Meshes of the Afternoon
Scenár:
Maya DerenKamera:
Alexander HackenschmiedObsahy(1)
Snímek Odpolední osidla natočila jako svůj debut Maya Deren spolu s českým dokumentaristou a fotografem Alexandrem Hammidem. Derenová zde zužitkovala své pohybové zkušenosti a cit pro výraz, zatímco Hammid přidal filmařskou zkušenost a neuvěřitelný obrazový talent.
Děj snímku je spíše sensuální halucinací, která se odehrává na malém prostoru domu ústřední dvojice a v jeho nejbližším okolí. Využívá zručně multiplikace postav a předmětů, takže hlavní hrdinka se potkává sama se sebou nebo se pozoruje v situacích, které se už staly a v prožívané současnosti je doprovazejí mírné obměny v provádění úkonů (např. otevírání dveří). Neustále vracející se motiv květiny, klíče a nože znejisťuje diváka, aniž by mu na závěr poskytl uspokojivou odpověď, proč se předměty v příběhu objevily. Některá zpodobnění Mayi mají místo obličeje zrcadla, která jen posilují dojem existenciální úzkosti. Surrealistický film končí v tragické pointě, která jediná poskytuje jakési vodítko k uchopení děje.
(Hwaelos)
Recenzie (66)
(1001) Tenhle film je tak snově nadpozemský, že mě inspiroval k tvorbě dřív, než jsem ho vůbec viděla. Už první, zcela dokonalá scéna mě absolutně odzbrojila a také přivedla k myšlence, že bych si měla rozšířit slovní zásobu pozitivních slov, protože mi přijde jaksi nedostatečné častovat podobné filmy slovy jako dokonalý, úžasný nebo fantastický. Práce se symboly, ženskou krásou, tajemnem, obrazem, stíny, hudbou... květiny a schody. Ach. ♥♥♥ ()
Jeden z najzaujímavejších avantgardných filmov aké som mal možnosť vidieť. Práca kamery a pohrávanie si s realitou a surrealizmom, využívajúc jednoduché prostriedky k tomu aby bol divák šokovaný a znepokojený, tu naberá na dokonalosti( deja vú, zámena predmetov, hlavná hrdinka sa objaví v miestnosti tri -krát, hodený nôž roztrhne zrkadlo, ktoré je tvárou tajomnej bytosti). Vypomáha si hlavne intenzívnou a nervy drásajúcou hudbou. Tá z neho robí znepokojujúci, ale pôsobivý film. ()
"Odpolední osidla" za mnohé vděčí francouzské avantgardě, ale jdou formálně i tematicky dál než např. Andaluský pes. Maya Deren konstruuje vyprávění, které nabízí množství výkladů psychoanalytických nebo prostě metaforických. Neuvěřitelná kameramanská škola. V některých místech dokáže práce kameramana skrýt naprosto přirozeně střih. V jiných naopak střih chybí a dochází k paradoxu, kdy kontinuální záběr vlastně narušuje kontinuitu vnímání. Kdyby v takovém místě střih byl, vnímali bychom děj a prostor mnohem lineárněji. Jedná se zejména o záběry, v nichž se kamera pohybuje a zároveň odklání od vertikály. V těchto záběrech je posilován dojem - naznačený i dějově - že struktura domu je fraktálovitě zavinuta sama do sebe. Jak říkám: Neuvěřitelné. ()
13.000 hodnotenie na čsfd som sa rozhodil priradiť filmu, ktorý je označovaný ako najlepší krátkometrážny film všetkých čias. Surrealistický snímok, ktorý v roku 1943 určite predbehol svoju dobu skvelou kamerou a hudbou určite možno označiť ako nadčasový však z môjho pohľadu neprekonal Dalího Andaluzského psa a pravdu povediac našiel by som ešte mnoho lepších kraťasov. V každom prípade pre filmových labužníkov a nádejných filmárov či režisérov by mal byť tento film povinnosť. ()
Slabina je ten klíč, jinak vynikající! Alexander Hackenschmied byl bezpochyby geniální. Prý režie Maya Deren, to určitě. Prý Lynch, haha. Zdejší zmatené dětičky evidentně o jiného artového filmaře v životě nezakoply, tak budou lynchovat do haleluja. Potřebovalo by to tady všechno trochu proškolit. (Hodnocena verze bez hudby, zato s dodanými zvuky, která je imho působivější.) ()
Zaujímavosti (4)
- Maya Deren a Alexander Hackenschmied boli v dobe natáčania snímku manželia. (Raccoon.city)
- Tento film, ktorý zaznamenal u kritikov mimoriadny záujem, sa stal jedným zo základných kameňov tzv. druhej americkej avantgardy. (Raccoon.city)
- Alexander Hackenschmied v roku 1943 kúpil z druhej ruky 16mm kameru Bolex, s ktorou bol film natočený. (Raccoon.city)
Reklama