Hranica

Charlie je normální chlap, trochu nesmělý a spíš zamlklý, který na imigračním oddělení dělá, co musí. Ostatně ani neví, co by měl dělat jiného. Peněz moc nevydělá a doma mu sedí manipulující žena, znuděná, povrchní a lačná „skutečného“ života, jehož si na předměstí L. A. moc neužije. Když se spolu přestěhují do El Pasa, Charlie vidí „své“ imigranty takříkajíc přímo u zdroje a může nahlížet na jejich nuzné živobytí zblízka. Vidí, ostatně věděl to vždycky, že jsou to obyčejní lidé s mnoha problémy a nelehkým údělem. Charlie je skromný a rozumný člověk, ale snaha uspokojit nešťastnou a rozhazovačnou ženu jej přiměje přistoupit na zdánlivě neškodnou levárnu, která nikoho nic nestojí a přitom může leckomu (včetně Charlieho) prospět. Potom se ukáže, že všechno je sice relativní, ale když čertovi podáš prst, začne chtít celou ruku. Charlie má rád svůj (vnitřní) klid a když dojde k hranici, za kterou už nemůže v rámci jeho zachování jít, vzepře se a začne dělat, co musí.       Hranice patří k snímkům, jež dovedou velmi neokázalou formou navodit atmosféru, která na diváka dýchá. V tomto případě dýchá vedrem a prachem texaské pouště, dusnem a prázdnem krajiny i mezilidských vztahů. Věci často nejsou takové, jaké se zdají být (což mimo jiné naznačuje i volba herců, když Keitel hraje zápornou postavu a Nicholson kladnou). Příběh není komplikovaný, to ale v tomto případě není na škodu, protože to co poskytuje i tak stačí k přemýšlení. Hranice nenabízí velkolepou podívanou, ani strhující napětí - jako drama osamělého strážce zákona však do značné míry plní všechno, co slibuje. 75 %. (09.07.2010)

Svým civilně syrovým pojetím a uměřenými hereckými výkony výtečné a uvěřitelné drama z pohraničí, vlastně by se i dalo říct takový moderní western o střetu v jádru férového chlapáka (J. N. v roli >hraničáře< prostě jako vždy snad nemůže nebýt než skvělý...) s vlastními problémy, prostředím, korupcí a nelidskostí daným zlem... Ryzí >osmdesátková hollywoodština< v tom nejlepším smyslu slova, s neokázale působivým příběhem a rozum a vkus neurážejícím a citově silným >happyendem< ... Čtyři a půl hvězdičky tedy za film, pro lehké podcenění zde na ČSFD poté s rozmyslem zaokrouhleno nahoru. - - - P.S. Přiznávám, chtělo by se vidět s původním formátem obrazu a originální zvůkovou stopou. D.m.s.n. by to pak bylo za pět asi bez váhání. Možná, že i to tuzemskotelevizní uvádění v ořezu 4:3 a českým televizáckým dabingem je příčinou zdejšího zbytečně nízkého hodnocení. - - - - - (Poprvé viděno 11.12.2008 na tv Prima, komentář zde jako čtvrtý - 11.12.2008) (11.12.2008)

Málo známa snímka. Texas VS. Mexiko, mexickí ilegálni utečenci a proti nim strážcovia hraníc, ale tiež kšefty s ľuďmi, podplácanie, korupcia, drogy atď. V podstate dnes sa deje to isté, ale čím ďalej viac ľudí uteká nielen z Mexika. Dnes už vraj filmová klasika a kultová žánrovka s Jackom Nicholsonom a Harveym Keitelom. Drsný, chlapácky príbeh z pohraničia v krajine, kde nič nie je nemožné. Príbeh z doby keď svet bol ešte celkom v poriadku. Každý neger nemal svojho hovorcu, ženské sa aj venovali výchove detí a buzny sa pohybovali v šere. Príbeh z doby, kedy divák žasol a nechal sa rád ohromiť dobrou filmárčinou, kde CGI efekty boli v plienkach a väčšina trikov sa musela oddrieť. Určite nie solídny film, kedy tempo podstatne kolíše a nemá čo ponúknuť. Keď sa povedia mená Jack Nicholson a Harvey Keitel a navyše v jednom filme, tak by to mala byť náramná prehliadka. Bohužiaľ u tohto kúsku sa tak nestalo, aspoň pre mňa nie. Príde mi to ako podpriemerný film, aj keď tie fúziky sa Nicholsonovi sakramentsky hodili. (18.09.2019)

THE BORDER je jeden z případů, kde se hollywoodský limo styl mísí s evropským artovým přístůpem (třeba v jako NA SVOBODĚ / STRAIGHT TIME) a nefunguje to úplně skvěle. Jméno Walona Greena (WILD BUNCH) a Dereca Washburna (DEER HUNTER, EXTREME PREJUDICE) v kolonce scénář slibuje přiměřeně drsnou žánrovku, pravda je, že je to bohužel trochu prazvláštně vyměklé, stejně jako vůdce divoké bandy Warren Oates, který tu vyhnívá po boku Nicholsona a Keitela. Ti oba excelují, místy možná až příliš a často je znát, že nemají moc co hrát (anebo s kým). (09.07.2016)

Osemdesiatky neznamenali iba naivne zjednodušené akčné rambovky, ale aj naivne zjednodušené "realistické" thrillery s Jackom Nicholsonom. Minimálne teda vo vyústení deja. Navyše, je vôbec možné Jackovi uveriť tak humanisticky pozitívnu postavu? Ale Harvey Keitel a atmosféra horúcej pohraničnej stepi super. (25.03.2009)