andrii

Síla meandrů mandlové modři svědčí jeho zraku. Méně už, když do něj dennodenně, sypou celou slánku, a ta řeže. Jeho mandát sálá, pase, vlní se lasem. Vede válku s oky, která se rozlila coby mlsná mastnota, mantra kolem, drtící selanku, nejen "slámek a slamáků."

Faustovská gravitace zavítá. Panna pokoušená energií krajiny Sapfó, co se vyzná, dopouští v nížinách vrcholného umění. Ta ví, jak se nezastavit. Zatavit magii alchymií, arytmií psaní(ček). Do étosu metaforického gravírování, metafyzického nazírání agónií identit.

Vábivý je čas salv, slávy lišácké. Čas na šálky románků, "s rýhou." Zaba(r)vit záležitosti Erósovy. Hojivých pelíšků, plašících "medailonky" mdlob, sešlosti intimit.