Sedmého dne večer

Možná je to určité nadržování a ani za 3 to nestojí. Hoger je ale skvělý vyšetřovatel, cituje Senecu. Asi žádný takový ve službách komunistů nikdy nebyl, fikce Čechova(kurva, tadle věta se mě povedla, packal českého filmu nyní vypadá jako světový klasik). Cupák to zvládá na jedničku a agitku typu "Nepřecházejte soudruzi za hranice, zde je ráj" halt mušíme nějak překousnout...zvlášť v Hatích, tam dnes překusují soudruzi leccos. (17.12.2011)

Šumavské hvozdy jsou možná opravdu víc "krajinou stvořenou pro klid duše než pro dvojnásobnou vraždu". Zvláště když ty hvozdy si zásluhou filmové hudby Štěpána Luckého poměrně pěkně prozpěvují. Ale když se tvůrci tohoto filmu na pomezí dramatu a krimi rozhodnou do tohoto prostředí zasadit příběh o slizkém diverzantovi (chudák Jan Přeučil, že byl  tak často obsazován do podobných typů záporáků) a poněkud natvrdlých kriminalistech (i zde mi bylo líto Karla Högera s Luďkem Munzarem, že museli hrát takto plytké postavy), těžko tomu dát nějaké moc dobré hodnocení. Ač tedy musím uznat, že celý ten nedetektivní rámec tohoto filmu, jemuž vévodí Eduard Cupák vůbec nebyl špatný. Škoda toho nešťastného propojení dramatu s normalizační krimi. Ten románek o bývalém kriminálníkovi a holce z děcáku, co se snaží tu svou minulost před druhým raději zapřít, měl jinak v sobě docela slušný potenciál... (26.09.2023)

V prvom momente som si myslel, že to je ďalší film o horárovi s Tomášom Holým , tá hudba je úplne podobná... Samozrejme, že som čakal detektívku, ale z filmu da vyklula oslava pohraničníkov, krásne hranice, kde miestni ľudia sami strážia hranicu a každého, čo sa im nepáči "nahlásia" úradom. Bývalí väzeň by sa tam ani neohrial a nie, že by tam žil a pracoval. Osobne sa mi zdal K.Hoger strašne unavený...... Len pre hercov dávam 40%. (28.10.2009)

Film, který diváka při prvním shlédnutí přilepí do sedačky. Já to jako divák zažil, a vychutnával si herecké výkony, repliky, pro dnešek nevšední "pohádkovou krimi", kde přes veškeré potíže, které mezi postavami nastávají, tak nakonec všechno dobře dopadá. Policie pracovala skvěle, zločinci uznali, v čem spáchali protispolečenské přestupky, lásky je ve filmu málo, ale zachází se s ní opatrně a s úctou. (04.08.2010)

Film který mi připomněl, jak v této nelehké normalizační době přijímalo okolí i moji rodinu, která si něčím podobným také prošla. Když mého otce propustili z vězení s označením politického vězně, odsloužil si vojnu u Pomocných technických praporů, ale jako trest tuto zkušenost nebral. Určitým způsobem mu tohle období mnohé přineslo. Například celoživotní přátelství se statečnými a moudrými lidmi, které by jinak nepoznal. A já jsem i přes tyto okolnosti prožila velmi šťastné dětství. A aspoň jsem nemusela tajtrlíkovat v pionýru. (30.11.2023)