Johnny Mnemonic

Pokusy o zfilmování zvláštních světů autorů sci-fi se zřídkakdy setkávají s úspěchem; u spisovatele tak výjimečného, jako je zakladatel kyperpunku William Gibson, je úkol o to těžší, že jeho "vizuální" poetika pracuje s ostrými "střihy" a s metodou dynamické koláže. Už druhá autorova povídka Johnny Mnemonic (1981) byla navržena na prestižní cenu Nebula. Právě kvality tohoto výrazného textu zřejmě přitáhly o čtrnáct let později zájem filmařů. Scénář : William Gibson Kamera : Francois Protat Hudba : Brad Fiedel Hrají : Keanu Reeves jako Johnny a Dolph Lundgren jako pouliční kněz. (14.05.2011)

Není to až tak špatnej film, to vůbec ne. Od povídky se liší a marně žhavím hlavu, abych se rozhodl, jestli to prospívá nebo ne. Povídka mi přišla obyčejná a dnes bych si ji vůbec nepamatoval, nebýt filmu. Hodně se mi líbily různé nápady typu monovlákna nebo vůbec zde zobrazená společnost. Já vůbec miluju hlavně ty zobrazovaný společnosti ve scifárnách, příběh považuju za důležitej, ale když je tam dobře zobrazena společnost, jsem na vrcholu blaha. Pro Keanu je to vlastně taková malá příprava na Matrix (o kterým si nedovolím říct, že je lepší, je akčnější, ale nic víc říct mě nepřinutíte ani s kouřící pistolí). Dolph je správnej švihlák a tohle je jeho pravděpodobně jediná role, ve které se mi líbil a trošku za něco stála. Postmodemovou společnost navíc miluju, takže hodnotím jak vidno a to, že těch 300 giga už se dneska vejde na prostor velikosti několika cigaretových krabiček neřeším. Brzo prej má být uvedená do prodeje nějaká nová technologie, kde se vejde na jedno DVD asi stokrát víc dat, než dosud, zajímavý, co? (březen 2006) (14.03.2006)

Tak dlouho jsem přemýšlel, proč jsem dal filmu podle scénáře Williama Gibsona jenom tři hvězdičky, až jsem si ho pustil, a potom mu ještě jednu ubral. Laciná, trochu sebeparodická výprava, prkenné (až uvidíte jak se Keanu Reeves potácí po scéně, dojde Vám další význam toho slova) herecké výkony a režie jak z pekla. Zamýšlený filmový milník druhé půlky devadesátých let má všechny znaky béčka konce let osmdesátých. Už úvodních deset minut bylo špatných a zhruba za polovinou začal nezadržitelný pád někam do céčkového bahna. V posledních pěti letech starého milénia a v dekádě po začátku nového, mohl režisér použít neselhávající test kvality své práce. Pokud se mu v záběru objevil Dolph Lundgren, tak točil brak. Robert Longo nebral vážně ani tohle varování a v klidu dál kopal hrob své kariéře. Alespoň v tomhle odvedl výbornou práci. (17.03.2015)

S vědomím , že Matrix tu ještě nebyl , tak tu mame solidní scifi s Keanu Reevesem a Dolphem Lundgrenem (tady a pak v Univerzalním vojákovi a Mstitelovi jediny role , kde mi nevadí). Sice je poznat , že moc penez tvurci neměli. To vyrovná atmosféra a prostredi cyberpunku. Jo s polu s Terminatorem v detsví nejoblibenejsí scifi. To jsem tu VHSku protacel xkrát :D. (04.11.2007)

Samozřejmě není třeba, aby se adaptace úzce držela námětu: Doplh Lungren byl pro mě co by zabijácký kyborg zábavná postava (výborný herec pro roli kyborga – mnohem lepší než zprofanovaný Arnold Schwanzenegger). Líbilo se mi zpracování některých parciálních prvků Gibsonovy povídky (Kitano a jeho monovlákno, delfín – vojenský kyborg), ale jinak jde o dost špatnou adaptaci kyberpunkové klasiky na béčkové úrovni. Přidávám se k většině a chci pořádnou adaptaci Williama Gibsona, neboť je ostuda, že je jeho dílo takto przněno a náměty podřadné úrovně jsou předkládány jako kyberpunkový Parnas (viz trilogii Matrix). PS: jsem zvědavý na Kahnova Neuromancera (2009) – jestli to bude zase kolaps, podstoupím osobně technologickou implementaci a co by kyborg Lungrenovského typu vyhubím to prznitelské plémě neumětelů. (26.03.2004)