Kalamita

Bolek Polívka mi připomínal spolužáka ze základky, který chodil do školy v nádražácké čepici, na lavici vedle penálu a lahve s pitím měl plácačku výpravčího, smrděl vyjetým olejem motorového osobáku a uměl namalovat lokomotivu jedním tahem. Celý film Kalamita pak zase připomíná každou druhou cestu ze Třebové do Prahy s Českými dráhami. Jestli bylo účelem zkritizovat socialismus, lavina mě o pár desítek let minula. Naštěstí. (06.01.2015)

Film ranní až střední Chytilové. Divoká kamera, střeštěná Kretschmerová, Polívka filosofující nad tématem barvy a potom s Dášou Bláhovou nad tématem libido. Krásné záběry do nádražních vývařoven, místností bez klik a exkurze do světa "Pivo podáváme jen k jídlu...ale stejně všechno došlo". Pohodový, i když nijak výrazný film režisérky, která na stará kolena točí kraviny typu Vyhnání z ráje. (08.04.2007)

Šedivý, ale poklidný socialismus pod palbou satiry "Chytré horákyně československého filmu".  Vcelku umírněná Chytilová představuje přemýšlivého vysokoškoláka Polívku, který cítí, "že to všechno není nějak ono" a tak pověsí vysoké školení na hřebík a obléká uniformu strojvedoucího, aby  na kolejích hledal smysl života.  Paní režisérka tu tedy skrze Bláhovou, Synkovou i Kretschmerovou opět  cynicky exhibuje svou nechuť k normálu, který považuje jen za komfort konformity, a tak tu máme opět naprosto defektní vztahovku, ale čert to vem. Jako  kontrast dnešní masové a pokrytecké!  "piedestalizace" tzv. rodinných hodnot je tento přístup vlastně osvěžující. Inteligentní komedie, která kdysi dokázala plnit kinosály a lidé se u toho doopravdy a s porozuměním bavili. Neuvěřitelné, a tak už jen pro tenhle kontext za čtyři. (12.03.2023)

Věra Chytilová je žel mizerný psycholog. Klady filmu, jimiž je zajímavý scénář a také dojmem bezprostředního popisu působící obraz i zvuk zprostředkovaný pohyblivou ruční kamerou, dynamickým střihem, (patrně) kontaktním zvukem, žel zcela zazdívají ploché, nicneříkající, nechtěně trapné dialogy a takřka nulové postižení psychologie jednotlivých postav. Na plátně jsme většinu času nuceni sledovat spíše než věrohodně popsané figury jejich nepovedené karikatury, což výsledný dojem z filmu zcela neutralizuje... Bohužel, víc než tři hvězdičky si Kalamita jednoduše nezaslouží... (14.09.2006)

Jsem ráda, že se Chytilové podařilo Kalamitu dokončit, i když v půlce se natáčení kvůli příkazu shora muselo přerušit a byly, jako tradičně, i jiné problémy. Bolek Polívka je tady v jistých ohledech v nezvyklé roli, sice tu opět má prostor pro trochu komiky, ale veskrze je to role vážná. Proto překvapení. Ženské herečky jenom doplňují Polívku a dělají mu spíše křoví, krásná je zasněžená krajina, která tady hraje snad prim. Závěrečná kalamita se zasypáním vlaku mohla být ještě více dramatická, ale o ni jako takovou tu asi nešlo. Kalamita se mi docela líbila, jsem ráda, že si ve "své" Chytilové začínám nalézat oblibu. (03.04.2012)