Nechoď klopať na dvere

" Je samotár, čo stratil lásku svoju. Teraz spomienky mu krvou kolujú. Aj keď sa pred ním schováva, na dosah ju má. Samotár prišiel o lásku svoju, že samotár je si zavinil sám. Láska nie je ani vojna ani hra. Má tiene na duši, ako ich zaplašiť netuší. Že tak skončil, zavinil si sám ". Prvé sekundy príbehu ubehli a hneď som vedel, že pozerám na Wimove dielo. Kamera, hudba a muž utekajúci pustatinou pred...a hľadajúci....( pustatina je podľa mňa paralela na Ježišových 40 dní v púšti, kde opovrhol lákadlám tohoto sveta a vybral si " iné " hodnoty ). Príbeh o mužovi, čo napravil to, čo napraviť mal. " Stále som na teba myslela, pozerala staré fotky... jazdila som ti prstom po tvári, skúmala tvoje ruky pod lupou, hľadala žily, kĺby. Nejaké vodítko. Pozerala na seba do zrkadla, premýšľala. Hľadala aspoň zášklb oka, vrásku okolo pier. Čokoľvek, aby som to nechala. Na nič som neprišla. Vždy to zostalo na pol ukryté. A teraz si tu priamo pred mnou...Jeden z mojich naj filmových zážitkov. ALE KLOBÚK VÁM NEDÁM. MÁM HO UŽ TRIDSAŤ ROKOV. (28.01.2010)

Film kazí předvídatelný scénář, občas malinko šroubované dialogy, nezvládnuté scény velkých emocí a nepřesvědčivý výkon Gabriela Manna. Škoda, protože režijní styl Wima Wenderse mám moc rád (jen ty vypjaté scény mu tedy moc nejdou) a Sam Shepard, Jessica Lange a především Sarah Polley hrají famózně. Perlou je scéna z natáčeného westernu. (25.01.2010)

Filmový herec a bývalá hvězda Howard (Sam Shepard – také autor scénáře) uteče z ničeho nic z právě natáčeného westernu, mimochodem stylově na koni, protože má svého života až po krk. Dozví se že kdysi před lety zřejmě usouložil dítě a tak se ho vydá hledat. A taky sám sebe. Zápletka filmu je jednoduchá a vzhledem k tomu, že film trvá dvě hodiny, málo výživná. Občas se ve filmu vyskytují hluchá místa. Ale jinak je film typickou ukázkou americké nezávislé scény. Celkem slušně odvedená práce. (25.01.2010)

Stárnoucí herec s ohozem kovboje a srdcem v inventuře zdrhne z místa natáčení dalšího westernu, protože už má poletování od ženský k láhvi, do "akce!" a zpět plný koně. Jeho cesta vede napřed k matce a odtud k ženě, která má možná jeho dítě. Putování je vyšperkováno nádhernými záběry kamery, kompozicemi mnohde výmluvnějšími než dialogy, které ne všude působí přesvědčivě a přirozeně. Uřvané scény nesvedou to, co v Paříž,Texas udělalo ticho, i když v krásně depresivní náladě se nesou oba. Tento ale jen za 3.5 *. (09.03.2008)

Kdybych nikdy neviděl nic od Wenderse, tak bych možná těch slabých 5* i dal, ale takhle ne. Je znát, že za tím stojí Wenders - skoro to nenudí, rychle to utíká, má to lidský příběh, který se dobře vyvíjí, postavy to má napsané perfektně, je zde dobře vybraná hudba a hlavně je tady naprosto skvělá kamera, která filmu dodává poetičnost a i tady Wenders naprosto dokonale chápe poetiku mraků. On ten příběh samotný je i celkem silný a líbil se mi. Ale když to srovnám s filmy jako Až na konec světa, Lisabonský příběh nebo (a to teda především) Paříž, Texas, tak to na ně prostě nemá. Hlavně teda Nechoď klepat na dveře se snaží být něčím podobným, jako bylo Paříž, Texas, ten film to totiž dost připomene. Ale jeho sílu to nemá. Taky mi vadilo to, že se nedozvíme některé důležité věci, třeba vůbec nevím, kdo byla ta máma té blondýny a jestli ten Howard vůbec byl její otec nebo ne. I tak se jedná o dost dobré drama s několika skvělými scénámi, které nenudí ani na moment a rozhodně stojí za to ji vidět. 4* (14.03.2020)