Gottwald

Ten Kléma, to byl opravdovej borec borců. Kléma zamyšlený. Kléma vizionář. Kléma zatracovaný a vysmívaný. Kléma vůdce a ochránce. Kléma nedoceněný, silný, spravedlivý. Ach ten Kléma, hodnota z nejvzácnějších! No povedená taškařice, od tradičně stejného Štěpničky, po veselé spekulace a škádlivé manipulace, až hanba. Výborná politická telenovela o největším z největších (který má rudé i rty, ach Klémo...) říznutá srdcervoucím příběhem rodiny starého socdemáka, soudruha Pláteníka. Jak on to Kléma s tou republikou myslel dobře, kdyby mu jen ti zákeřní buržousti, fašisti a oportunisti neházeli klacky pod nohy. A ten sovětský svaz v čele se strýčkem Stalinem, přítelem nejbližším. Škoda, že tam nebyly i ty zajímavé epizody ze života tohoto náckobijce, na druhou stranu Ivan Vyskočil byl (tradičně) fakt strašnej, takže se to vyrovnalo. Samozřejmě propaganda-alert, ale fakt víc než rafinované je to úsměvné a trapné. Práškový Topinkář hadr! Můj hrdino! (08.04.2014)

Asi budu za svůj názor vlačen, ale ono je to dobře natočené. Herecké výkony na dobré urovni. Scénaristé vhodně zvolili období, hlavně to utli v roce 1948, takže Klema mohl být čístější než byl. Ale spousta věci v seriálu je podle pravdy. Ono kdyby Klement Gottwald umřel v roce 1939, byla by jeho historická stopa mnohem pozitivnější než je teď. Třeba by jsme si ho pamatovali třeba jako zastánce obrany republiky. A hlavně si myslím, že plno lidí hodnotí osobu a ne kvality seriálu. (10.08.2012)

Už jen za tu scénu, v níž si jde Vančura (Moravec) sednout k Nezvalovi (pámbuví, kdo to hrál) a řekne: "Podepsal jsem prohlášení proti straně. Myslím, že jsem udělal velkou chybu" - a to řekne prosím dvacet sekund poté, co podepsal!!!! Ach, Matějko, ty... scénáristo! Poslední hřebík do rakve dávné umělecké mohoucnosti Evžena Sokolovského seniora. A navíc jedna z nejhorších prasáren čs. televizní dílny osmdesátých let. (12.10.2007)

Tenhle seriál je z mnoha úhlů velmi zajímavý. Ano, samozřejmě to určité věci hodně překrucuje tak, aby sloužily "ke cti" komunistickému režimu. Ovšem všichni, co hodnotí tento seriál jako odpad! jen kvůli tomu, že to oslavuje zločince Gottwalda, by si měli sáhnout do svědomí a porovnat své hodnocení třeba u Mlčení jehňátek, kde je masový vrah Lecter také spíše kladnou postavou:) Co se týče kvalit, tak je to dost nevyrovnané. Divák, který nezná reálie československé politické scény v letech 1929 - 1948, se vůbec nebude chytat - ty desítky postav prostě bez jejich alespoň částečné znalosti nelze podchytit. Seriálu chybí pevnější dramaturgické vedení, díly jsou zbytečně natahované a mnoho schůzí by klidně mohlo vypadnout. Za co seriál velmi chválím je zpracování některých nekomunistických postav - zvláště Beneše (i když myslím, že ho ještě dost šetří), Šrámka či Majera. Tři hvězdičky jsou trochu nadhodnocené, ale průměr 11% si ten seriál určitě nezaslouží. 50% (06.12.2010)

Převapivě nejmenší slabinou Gottwalda je scénář. Postavy (alespoň ty hlavní) zde už rozhodně nejsou idiotskými karikaturami jako v agitkách let 50. a také zobrazované události si udržují jakýs takýs kontakt s realitou. Problémem je prokomunistická supertendečnost, které se dosahuje nikoli naprostým překroucením dějiných událostí, ale jejich demagogickým výkladem (kupříkladu problematika Mnichova 1938 je prakticky zúžena na řešení otázky "Má se republika opřít o vojenskou pomoc SSSR, jak chtějí prozíraví komunisté, nebo ne?"). Dialogy nepostrádají jistou špetku inteligence a některé postavy jsou jejich prostřednictvím celkem nečernobíle portrétovány (zejména Beneš, kterému je dán ve většině dílů významný prostor), většina charakterů však svou psychologií jen o málo překračuje úroveň rodokapsových hrdinů (proradný buržoa v rouše komunistickém Jílek, zavilý padouch Henlein, žoviálně prostoduchý Jan Masaryk, pouze na koryta myslící monsignore Šrámek...). Celkem silný žaludek ovšem vyžadovalo umístit do tohoto oslavného seriálu některé osoby později stalinisty popravené v procesech, o jejichž protiprávnosti už mohl v roce 1986 stěží někdo pochybovat (Zemínová, Slánský) nebo dokonce samotného Stalina, který je zde vykreslen jako moudrý, dobrotivý báťuška. Naprosto pro všechny postavy je ale typické, že nevedou žádný osobní život a žijí jenom politikou. (Gottwald dá v průběhu celého díla city najevo jenom jednou: Rozpláče se v okamžiku, kdy se dozví, že padl Šverma.) - Za naprosto nejhorší prvek Gottwalda (necháme-li stranou ideologii) ovšem považuji režii. Ta je tak ubohá, že je člověku jednou do pláče, podruhé do smíchu (za skvělý příklad režisérské impotence považuji scénu přestřelky mezi partyzány a gardisty v horách, tuším, že ve třetím dílu). Bohužel se obávám, že Evžen Sokolovský má v tomto ohledu v dnešních seriálech telenoveloidního typu mnoho následovníků. - O Gottwaldovi by se dalo napsat mnohem víc. Pro nedostatek prostoru však chci už jenom poznamenat: Kdo žehrá na tendenčnost normalizačních seriálů, nechť si občas pustí kupříkladu hlavní zpravodajskou relaci naší veřejnoprávní televize. Ostudná neobjektivnost jejich reportáží na politická témata často vyráží dech. Nedávno natočený příspěvek o dekoraci bratří Mašínů by se s klidem mohl vysílat před Listopadem (samozřejmě s přesně opačným vyzněním). (04.03.2008)