American Fiction
American Fiction
American Fiction
Réžia:
Cord JeffersonScenár:
Cord JeffersonKamera:
Cristina DunlapHudba:
Laura KarpmanHrajú:
Jeffrey Wright, Tracee Ellis Ross, John Ortiz, Erika Alexander, Leslie Uggams, Adam Brody, Keith David, Issa Rae, Sterling K. Brown, Myra Lucretia Taylor (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Frustrovaný spisovatel, který už má po krk toho, jak se mainstreamová média opírají o „černošskou“ zábavu a urážlivé stereotypy, se rozhodne napsat vlastní obskurní „černý“ román. Ten ho přivede až k jádru pokrytectví, kterým tak pohrdá. (Prime Video)
Recenzie (58)
Dobry film, dobri herci a za myslienku trefne vystihujucu sucasne hodnotenie umenia hviezdicku pridam. Skoda, ze tvorcovia nesli viac za hranu korektnosti, lebo to malo potencial aj na 5* ()
Možno kandidát na prekvapenie roka. Ohlasy na túto prvotinu režiséra a scenáristu Corda Jeffersona boli nadštandardne skvelé a tak boli aj isté očakávania. Film je však krásne nenútený, odsýpa a oplýva ako vtipnými, tak aj ťažšími scénami, ktoré diváka nenechajú nehybným. Rovnako tak je vždy zrejmé, keď si herci svoje role užívajú. Vtedy to filmu maximálne pomáha. Tu to nie je výnimkou. Najsilnejšou stránkou filmu je ale jeho scenár. Ten je chytrý, svieži, vie presne o čom vraví a hercom ponúka dostatok priestoru na sebarealizáciu. Hodnotenie na ČSFD je opäť raz v korelácii s jeho drvivou väčšinou užívateľov (a aj menším počtom hodnotení) a tak sa ani nedá polemizovať nad jeho výškou. Neodzrkadľuje kvalitu a veľkosť filmu. ()
Komedie pro bílé intelektuály, teda ty americké. Satirická komedie, která trošku pobaví, ale na Oscara zdaleka nedosahuje.(max.50%) ()
Myšlienka skritizovať bielu "vlezdoprdelovosť" voči černochom a vysmiať sa súčasným výčitkam svedomia niektorých pomätencov kvôli tomu, čo robili niektorí belosi pred vyše 160 rokmi bola skvelá! Dokonca aj zápletka nanútenej zmeny identity bola dobrá. Ale natočené to bolo tak strašne nudne, s kvantami nezáživných dialógov, že mal človek pocit, že ten film trvá 3 dni. A o "komédiu" sa tento film obšúchol naozaj len z veľmi, veľmi veľkej diaľky. ()
Není to vlastně špatné, film pěkně odsýpá, herci v čele s J. Wrightem hrají sympaticky a sem tam se dá najít i dost vtipná scénka. Ovšem hlavní devíza filmu, tedy sociální komentář a pohled na to, jak převážně "bílá" část společnosti nahlíží na kulturu z rukou černochů, je z mého pohledu trestuhodně málo využita. Čekal jsem více nápadů, podvratnější provedení a místo toho jsem se dočkal jen jedné zajímavé konverzace ke konci filmu a několika humoresek. Z velké části se navíc zaměřujeme i na osobní život hlavní postavy, což je sice potřebné, ale nečekal jsem, že tato linka bude hrát takřka prim po celou stopáž. Obzvláště i po udělení Oscara za nejlepší scénář jsem měl jednoduše vyšší očekávání a i když mě Americká fikce vyloženě nenudila, tak jsem doufal v chytřejší a komplexnější zpracování daného tématu. ()
Je jednoduché vždy moralizovať, je oveľa ťažšie vždy konať morálne. Veľmi som sa na tento film tešil, ale on je trocha iný, ako som čakal, stále mi to vŕta v hlave... ()
Chytrý, milý a zábavný film... Jeffrey Wright to celé skvěle táhne a ten vcelku nevšední konec tam pasoval jako p...l na hrnec ;) ()
6/10 | V rámci dobrovolného domácího úkolu zkouknout všechny případné oscarovky za loňský rok došlo i na Jeffersonův debut a musím konstatovat, že nominace v nejprestižnějších kategoriích se v dnešní době rozdávají spíše za snahu, než za samotný výkon. Předlohu neznám, takže nedokážu posoudit, zda problém započal už tam, nebo jej má na svědomí až adaptace z pera Jeffersona, ale nemalý zábavný potenciál tady zůstal z valné části nenaplněn. | Premisa o spisovateli, který se rozhodne svou frustraci z všeobecně stereotypních/pokleslých kvalitativních nároků publika i kritické obce vyřešit sepsáním ukázkového braku, aby se následně dočkal překvapivého přijetí, zněla humorně a podvratně zároveň. Ovšem chyba lávky, nastavování nemilosrdného zrcadla konzumně-povrchní společnosti:-) a boření tendenčních zdí představuje pouze omezenou část vyprávění. | Většina stopáže se totiž věnuje scénám komplikovaných rodinných vztahů hlavní postavy, které bohužel nejsou příliš zajímavé (respektive neodehraje se v nich nic, co by nebylo k vidění v tunách jiných dramedy na obdobné téma už dříve). Přitom sekvence, ve kterých do hry vstupuje meta rovina příběhu, názorně ukazují, jak hravý a nápaditý mohl celý děj být, aniž by ztratil na vážnosti. Sympaťák Wright v hlavní roli hraje fajn, ale nepředvádí nic zásadního (scénář mu k nějakému výraznějšímu výkonu ani nedává prostor) a totéž platí i pro zbytek castingu. | PeZet ()
Ako som sa obaval, to najlepsie uz bolo v traileri. Metahumor a satira to tahaju hore, ale dost sa to aj tahalo. Originalny pocin, slabsie 3* ()
Nebylo to špatné, ale nominovat tenhle film na Oscara za nejlepší film. Nechápu. ()
Tento film by mohl zarazit šílenství ohledně pravidel pro oscarové nominace ještě před tím,než vejdou v platnost.Všichni jeho tvůrci mají můj respekt a díky. ()
“The dumber I behave, the richer I get!”. Skvelá, veľmi vtipná satira na dnešnú posadnutosť rasou, ktorá funguje aj ako slušná rodinná dráma. ()
“Well, I just find that word really offensive.” .. “With all due respect, Brittany, I got over it. I'm pretty sure you can too.” … Opening scéna perfektně vystihuje celou náladu filmu a napovídá, jakým způsobem se bude děj tématizovat. Samotná myšlenka je originální a nese sebou ohromné poselství, ale vlastně i ne. I se samotným divákem si film pohrává na úrovni privilegované společnosti, která má od příběhů jistá očekávání a jednoduchým způsobem dokáže jednotlivou kulturu škatulkovat či tabulizovat. Bohužel to zhruba v půlce vyčpí a perfektní nástup Jeffreyho Wrighta ( který si to drží až do samotného konce) přeruší zbytečné dramatizování ve scénáři. Ke konci už film ztrácí vlastní dech i pravidla. Jeho až přespřílišná vychytralost je na obtíž a přitom celou dobu stačilo zůstat tou nadnesenou satirickou komedií a dopadlo by to o dost lépe. ()
Na tenhle pohled věci, který zase posouvá o kousek dál naše vnímání rasové korektnosti ve světě kultury jsme potřebovali. Protože už dlouho se nám rozpadá náš ostrůvek jménem hyperkorektnost, který paradoxně bojující proti rasismu je sám rasistický. Ale to je v pořádku, protože když chceme v něčem udělat revoluci, musíme to násilně přehnat, abychom se následně shodli na jádru věci. A teď je ten čas, abychom se přenesli přes tenhle prvopočátek revoluce a ustálili jsme se na jádru věci ve smyslu žít přirozeně a tudíž sami sebe trochu zesměšnit. Měli bychom vnímat přesah tohodle filmu a ne jen užívat si černobílou komedii. ()
Súvisiace novinky
96. Ceny Akademie - výsledky
V noci z neděle na pondělí proběhl v hollywoodském Dolby Theatre v Los Angeles šestadevadesátý ročník slavnostního předávání Cen americké Akademie filmového umění a věd, na němž byla v celkem… (viac)
77. ročník cen BAFTA - výsledky
V neděli 18. února 2024 proběhl v Royal Festival Hall v londýnském Southbank Centre 77. ročník předávání prestižních cen Britské akademie filmových a televizních umění (BAFTA), během nějž byla… (viac)
Nominace na Ceny Akademie zveřejněny
V úterý 23. ledna 2024 byl v Samuel Goldwyn Theater v Beverly Hills z úst herců Jacka Quaida a Zazie Beetz oznámen kompletní výčet nominací pro nadcházející 96. ročník předávání cen americké Akademie… (viac)
29. Critics' Choice Awards - výsledky
V neděli 14. ledna byly v kalifornské Santa Monice uděleny ceny Critics' Choice Awards tradičně vyzdvihující výjimečné tvůrčí výkony a filmové počiny uplynulého roku. Toto ocenění je zároveň po… (viac)
Americká fikce formou satiry poodkrývá pravdu, ukazuje, jaká společnost v Americe je, a směje se jí. Filmový debut Corda Jeffersona přichází s úsměvnou kritikou stereotypům a klišé. Jasně ukazuje to, jak se díváme na afroameričany. I když tohle je hlavně kritika primárně směřovaná do Spojených států. Ukazuje, jak se bílí snaží být otevření černošské tvorbě, akorát očekávají stereotypní díla obsahující vulgární jazyk, vraždy, surovost, zlaté řetězy, pistole či rap. Trh je tak pro tyto stereotypní díla zcela otevřen, pro jiné originální díla ale ne. Film tak dává jemnou facku společnosti, která je sice ve filmu trochu nafouklá, ale pravda není daleko. Příběh pojednává o neúspěšném spisovateli Monkovi, který je sice talentovaný, bohužel se jeho knihy úspěchu nedočkaly. Kvalita jeho knih je na vysoké úrovni, ale nikdo o ně nemá zájem. Monk se rozhodne, že se ve formě další knihy vysměje zavedeným klišé a současné pohledávce po černošských knihách. Monk knihu napíše a ze srandy požádá svého manažera, aby jí poslal do předních novin. Jeho kniha má však obrovský úspěch, Monkovi nabízejí statisíce dolarů za různé adaptace a nakonec se kniha dočká i z hlediska kritiky velkého úspěchu, navzdory tomu, že jí napsal s výsměchem cíleným na současnou černošskou tvorbu a současnou poptávku po ,,odpadu". Bylo opravdu zábavné sledovat, jak tato poptávka po černošských knihách funguje a co tvoří její podstatu. Americká fikce ukazuje, jak moc mají lidé vsugerované afromameričany a jejich kulturu. Cítíme se jako společnost vině, a proto otevíráme dveře černošské tvorbě v zaslepení stereotypů a klišé. Myslíme si, že černošské dílo má být takové, jak jejich kulturu obecně máme prostřednictvím televize, filmů vykreslenou. Jenomže máme také lehce zkreslené vidění a často přehlížíme ostatní díla a názory afroameričanů, které se těmto stereotypům vymykají. O tom je Americká fikce, která společnosti oplácává o hlavu její naivitu. Celý film se společnosti směje a já se smál s ním. Divák se nesměje pořád, ale našli se tu momenty, kde jsem opravdu vybouchl smíchy a vysmál jsem se společně s Monkem společnosti, především teda té americké. Film si střílí z herců, knižním vydavatelů, spisovatelům, knižním kritikům, filmařům, čili na nikom z filmového a knižního průmyslu nenechá nit suchou. Vlastně se ani nedivím, že film dostal Oscara za scénář. Jsem toho názoru, že by měla minimálně jednou do roka vyjít satira, která další stereotypní názory a klišé rozebírá. Z hlediska hereckých výkonů tu máme převážně Jefferyho Writea, který odvádí skvělý výkon a nominaci na Oscarech měl zaslouženou. Dále se přesunu k technické stránce, kde vlastně šlapalo vše na pohodu, nic se vyloženě nevymykalo, což je vlastně škoda. I když hudba tu byla dobrá, tak z hlediska kamery, zvuku či střihu, tu máme relativně průměrný film, který ale na těchto technických složkách vůbec nestaví. Americká fikce je poměrně důležitý film. Sice jsme tu měli mnoho satirických filmů jako například film s názvem Film roku, který si zase primárně střílel z herců, režisérů, scénáristů atd.. A i když se mi Film roku opravdu líbil, tak myslím, že Americká fikce má více důležitosti, protože poukazuje na to, jaká společnost je, co chce, aby černošští autoři vytvářeli, co my bílí chceme od černochů, a nakonec stokrát omývané téma v tuctové černošské knize dokáže získat více ocenění než kvalitní originální dílo. Sice jsme my, jako bílí otevření černošské tvorbě, tak na druhou stranu chceme, aby tvořili stereotypy, protože si myslíme, že všichni takoví jsou. Tudíž lehce zavíráme vrátka originální černošské tvorbě. Celkově je Americká fikce další povedenou satirou, která stejně jako Film roku shazuje další průmysl, akorát Americká fikce to dělá ve větším a týká se mnohem více lidí. Člověk se u filmu bavit bude a myslím si, že je to jedna z nejlepších novodobých satir, kterou jsem viděl. Známka: 8/10 () (menej) (viac)