Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Horor
  • Dráma
  • Akčný
  • Komédia
  • Krimi

Recenzie (5 328)

plagát

Arcadian (2024) 

Výborné postapo! Pokud je tu zmiňováno Tiché místo, tak pardon, tohle je daleko lepší. Měl jsem výbornou kopii, takže byly dobře vidět i noční scény, kterých zas tolik nebylo. Klasický béčkový survival, kdy se otec s dospívajícími syny snaží přežít ve světě, kde je nutné čelit nočním mutantům. Sousední farma je proti jejich domu královstvím, ale to nemění nic na tom, že je ohrožována stejně. Ve vypjatých situacích se ukážou charaktery, byť Thomas nakonec není takový, jak se zdál. Zato na sousední farmě nechybí ti, co velmi rádi berou spravedlnost do svých rukou, i kdyby měli být ve skutečnosti nespravedliví. Mutanti jsou slušní a pro akci naprosto dostačující. Pěkný vizuál a atmosférické hudba. Poslední třetina z akce nevyjde. Vzhledem k hodnocení na IMDb jsem přesvědčen, že ne všichni zde hodnotící film viděli, páč tohle má k jedné hvězdě, potažmo odpadu, hodně daleko...

plagát

Temný vesmír (1993) 

Někde mezi Vetřelcem a Predátorem, přičemž si lze vybavit i další snímky - Síla života (1985), Červi (1975) a filmy, kde inteligentní houba ovládá jiné organismy včetně lidí. Nebýt několika počítačových efektů (a místo nich bych uvítal mechanické a práci maskérů) vypadal by snímek jako z poloviny 80. let. Floridské bažiny jsou krásné, i když tady zas tak velký prostor nemají...přesto dojde i na pár krokodýlů. Výzkumný tým spolu s televizní reportérkou a kameramanem hledají trosky kosmické lodi Nautilus. V jejích útrobách se totiž nachází něco, co by rád jeden z vědců získal. To něco jsou ale nebezpečné výtrusy, co začínají proměňovat bažinu a způsobují mutaci zvířat i lidí. Hlavně poslední třetina je výživným béčkem s tragickými dialogy, prkennými hereckými výkony a místy legračními efekty. Nechybí ani děvečky nahoře bez. Protimluv, že bytost nelze zničit ohněm, proto je třeba využít bahenní plyny a zapálit je, je jedním z mnoha. Mě ale tyhle snímky baví, byť jsem čekal trochu větší masakr...

plagát

La rebelión de las muertas (1973) 

Paul Naschy v roli Inda žijícího v Anglii, co pořádá duchovní sezení. To ale není všechno, jelikož po městě a okolí se pohybuje maskovaný muž, co vraždí a co z mrtvých žen vytváří pomocí voodoo zombie. Ty pak využívá k osobní pomstě. Takový trochu brakový, comicsový a pulpový mišmaš s pěkným vizuálem (restaurovaná kopie má skvělý obraz a barvy), kde nechybí hřbitov, otevírání rakví, podřezávání hrdel, sekyra v obličeji a ďábelské rituály. V těch dobách ještě nebyl problém uříznout před kamerou živé slepici hlavu... První čtvrtina má spád, pak se to lehce zadrhne a zbytek je nevyrovnaný s několika pěknými scénami. Mně osobně vadila jen hudba, protože džez mám sice rád, ale do napínavých scén se vůbec nehodil. Doporučit lze především skalním příznivcům Paula a starších španělských hororů. Silné 3* nakonec zvednu na 4*.

plagát

La orgía nocturna de los vampiros (1973) 

-Hraběnka ti vzkazuje, že můžeš dál dělat svou práci, ale jedna ruka ti bude muset stačit.- Typický upírský horor, jaké se v té době točily v Itálii a ve Španělsku. Na začátku je pohřeb. Rakev spouštěná do hrobu se sesmekne a odkryje znetvořenou mrtvolu plnou červů. Vždy mě u těchhle filmů pobaví, jak přihodí pro efekt mezi masokostní červy žížaly, které se masem neživí. Pak už přijde na řadu autobus. Protože do cílového města je to ještě 110 km, rozhodne se zástupce agentury s řidičem, že na noc dojedou do 10 km vzdáleného městečka Tolnio, kde všichni přenocují. Jak už název filmu napovídá, v městečku žijí upíři. Část obyvatelstva mezi ně očividně nepatří, protože se mohou pohybovat i za dne. Zato se ale mohou stát dárci orgánů, respektive údů, z nichž v místním hostinci vaří pokrm zbloudilým turistům, než je pak upíři sejmou. Vizuálně krásné prostředí horského starobylého městečka, no, spíše asi vesnice, temné barvy, hřbitov, katakomby. Malá Violeta je neposlušný spratek a já za scénu na hřbitově přidám hvězdičku. Výborné, ale dnes asi hlavně pro skalní žánrové fanoušky.

plagát

La llamada (1965) 

Dominique (krásná Dyanik Zurakowska) a Pablo (Španěl žijící v Madridu) se velmi milují a plánují, že se vezmou a založí rodinu. Při cestě na hřbitov vezme Dominique do hrsti hřbitovní hlínu a žádá Pabla, aby po ní opakoval, že když jeden z nich zemře, vrátí se k druhému a budou spolu žít na věky. Dominique pochází z Bretaně a má odletět na pár dní za rodinou. Jenže Pablo má neblahé tušení, že se jí cestou něco stalo, a tak kontaktuje aerolinky. Její letadlo se skutečně zřítilo, avšak přežil muž a dvě ženy. Když Dominique Pablovi zavolá, věří, že ona je tou přeživší. Po jejím návratu ale začne mít pochybnosti. Romantický film v pravém slova smyslu, tudíž divák může očekávat jen to nejhorší. Poslední čtvrtina je čistý gotický horor. Temné sídlo v Bretani, kde údajně žijí skřítci a čarodějnice, kde mlha je nejhustší v celé Evropě a kde mrtví chodí mezi živými... Černobílý snímek není žánrovou perlou, ale solidním mysteriózním příběhem. Dnes asi hlavně pro žánrové příznivce.

plagát

Desaparecer por completo (2022) 

Santiago pracuje pro bulvární noviny a snaží se nafotit co nejsenzačnější fotografie. Ty jsou často natolik naturalistické, že vydavatel je vždy upraví, aby je mohl vůbec dát na titulní stránku. Santiago s tím samozřejmě nesouhlasí, ale nic jiného dělat nemůže. Jeho snem je však vystavit své fotografie v galerii, což se mu nedaří. Jeho policejní kamarádi mu za úplatu vždy zavolají, aby byl včas na místě činu. Takto objeví i velkou rybu, umírajícího senátora. Na místě však vyfotí něco, co neměl, a to se mu stane osudným. Možný spoiler - stane se obětí mocné čarodějné kletby, kdy začne postupně ztrácet jednotlivé smysly. Byť se snaží z kletby vymanit, není to možné bez velké oběti... Čarodějnický horor má zpočátku dynamiku, pak ale začne plynout pomalejším tempem, které narušují jen zlověstné sny. Oblíbené je zde i klišé - sen ve snu. Snímek je zajímavý po formální stránce, kdy se ztrátou smyslů Santiaga se mění i zvuk a obraz tak, aby divák pociťoval to, co oběť. Po většinu času jde o mysteriózní drama, které se až v závěru promění v gotický horor. Tísnivý, avšak ne příliš strašidelný snímek zřejmě neocení prvoplánoví hororoví fanoušci a ti, co se rádi bojí. Kdo chce bubáky, musí si pustit jiný film. Za mě ale vcelku OK. 3,5* p.s. to, co má obětovat, připomene některé české pohádky.

plagát

Lowlifes (2024) 

O filmu je nejlepší nevědět vůbec nic, člověk je pak příjemně překvapený už v prvním zvratu. Komentář bez spoilerů se tak prostě neobejde. Rodina z LA si vyjede na piknik co nejdále od civilizace. Jeden by myslel, že chtějí na venkov kvůli čerstvému vzduchu. Jenže už v jejich obytném voze dojde k momentu, kdy divák zjistí, s kým má tu čest. Líbilo se mi to hmatatelné napětí ve vzduchu, kdy čekáte, až propuknou jatka. Jediný problém jsem měl s tím, komu držet palce. Závěr se přehoupne do rozkošného masomlejnu, kdy se pro džber krve nejde daleko. Jasně, je to prvoplánové a divák si může maximálně hádat, kdo zařve jako další. Dojde na nůž, obří kladivo, luk, váleček na nudle!, rozžhavenou plotýnku, vroucí vodu, kulovnici i porcování oběti. V největším klidu byl až do konce slizký táta, nejlepší výraz psychopata měl syn Jeffrey. A jaká je největší odměna? Přece očičko... Zábavná vybíjená pro ty, co při sledování vypnou, nic pro ty, co by chtěli hledat originalitu či nedejbože umění.

plagát

Masakr v kopcích (2009) 

Masakr v kopcích je ze tří čtvrtin plný kvákání nesympatických postav, což je základ, aby jich nebylo divákovi líto. Poslední čtvrtina konečně přináší tzv. masakr, kdy dojde na podříznutí s výstřiky, stažení z kůže, skalpování a střeva ven. Jenže ani obstojné gore, kterého jistě mohlo být více, nezachrání film o farmě, nedostudovaném lékaři a kupčení s lidskými orgány. Solidní kamera, dobrá hudba. Lamkinová byla vskutku děsivá! Samotný konec očekávaný a v rámci žánru nijak nepřekvapující. Ani mi tak nevadilo, že téma je obehrané jak stará gramofonová deska, jako to, že po většinu filmu chybělo napětí i atmosféra. Mé neustálé rady pošahané rodině, aby už ty hippíky konečně sejmuli, byly vyčerpávající...

plagát

Kvílení vlkodlaků III (1987) 

V důsledku jde o alegorické komediální drama o jinakosti z doby, kdy svět tenhle problém ještě tolik neřešil. Ne až tak vtipné, ale úsměvné ano. Speciální triky nejsou nijak bombastické, ovšem maskéři si to i tak museli užít. Lehce bizarní je porod a růst malého vakovlkodlaka. Občas dojde i na akci, asi nejzábavnější je potyčka domobrany s přízrakem v buši. Příroda je krásná, mohlo jí být i více. A Dáša má v některých záběrech vlčí rysy i bez maskování. Každopádně je na ni vidět, že natáčení ji bavilo. Jo a trio jeptišek nemělo chybu! S odstupem doby mě tenhle díl bavil více než kdysi...

plagát

Kvílení vlkodlaků V (1989) 

Hrabě pozve vybrané hosty na hrad, který byl pět set let uzavřen. Zatímco si hosté myslí, že půjde o zábavnou kratochvíli, hrabětův úmysl je vážný. Předpokládá, že jedním z pozvaných je vlkodlak. Dvě třetiny filmu jsou bohapustým žvaněním plným mizerných dialogů, které možná ještě hloupěji vyznívají v českém dabingu. Posledních dvacet minut se promění v detektivku podobnou snímku Měsíční krev (1974) a konečně se i dostaví nějaké to napětí. Kašírované kulisy hradu jsou mizerné a lacinou výpravu strčí do kapsy i béčkové horory 30. a 40. let. Z vlkodlaka toho moc vidět není, což je nakonec i dobře. Rozervaná hrdla a uťatá hlava skóre příliš nezvednou, byť potěší. Jedné z nejslabších částí série by slušel pořádný sestřih. Trestuhodné nevyužití gotických interiérů a sněhové bouře je na pováženou. Doporučit lze snad jen kompletářům.