se humor, zábava a mentalita lidí (včetně mě nebudu lhát) posunula někam jinam a mnohem dál, takže mi dneska vtipy přijdou spíš trapné, než vtipné. Ovšem když jsem byla malá, milovala jsem to! A občas si i dneska pustím nějaký díl jen tak z nostalgie. Takže all in all, jedna z nejlepších zábav pro děti (ehm… teda nemyslím si, že se na Kabaret koukaly jen děti), která by se dětem mohla líbit i dneska, protože je úžasná, inteligentní, nikde nelítají žádné imaginární kočky nebo roboti a všichni jsou tak přirození a lidští, že bych tak moc chtěla, aby Malý televizní kabaret někdy zopakovali. 🙏🏻 (27.12.2021)

"Mámu, tátu, strýce, tetu pozvěte do kabaretu až se zase jako dneska srazíme. Zamáváme z obrazovky, do křesel i na pohovky, už se na to dneska těšíme." No, přednost tohoto pořadu je právě to, že z poučování, moralizování si dělá legraci. A tím myslím legraci na opravdu vysoké úrovni. Scénáristé Ondřej Suchý a Oldřich Dudek to psali s evidentní radostí a herci byli neméně dobří. Zvlášť Jitka Molavcová a Ondřej Havelka. "Tak čau! A příště zase všichni sejdeme se jako obvykle. Já přijdu s kytkou, tumáš, čichni, kytka bude vonět nezvykle. Mně poznáte, neboť jediný budu mít v kapse noviny. Já na hlavě budu mít čepici, kravatu a v ruce krabici. Tak čau..." Z toho, že si to všechno pamatuju, poznáte, jak to na mě zapůsobilo. :-) 90 % (02.08.2003)

Na kabaret jsem se dívával ještě v době, kdy jsme učitele museli oslovovat "soudruhu". Bývával součástí Studia kamarád a musím přiznat, že mě nijak extra nebavil. Ne, že by byl špatný, ale tak nějak nenadchl ani neurazil. Vzpomínám si, že jsem jej vždycky tak nějak "přežil". Ono, tenkrát vlastně nebyla žádná alternativa. Studio kamarád totiž běželo na prvním ze všech dvou programů, přičemž na tom druhém toho času zrnilo. Měřeno dnešní optikou je to ovšem extratřída, nic podobného se dnes u nás pro děti netočí. (18.12.2010)

"Mně poznáte, neboť jediný budu mít v kapse noviny. Já na hlavě budu mít čepici, kravatu a v ruce krabici. Tak čau!" Tahle vtíravá odrhovačka mě pronásledovala celý dětství a nedávno mi zase začala strašit v hlavě. Začal jsem vzpomínat, jak jsem na tu hrůzu vděčně zíral každou neděli a bavil se. Zajímavý je, jak se časem mění úhel pohledu. Dneska vidím 30+ tajtrdlíky, kteří se podbízivě pitvoří před dětmi a očividně se strašně snaží uválet z prdu taškařici, aniž by věděli, jak na to. Bohužel je to tím, že tahounem pořadu byli kriticky netalentovaní lidé, jako třeba Pepa Dvořák, Ondřej Havelka nebo Molavcová (kde tý je dneska konec?). Strašně je za tím konceptem znát, že jednoho dne řekl programovej ředitel ČST: "Uděláme pořad pro nejmenší. Sežeňte nějaký mladý herce, hlavně ať jsou levní. Kulisy ani rekvizity nebudou třeba, kdyžtak si něco vystřihnou z krepáku. Talent? Talent k tomu mít nemusí, hlavní je splnit pětiletku." (02.06.2014)