Stopmotion

Studie šílenství. Ella pomáhá své matce s animací jejího posledního filmu. Matka má artritidu v rukou, a tak se Ella stává jejíma rukama, zatímco matka je mozkem. Ellu nazývá příznačně loutkou a říká, že když ji nebude vodit ona, bude to někdo jiný. Jako - hele, Ello, jsi totálně neschopná se o sebe a cokoliv sama postarat. Není divu, že se nebožačka začne propadat do jiných světů a nočních můr. Jako podobenství OK, animace fajn, ale přeci jen jsem čekal větší zážitek. Možná zato může i hudba, která mi po většinu času nesouzněla s obrazem. Jediná scéna pro mne byla hudebně a obrazově intenzivní - na večírku. Bavilo mě rozkrývat symboly, včetně posledního, jen mě tolik nepřekvapovaly. Každopádně jsem zvědav na Morganův další celovečerák, který by klidně mohl být přímočařejší a přitom děsivější. Tohle je rozhodně pro menšinové publikum a já se divím, že se do toho pustili i mainstreamoví diváci. Jejich zklamání je pak pochopitelné. 3,5* po druhém zhlédnutí přeci jen zaokrouhlím na 4* (28.03.2024)

Krátkometrážní tvorba Roberta Morgana se mi velice líbí. Kromě jednoho jsem viděl všechny jeho krátkometrážní filmy. Nyní přichází se svým prvním celovečerákem na kterej jsem se hodně těšil. Jde o film tématicky věnovanej tomu co jde Morganovi nejlíp a to je Stopmotion animace. Pro někoho to bude film s pomalým dějem kde se toho až tak moc neděje ale já osobně jsem se nenudil ani minutu. Nevím co od toho kdo očekával ale za mě je to dobrý psycho který má nepopsatelnou atmosféru. Pochválit musím i výběr hlavní herečky. Aisling Franciosi už mě sice o svých hereckých kvalitách přesvědčila zejména ve filmu The Nightingale a tady to jen potvrdila. Morganův Stopmotion oceňuji silnějšími 4hvězdami a už teď jsem zvědavej s čím přijde Morgan příště. Případným dalším divákům nejdříve doporučuji seznámit se s Morganovou krátkometrážní tvorbou ať alespoň trochu vědí do čeho jdou. Ikdyž si stejně myslím, že tohle moc lidí asi neocení. (17.03.2024)

"Každý umělec musí do svého díla vložit kus sebe." Opět jsem si před tím než jsem stopmotion viděl, nic nečetl. A udělal jsem dobře! Skvělé pomalé tempo a mystery atmosféra, spolu opravdu pomalu odkrývají kartičky. Stopmotion se dá označit za art s přesahem. Vnitřní boj hlavní postavy se pomalu ztělesňuje a nabírá grády. I když se moc gore nekoná, tak o to větší má finále sílu. Mínusem je trochu (místy) předvídatelný děj, ale originalita to značně přebíjí. Tohle dílko určitě nebude pro každého, takže je jasný, že to bude někoho nudit. Já se bavil celou dobu. (19.03.2024)

Podobná premisa jako Evil Ed či Censor – k druhému zmíněnému to má ještě blíž nejen tím, že jde o britský horor, ale ve výsledku hlavně tím, že se oba snímky tak trochu utopí ve vlastní prdeli. Za sebe ale musím konstatovat, že mi Stopmotion sedlo víc než Censor a v tomto souboji tonálně podobně laděných snímků v mých očích vyhrává. Silnou stránkou filmu Roberta Morgana je místy nepříjemně skličující atmosféra, která ne vždy naplno funguje, ale občas má tu sílu zarýt se divákovi pod kůži – zejména když jsou v dění zapojené stopmotion kreatury vytvořené z mršin. Velmi se mi líbil motiv vysloužilé legendy ve svém rukodělném oboru, která chce na sklonku života dokončit svůj poslední film, avšak v cestě jí stojí artritida, díky které svou práci není schopná vykonávat, a tak despoticky diktuje své dceři bez tvůrčích vizí a nápadů, co přesně dělat. Jenže tohle je použito pouze jako odrazový můstek  – příběh se po chvilce stočí jiným směrem, začne rychle kupit jedno klišé za druhým a putuje přesně tam, kam jsem čekal. (10.10.2023)

Slabšie 4*. Pred zhliadnutím je nepochybne dobré byť, aspoň námatkovo, oboznámený s predošlou tvorbou Roberta Morgana. Koniec koncov, tento čiastočne autobiografický počin je o vzniku Bobbyho Yeah. Keď divák berie prostredie stop motion animácie ako tému filmu a nie len ako barličku pri rozprávaní konvenčnej žánrovky, odkryje mu to vnútro filmu v širšom kontexte. Práve zaobalenie do škatuľky stereotypného hororu filmu asi najviac ubližuje. Najväčšia slabina sú tu nepochybne dialógy, ktoré sú často doslovné a prvoplánovo vysvetľujúce. Našťastie sa to nedá povedať o zvyšku filmu, ktorý detailne rozpitváva pôsobivé motívy, akými sú chorobné odovzdanie sa dielu, hraničiace s derealizáciou, či Švankmajerovská analýza animácie ako alchymistického princípu premeny mŕtvej hmoty na živú. Robí tak sofistikovane a najmä s dychberúcim výtvarným poňatím. Veľmi som sa toho bál, pretože hraný film nie je Morganov domov a hodnotenia sú tu viac než rozpačité, ale nakoniec ma to príjemne prekvapilo. (26.03.2024)