Útek z Utópie

Produkce filmu a míra detailu natočení útěku rodiny a otevřený příběh pana pastora jsou až bolestně fascinující. K tomu kvanta záběrů na absurdní život zakonzervované společnosti v ideologii prázdnoty, absolutna a hlouposti na entou. Jeden z nejpůsobivějších, ale taky nejdrsnějších dystopických filmů, taky proto, že je to realita, ne dystopie. I tu slzu a vztek to vymáčklo. Filmový zážitek. A v Česku mezitím existuje spolek, který rezignoval na používání mozkových buněk a nepochybuji, že ani tenhle film jim je nepomůže lépe roztřídit (více kldr.info). (07.01.2024)

Nervydrásající záležitost a naprostý husarský kousek filmařů, který zaráží nejen tím, že to dokázali natočit a s ještě tak masivním množstvím materiálů, ale že vůbec byli všichni zúčastnění ochotni v dokumentu transparentně a s odvahou vystupovat. Tohle totiž nebyla cesta za lepším. Tohle byla poslední možnost. Ze zoufalosti podniklá strastiplná pouť za přežitím, ve které podraz, chyba nebo jen špatná náhoda může znamenat selhání a smrt (a to ještě v tom lepším případě). Kdo v posledních minutách, ve zlomovém momentu, neronil slzy štěstí společně s celou za svobodou prchající rodinou, tak není člověk. (24.05.2024)

10/10. Srdceryvný příběh o pronásledování a korupci. Film rozsáhle zkoumá krutou realitu represivního režimu v Severní Koreji, který přiměl nespočet jednotlivců a rodin k útěku před útlakem. Neuvěřitelně dobře natočený, citlivě odhaluje temnou a zničující realitu obyčejných obyvatel Severní Koreje. Soustředit se na jejich lidskost a dát hlas lidem, kteří byli po léta umlčováni a přehlíženi. Určitě nepříjemné a intenzivní dvě hodiny, ale extrémně poutavé a informativní. Tento dokument vřele doporučuji, protože rozhodně stojí za shlédnutí. (27.03.2024)

Svědectví nejen o tom, jak nebezpeční jsou psychopatičtí lídři ve své fanatické touze po moci nebo na jak zrůdné dno ve jménu téhle touhy dokáží klesnout... Lež jde ruku v ruce s 'pravdou' a pokud je generacím lidí od dětství vymýván mozek, tak jako v KLDR, intuice se vypne a schopnost kritického myšlení často nenávratně zakrní: Slepě a oddaně pak následují Vůdce a v nutnosti mu vyhovět pohřbívají příbuzné nebo kamarády, trpí, hladoví a kradou sousedům výkaly, protože je musí odevzdávat. Ti kteří již nemohou, prozřou a vzepřou se diktatuře útěkem, končí pak většinou mnohem, mnohem hůř. Obdivuji skálopevnou motivaci jednoho obyčejného člověka, pastora, který těmto uprchlíkům zachraňuje životy, zcela nezištně, a za cenu rizika vlastní smrti. Bylo by možná dobré tohle dílo pouštět mladým lidem ve školách, protože to není tak dávno, co jsme podobný režim měli i u nás. Mnoha lidem kritické myšlení, bohužel, chybí... A nikde není psáno, že se tahle tíživá historie (možná právě jejich přičiněním) nemůže zopakovat! (26.04.2024)

Obvykle neutíkají, aby se měli líp, ale aby přežili. Šance jsou bohužel čím dál menší. Čína vrací severokorejské uprchlíky daleko častěji, navíc nejsou v bezpečí ani ve Vietnamu či Laosu. Až Thajsko je jistota. Na pozadí příběhu konkrétních uprchlíků se divák seznámí s retrospektivou totálně izolované země za období diktatury Kimů. Jeden z nejšílenějších režimů s veřejnými popravami s povinnou účastí obyvatel.  Lidskost se naštěstí nepodařilo zcela vymýtit a obdivovala jsem rodinu na útěku s 80. letou babičkou a malými dětmi. Jejich osud poskytuje alespoň špetku naděje. Také díky neskutečně odvážnému a obětavému pastorovi Sung-eun Kimovi. (25.03.2024)