Hlava nad vodou

Aneb "trable s mrtvolou". Jenže absurdně se zamotávající zmatky mi přišly takové suché, ustrnuté a neukotvené v charakterech plochých figurek, jejichž psychologie uvázla na mělčině a scházel důvod, proč je sledovat (pomineme-li fakt, jak to mladé Cameron v plavkách slušelo). Mimo černohumorně eskalované situace se vtípků nedostávalo, takže zasmát se nebylo moc čemu. 5/10 (15.10.2019)

Teda, zpočiatku sa mi to javilo ako také nemastné-neslané, ale postupne sa mi film tak nejak začal páčiť a celý som ho (do)pozeral s úsmevom na tvári. Doteraz sa však nedokážem zbaviť pocitu, že to mohlo dopadnúť oveľa lepšie, pretože potenciál je tu vidieť na každom "kroku". Cameron Diaz mám rád, opäť je to akási slabosť, ale herecké obsadenie sa mi celkovo páčilo (mimochodom, počet hercov je skutočne minimálny) skoro viac ako film samotný.:-) V prvom rade sa nejedná o film, kde by ste sa smiali od začiatku do konca, ale čierne komédie sú už raz také a ak to nie je práve vaša šálka kávy, je možné, že sa budete dosť nudiť. Ja som sa príliš nenudil, ale po celý čas som na niečo čakal. Čakal na nejaký okamih, ktorý by ma zaujal natoľko, aby som z filmu nespustil oči. Bohužiaľ, nič také za tú hodinku a pol neprišlo, napriek tomu to bol vcelku príjemne strávený čas a nejako tragicky by som to vôbec nevidel. (21.12.2007)

Doba kdy Cameron Diaz ještě nepotřebovala tuny dermacolu na svůj ksicht jsou sice už dávno pryč, ovšem občas se jí některý film skutečně povedl a dokonce jí to i neskutečně slušelo. Tento thriller s místy trošku „drsnější“ atmosférou se mi docela líbil, ale především díky výkonu Harvey Keitela a černo-komediálnímu příběhu. Zvratů je tu vskutku dost, ovšem zvláště ke konci byli některé doslova „padlé na hlavu“. Nicméně průměr si to bezesporu zaslouží… (31.12.2018)

Potíže s neživým tělem jsou odjakživa vděčné filmařské téma, což o to, ale pokud se vše řídí dle bojácného scénáře prostého konverzačních perel, nepomůže ani černohumorný konec, ani Youngova hudba čerpající z motivů thrillerů Hitche. Zůstává jen příležitost k obdivu sex-appealu C.Diaz (teď už to moc nejde, když z maskérny nejdříve vyjde make-up a pak až za pět minut ona) a hereckého projevu H.Keitela, který do role vložil pragmatismus pana Bílého a taky něco z praktik Winstona Wolfa - možná se dá říct, že to na konci s úklidem i přehnal.. (30.11.2011)

Americký remake úspěšné norské komedie (uvedené i ve výběru norských filmů na festivalu v Karlových Varech 2005) trpí stejnými chybami jako většina předělávek: z předlohy tvůrci vyňali dějovou zápletku, obsadili slavné herecké tváře a... to je všechno. Tvůrčí klad veškerý žádný. Pro někoho, kdo zná norské dílo, musí způsob, jakým se režisér Wilson vypořádal s dějovými zvraty, bít do očí. Cameron Diaz není zlá jako bývalá "závislačka", kterou potkalo štěstí v podobě oddaného manžela, a Keitel se snaží vypodobnit gradující šílenost své postavy. K čemu to ale je, když tento pár žalostně nesouzní. Harvey Keitel není ve své komické neobratnosti vtipný, ale spíše směšný. Černý humor, který tak šlechtil norský vzor, se téměř vytratil a "nad vodu" se vynořuje jen občas a to ještě značně neobratně. A pokud se vám zalíbí závěrečné rozřešení, pak vězte, že režisér Nils Gaup to zvládnul mnohem lépe. I kdyby se měla tvůrčí odvaha projevovat jen tím, že by (stejně jako v původním filmu) hlavní hrdinka více něž půlku filmu pobíhala po place "nahoře bez", uvítal bych to. Ani by ji nemusela hrát Cameron Diaz. Takhle to ale dopadá, když se filmu "s duší" ujme "bezduchý" řemeslník... (18.11.2005)