L'Arroseur arrosé
The Waterer Watered
Obsahy(2)
Jeden pán na zahradě zalévá stromy. Za ním se objeví chlapec, který přišlápne gumovou hadici. Zahradník je překvapený a diví se, že voda přestala téct. Začne si prohlížet hadici a v tom okamžiku mu proud vody vstřikne do obličeje. (duklak2)
Recenzie (112)
Přiznávám, že tady nadhodnocuji proti svému dojmu, ta hvězda navíc je ne za zjištění, o čem tenhle film, o kterém jsem slýchala od základky, vlastně je, ale za zjištění, že puberťáci už v roce 1895 byli stejní parchanti, jako jsme byli my a jací jsou konec konců i dnes. Ano, my jsme ti lidé, před kterými nás naše matky varovaly. ()
Prehistorické filmové dějiny (artefakt) i v tak krátké stopáži. Snímek podobně jako třeba Příjezd vlaku, Odchod dělníků z továrny nebo Kiss, The později určily směr a vývoj několika budoucích filmařů. I když to vypadá dnes tak trochu primitivně a infantilně tak ve své době to musel být "boom" a lidé se tenkrát stoprocentně při tomto kratičkém gagu museli smát. Samozřejmě se jedná o první groteskní film pokud se to tedy dá vůbec takto označit... ()
Bratia Auguste Marie Louis Nicolas Lumiére a Louis Jean Lumiére sú rešpektovanými priekopníkmi kreatívnej kinematografie. Dalo by sa povedať, že práve títo dvaja Francúzi stáli na počiatku obrovského filmového biznisu. Začínali s jednoduchými snímkami. Krátkymi zábermi bežného života. Časom skúšali svoju prácu s kamerou obohacovať aj dejom. Ich titul „L´Arroseur arrosé“ z roku 1895 patrí ku prvým filmom, kde bol použitý nejaký ten scenár. Čo bol v tej dobe velmi progresívny krok v oblasti vývoja filmovej tvorby. *** ()
Myslím, že Pokropený kropič je jeden z těch lepších a zaručeně vtipnějších krátkých filmů bratří Lumièrů. Člověk se aspoň krapítek zasměje a může si říct, že to dává smysl a stává se i dnes. Kdo z nás se nekoukl do hrdla hadice, když přestala stříkat, a nedostal spršku do obličeje? Ale dneska vlastně jen málo lidí má zahrádku. Ti, kteří nemají, zřejmě dají horší hodnocení. ()
Velice úspěšná komedie, která se hned následující rok dočkala neméně zdařilého remaku. Délka filmu není daná tím, že by delší Lumiér neuměl nebo že by neměl nápady, ale vzhledem k minimálnímu počtu kin bylo nutno zajistit průtokové střídání obecenstva, aby se na každého dostalo. Bohužel s rozvojem televizí došlo k výraznému prodloužení filmů, neboť čtyřicetisekundový snímek se dal přerušit reklamou maximálně dvakrát třikrát. ()
Reklama