Medailon národní umělkyně Milady Šubrtové

Portrét jedné z nejvýznamnějších sopranistek české poválečné operní scény a dlouholeté sólistky opery pražského Národního divadla zachycuje jak civilní okamžiky ze života během odpočinku na chatě, tak stylizované ukázky árií, z nichž jmenujme árii Violetty z Verdiho La Traviaty, Rosalindy ze Straussovy operety Netopýr či Donny Anny z Mozartova Don Giovanniho... Milada Šubrtová (*24. 5. 1924 – †1. 8. 2011) získala průpravu v operním zpěvu díky soukromým lekcím a v roce 1945 se stala sólistkou Opery 5. května. Po spojení této scény s Národním divadlem po 43 let patřila mezi nejuznávanější osobnosti Zlaté kapličky. Disponovala mimořádným hlasovým fondem o rozsahu tří oktáv a i díky oduševnělému projevu na ni čekala celá plejáda klíčových operních rolí. Ztvárnila všechny smetanovské hrdinky, Mozartovu Konstanci, vnitřně rozpolcené Janáčkovy postavy i role v operách italských mistrů. Zapomenout nelze na Dvořákovu Rusalku, jež je dosud v jejím pojetí považována za nepřekonanou. Její kariéra obsáhla i operetu a moderní repertoár. Stala se na operní scéně neokázalou osobností světového formátu, ale četné nabídky ze zahraničí odmítala. Za své celoživotní mistrovství byla v roce 1999 oceněna cenou Thálie. (Česká televize)