DogMan

Luc to pořád ještě zkouší, což je v pořádku. Jen jsem doufal, že tenhle kousek bude mít už vzestupnější tendenci, i přestože tomu trailery nijak zvlášť nenapovídali. Jsou tam Bessonovi motivy, které jsou zabaleny do béčkového dramatu a je z toho takovej nijakej film, který se snažil být "nějakej" ( potenciál by byl )... Prostě Luc Besson. (16.03.2024)

Patlal se v tom Luc Besson roky opravdu slušně. Režisérsky si nás za poslední dvě dekády sotva získal, svůj talent rozmělnil scénáristicky a producentsky a potěšil nás alespoň akčními sériemi Taxi, Kurýr či 96 hodin. A pořád platil tak nějak za nevypočitatelného chlápka, protože zatímco pár úletů tam rozhodně bylo, přišly v daném žánru i opravdu výjimečné kousky jako Polibek draka nebo Utržený ze řetězu. A teď znovu dokázal, že pořád umí i režijně předložit osobitý snímek, jež odkazuje k jeho devadesátkovým počinům. Jedná se o temné drama o muži, se kterým se život nemazlil. Tradičně (a zcela zásadně) to začalo rodinou, respektive agresivním otcem, který četné bití vyměnil za zavření synka do psího kotce (zatímco slabošská matka raději pláchla). Po dalším otcově emočním kolapsu skončil částečně upoutaný na invalidním vozíku, lepší časy pak zažil ve výchovném ústavu, kde si zamiloval divadlo i učitelku posedlou Shakespearem. Jenže pořád ho čeká ještě ten život tam venku a odmítání ze strany potenciálních zaměstnavatelů bude zanedbatelným problémem. Jedinou jistotou zůstává armáda čtyřnohých chlupáčů. Caleb Landry Jones (nedávno jsem s ním viděl komorní a alarmující drama Nitram) je coby oběť dysfunkčního rodinného zázemí skvělý. Toho času „podivín“ v ženských šatech sice není úplně tím hrdinou, kterému bezmezně fandíme, ale Besson rozvíjí pár zajímavých motivů. Škoda, že dotáhne jen některé. Do srovnávání s Jokerem se pouštět nechci, žánrově bych to ale víc tlačil jinam než do lehce thrillerových vod. Vyznít to mohlo (mělo) jinak. Celkový dojem pak mohl být (řekněme) uspořádanější. Přesto spokojenost. (17.02.2024)

Jsem moc rád, že to Bessonovi ve finále  tak nějak vyšlo a zastavil strmý propad kvality svých filmů z posledních let. Magická hlubina ani Leon se sice nekoná, ale Dogman je vpravdě solidní, hořko-sladký příběh, který rekapituluje, miluje, střílí a na konci už jen dává průchod emocím. Caleb a Jojo super volba, což mě nutí si co nejdřív opatřit Fresh a doufat, že mě nakopne minimálně stejně, jak tenhle extravagantní milovník psů. (06.02.2024)

Predstava "inakosti" v plnej "kráse", alebo ako z "iného" spraviť hrdinu (aspoň) na plátne. Neliberálny divák bude ťažko prekúsať. Nuž ale keď môže Netflix do životopisných seriálov, DOKUMENTOV (!!) či filmov o skutočných postavách dejín jebať ľudí tmavej pleti a potom sa tváriť, že nerozumie kritike, tak už je možné naozaj všetko. Film ako taký, vyslovene špatným, sociálnym pokusom nie je, no tá "travesty show", do ktorej to celé pán režisér obalil, rozhodne každému nesadne. Ak z toho chceli spraviť "Jokera", tak to teda príliš nevyšlo. Ak to mala byť reklama pre liberálnu dobu, respektíve akési poludčenie "nezaradených", ktorí majú taktiež city či môžu mať aj zdravý pohľad na svet, tak to za mňa osobne až tak nevyšlo. Potešili puňťovia, o filmársku tragédiu sa nejedná, už tomu dať len Oscara. Za živší záver tretia. (26.03.2024)

Besson z devadesátek se už sice nevrátí, ale kdyby točil pro radost podobné filmy jako DogMan tak by mi to vůbec nevadilo. Tenhle žánrový mišmaš mě totiž překvapivě bavil natolik, že sem neměl potřebu se pozastavovat nad některými nelogičnostmi a nedotaženými nápady. Tam kde to Bessonovi zahapruje to totiž pokaždé zachrání obří charisma hlavního (anti)hrdiny v podání Caleba Landry Jonese…a psi…70% (04.02.2024)