Jedeme na teambuilding

Velice jednoduchá česká komedie, která vás buď odradí nebo si ji zamilujete. Samotný příběh není nijak překvapivý, prostě všichni jedou na teambuilding, kde se odehraje samozřejmě spoustu dramat, fuckupů, ale i hodně vtipných momentů, kde se budete válet smíchy. Těch je tu hodně, ale jsou tak napůl dobré a napůl špatné a trapné. Nejvíc se mi asi z herců líbil Vojta Kotek. Ten umí krásně zahrát vyhulence a člověka, který je naprosto mimo, ale stejně dokáže ve špatných situacích pomoct. Prachař je průměr a zbytek zhruba taky. Nikdo extra nevyčnívá, ale ani se nijak neupozaďuje. U tohohle filmu je zkrátka dobré nemyslet na kvalitu, ale jenom si u něho odpočinout, přijít na jiné myšlenky a ideálně se aspoň trochu pobavit. Rozhodně se nejedná o jednu z nejlepších komedií české kinematografie, spíš naopak. Neříkám, že si tenhle film nepustím někdy znova, ale bude to pouze v situaci, kdy už fakt nebudu vědět na co koukat. 4/10 (05.04.2024)

Petra Polnišová na premiére filmu Ideme na teambuilding: "Treba odložiť mozgy a užiť si zábavu." Ja by som asi odporučil odložiť celú centrálnu nervovú sústavu a potom si môžete film užiť. Priznávam, že po 4 borovičkách som sa párkrát aj zasmial na tom filme a nebolo to také hrozné, ako som čakal, ale na tri hviezdičky to stále nie je... (20.01.2024)

Takovahle komedie se v cesky kinematografii vidi malokdy. Nejen, ze to je ciste komedie a neresi se tu nejaky dramata a vztahy, ale dokonce tu ani neni Langmajer nebo Hrebickova. Na tohle jsem se fakt tesil a nejsem zklamanej, dvouhodinova vymastena jizda s partou dementu, kde neustale padaj nejaky hlasky nebo fory a film snad nema hluchy misto. Kvalita foru je samozrejme promenliva, ale ty povedeny prevladaj. Herecky obsazeni je taky super, i kdyz vsichni tak nejak prehravaj, tak je to vlastne uplne jedno. Ja se bavil perfektne od zacatku do konce, vic takovejhle filmu. (05.04.2024)

Už jsem si zvykl na to, že česká komedie tu na ČSFD dostává docela solidní nálož od diváctva. Pořád mě to ale baví zkoušet doufajíc, že někdy se zadaří a já se u filmu upřímně pobavím. Občas se to totiž zadaří a zrovna zde se to i stalo. První minuty jsem byl sice takový nejistý, ale pak se to rozjelo a mě bylo jasné, že tady to ztráta času nebude. Pravda, mnohdy u podobných komedií stačí málo a půjde to do kytek. A tady se váhy osudu pořád nakláněly na jednu, i druhou stranu. Jenže ve výsledku se to prostě povedlo. Upřímně jsem se zasmál. (04.04.2024)

Slunce, seno, teambuilding. To zbabělý dementi před filmem vnímám jako výraz největšího pohrdání všem, kdo tomu dají lepší hodnocení, než odpad! Dopadlo by to stejně i bez nápovědy. P.S.: Osobně jsem se kdysi přesvědčil o tom, že si Anna Polívková zakládá na vlastní důstojnosti. Má na ni ale ještě nárok? (28.03.2024)