Sametoví vrazi

Jestli jsem svého času napsal o Pravidlech lži, že je to nejsympatičtější pokus o žánrový film v českých podmínkách, pak o Sametových vrazích napíšu, že je to asi pokus nejprofesionálnější, který široko daleko nemá srovnatelnou konkurenci. Ne Hranaři vážně žádnou renesanci české kriminálky nepředstavují a dokonce ani ne přeceňovaný thriller Ve stínu. Nicméně napsat, že Sametoví vrazi jsou nejlepší polistopadovou českou kriminálkou je totéž, jako o jiném snímku napsat, že je to nejlepší rakouské sci-fi nebo mongolský horor. Prostě je tady slabá konkurence a ve světovém měřítku by tento kousek znamenal jen čistokrevný průměr. Věty v některých komentářích, které vytýkají Svobodovi, jak může někdejší předseda KSČM točit film o kritice kapitalismu, ponechávám zcela stranou. Jde o to, že Sametoví vrazi mají podivně roztříštěný scénář, kde se přeskakuje z postavy na postavu a z jednoho motivu ke druhému, kde např. policisté a průběh vyšetřování mají ryze podružnou roli. Problematický je i obsazení některých vedlejších rolí, za všechny bych jmenoval Alici Bendovou, která ke špičkovému herectví má ale hodně daleko. Celkový dojem: 60 %. (20.01.2013)

První dvě třetiny filmu jsou až překvapivě dobré. Na české poměry se nevídaně často stříhá, mění úhly kamery a i ten příběh je dost povedený. To se již bohužel nedá říci o třetině závěrečné, ve které zřejmě tvůrci chtěly dohnat vše co v prvních dvou nebylo a tak je tato část filmu vyplněna všemi nešvary současného českého filmu. Být vrazi tak o čtyřicet minut kratší, jednalo by se po delší době o domácí snímek, kterému bych možná i byl ochoten dát čtyři hvězdičky. Jo a abych nezapoměl. Z Jana Dolanského se opravdu začíná stávat velice zajímavý herec. (11.01.2005)

Žánr českého filmu jaksi zakrněl u (polo)lidových komedií a malých příběhů obyčejných lidí (případně šílenců :). Natočit ve zdejších podmínkách, kdy prakticky neexistuje finanční podpora ze strany státu, akční krimi, bylo velmi odvážným kouskem. Jako skákat bungee se starými popruhy a tedy nemít jistotu, jestli neskončíte třeba na dně Orlické přehrady. Režiséra a scénáristu Jiřího Svobodu popruhy nezklamaly – odvážně skočil tam, kde se z českých režisérů odváží skákat málokdo a svou rekonstrukci několikanásobné vraždy z počátku 90. let pojal skutečně se vší pompou. Na druhou stranu, skok je to sice pěkný, ale příliš hluboký. V případu tzv. Orlických vražd figurovalo poměrně hodně jmen. Vrazi, jejich rodiny, oběti, jejich rodiny, vyšetřovatelé – tihle všichni ve filmu jsou a navíc ještě mnoho osob, jejichž úlohu jsem tak úplně nepochopil. Postav je jednoduše mnoho – je jich mnoho na dvouhodinový celovečerák a je jich mnoho také na dvoudílný televizní projekt. Už dlouho jsem neměl v jednotlivých charakterech a jejich cílech takový guláš. Má snaha o uspořádání si souvislostí byla navíc narušována představováním stále nových a nových postav. Nadto jsem se nemohl zbavit dojmu, že Svoboda z natočeného materiálu vybral jenom scény, kde se něco děje a jaksi pozapomněl přidat scény, kde se něco vysvětluje. Pokud takové scény nikdy neexistovaly, problém bude ve scénáři. Další vadou na kráse jsou mizerné postsynchrony srovnatelné s nějakým nedůležitým německým krimiseriálem vysílaným kolem druhé v noci. Ať se tedy herci snaží sebevíc, to, co jim leze z úst si nikdy nerozumí s jejich mimickým svalstvem. Michal Dlouhý je umírněný drsňák, Jan Dolanský je excentrický psychopat (někdy až na hranici parodie), Alice Veselá je potěchou pro oko. S ženskými hrdinkami je to zde vůbec zvláštní, vztahy hlavních hrdinů k nim se dějí výhradně na fyzické bázi, množstvím (nikoliv rozsahem) souloží připomínají „Sameťáci“ erotický snímek. Zajímavý je rovněž slovník zapadající do drsného ladění filmu, jako expresivní věty typu „A kluka sis ušukala s kým?“. Trošku přehnaná je naopak míra vulgarismů (Dlouhého neustále opakování věty „Kurva, neser mě!“ je ke konci až iritující). Sametoví vrazi by se dali přirovnat k parabole – od těch nejlepších okamžiků se postupně propadají někde daleko pod průměr, aby ke konci zázračně nabrali nový dech a zmohli se k opětovnému vystoupání do výšin. Na české poměry je to nebývalé akční film, má pěknou kameru a místy i velmi schopnou režii, ale pořád je to ten malý český film, kde, když má být zdemolováno nějaké auto, pak jedině oprýskaná škodovka, kde je nedostatek děje vynahrazen dostatkem výstupů schopným herců, kde mnoho věcí nefunguje zdaleka tak bezchybně jak jsme zvyklí u filmů zahraničních. Snaha tu byla, možná až příliš velká, někdy i méně znamená více, zvlášť s podobně omezeným rozpočtem. 55% Zajímavé komentáře: zputnik, mm13, Hopper, JayKey (06.11.2006)

No, musim povedat, ze som cakala od tohto filmu tak malo, ze som si pred PC sadala s nechutou, ale nieco cez dve hodiny som sedela ako prikovana. Zhltla som to aj s navijakom. Musim uprimne prznat, ze ma to dostalo. ma to sice velke trhliny, nelogicke veci, ale po neskutocne trapnom Boleru bol toto zazitok. (29.09.2006)

Film, o kterém mám problém cokoli napsat. Tak předně - proč točit film z pohledu vrahů!? Co je to za motivaci? Buď sklouznete k adorování zločince (Kájínek), nebo minimálně "zlidšťování", tak aby i nezaujatý divák (divačka) věděl, že to byli taky lidi, co měli city a občas se jim postavil (gerrrrr). Obsah filmu je mírně řečeno problematický. Nemá totiž moc co vyprávět. Pokud jste viděli dokumenty o orlických vraždách (např. Až na dno Orlíku), nic nového vás nečeká a rozhodně nic, co by bylo ztvárněno nějak filmařsky zajímavě. Protože to, co nám soudruh Svoboda (dost nepasující jméno pro komunistu) servíruje, jsou povětšinou jen triviální zápletky a repliky - abychom pochopili, že tihle týpci jsou eaní páni, mluví sprostě a co druhá věta se týká "šukání" a podobných věcí. S tím nemám problém, OK, zvnějšku chápu motivaci soudruha Svobody zobrazit co nejvíc nahoty a násilí, což prostý lid chce vidět už od dob gladiátorských zápasů starého Říma :-) Jenže celá ta partička vrahounků je tak nezajímavá, že vlastně ani není co vykreslit, neřkuli nelze vůbec přijít s nějakým poselstvím a smyslem filmu (počítám, že nemělo jít o dokudrama). Alespoň závěrečné přemlouvání Douchy Kopáče, aby nenalíčil stěny svým mozečkem, mohlo být emocionálním vyvrcholením filmu, ale bylo po hříchu tak odfláklé, že jsem vytočený ještě teď. Mohl tu být taky působivě vykreslen konflikt hloupé nány a spořádaného manžela, vnitřní konflikt či něco na ten způsob, kdepák - Meierová je prostě jen blbka a nic víc. Nehledě na to, že nemáte šanci se ztotožnit s žádnou postavou filmu. Jak napínavé a dramaticky stupňované mohlo být vyprávění z druhé strany - vyšetřovatelů! Safra jen to hledání sudů pod Žďákovským mostem mohlo být tak super, ale tady to odbydou jen jednou scénou a nazdar, milý diváku. Žánr krimi navíc tenhle film vlastně vůbec nesplňuje, protože vyšetřování tu je zastoupeno stopovým množstvím. Ocenit musím několik atmosféricky a hudebně zajímavých scén + herecký výkon Dlouhého, který je vskutku mimořádně působivý a vlastně drží celý film nad vodou. Jen je strašná škoda, a tím se vracím hned k počáteční výtce, že Dlouhému toho grázla nevěřím, naopak tento charakterní herec měl hrát zakousnutého policajta-buldoka, který jde hochům z posilovny v Podolí po krku. Ale to není vina Dlouhého, ale castingu. Za mě hodně promarněný potenciál, byť některé kvality mu rozhodně neodpírám. (22.01.2022)